Za sluníčkem na sever | Švédskem přes Öland na Åland

Za pět dní jsem podél stezky Odra-Nisa došlapal z Prahy na Rujánu, kde silnice končí. Cestu do Skandinávie jsem si proto zpříjemnil plavbou na trajektu přes Baltské moře. Na lince, která tvoří hlavní lodní spojení mezi Německem a Švédskem, ale nastaly problémy.

Blížíme se k přístávnímu městu Trelleborg | NaKole.cz
Blížíme se k přístávnímu městu Trelleborg | NaKole.cz

 

Ovšem pěkně po pořádku. Cestování na lodi mám rád, a tak si plavbu přes Baltské moře náležitě vychutnávám. Po tom několikadenním šlapání na Rujánu je to příjemný relax. Potkávám tu i partu Čechů, kteří vyrážejí za rybolovem do Norska. Prohodili jsme pár slov a za chvilku už je vidět švédské pobřeží. Kajuty se pomalu vylidňují a v chodbách se začínají tvořit fronty. Nastává tradiční davová psychóza, aby každý včas seděl ve svém autě. V klidu dopíjím svoje pivko a do podpalubí mířím, až ve chvíli, kdy přichází uklízecí četa. To už by mohlo být dole dýchatelno. Jenže, Hjústne, máme problém. Rampa, po které by mělo všechno, co má kola, z podpalubí vyjet, nějak nepasuje. Asi se porouchala hydraulika a vylodění se proměnilo v téměř dvacetiminutové divadelní představení. Po dohře sklidili hlavní aktéři aplaus publika a já jsem se konečně ocitnul na švédské půdě.

S tělem naplněným endorfiny a s větrem, konečně v zádech, jsem se pustil podél pobřeží do vikinského skanzenu Foteviken. Idylka skončila ve chvíli, kdy to v zadním kole nejprve luplo a potom mezi brzdovými špalky drhlo. V tu chvíli jsem zjistil, že bič a stahovák kazety nevezu s sebou nadarmo a pustil jsem se do výměny prasklého drátu ve výpletu. Za chvíli u mě zastavuje mladá sympatická Švédka. Asi jí vyděsilo moje odstrojené kolo, nerudný výraz a pohozená lékárnička, ve které jsem si vezl nářadí. Ujistil jsem jí, že mi nic není, a že mám pouze defekt na kole. V její společnosti jsem měl kolo spravené cobydup…

Vikinský skanzen Foteviken - Dům obchodníka, který je rozdělen na část pro bydlení a stáj s podkrovím pro skladování | NaKole.cz
Vikinský skanzen Foteviken – Dům obchodníka, který je rozdělen na část pro bydlení a stáj s podkrovím pro skladování | NaKole.cz

 

Vikinský skanzen Foteviken - V uličkách mezi domy potkáte i jejich obyvatele | NaKole.cz
Vikinský skanzen Foteviken – V uličkách mezi domy potkáte i jejich obyvatele | NaKole.cz

 

První plánovanou zastávkou byl již zmíněný vikinský skanzen. Prý tu žijí lidé po vzoru starých Vikingů bez vymožeností současné civilizace. Se svým dotazem, jestli bych si tu mohl dobít mobil, jsem si připadal zpočátku mezi dobově oděnými válečníky trochu nepatřičně, ale vstupní budova se naštěstí elektrifikaci nevyhnula. Za hradbami vikinské vesnice se ale rázem ocitnete o jedno tisíciletí zpátky. Pokud někdy pojedete kolem, určitě se tu zastavte.

Vikinský skanzen Foteviken - Kromě dřevěných obydlí jsou ve vikinském muzeu také stany. Uvidíte i runové kameny. Vzadu je strážní věž u severní brány | NaKole.cz
Vikinský skanzen Foteviken – Kromě dřevěných obydlí jsou ve vikinském muzeu také stany. Uvidíte i runové kameny. Vzadu je strážní věž u severní brány | NaKole.cz

 

Dalším plánovaným cílem mojí cesty je ostrov Öland. Ponořil jsem se tedy do mapy, abych našel optimální cestu. Jižní cíp Švédska je na skandinávské poměry celkem hustě osídlený, a protože jsou místní obyvatelé zvyklí stavět hlavně do šířky, lesů v této oblasti Skåne zrovna moc není. Městečka a vesnice tu na sebe téměř plynule navazují, ale přitom jsem se tu necítil nijak stísněně. Domy mají kolem sebe většinou velký pozemek, na kterém často chovají koně. Mimochodem nejčastější výstražnou značku, kterou jsem po cestě Švédskem zaznamenal, byla právě „Pozor, jezdci na koních“. Další doménou Švédů je golf. Přišlo mi, že golfová hřiště se tu do počtu vyrovnají těm fotbalovým.

V lesích jsou řídce rezeseta víkendová obydlí. Některé lesní křižovatky pak mohou vypadat například takto. | NaKole.cz (pozn. admina: Takhle to vypadá v celém Švédsku)
V lesích jsou řídce rezeseta víkendová obydlí. Některé lesní křižovatky pak mohou vypadat například takto. | NaKole.cz (pozn. admina: Takhle to vypadá v celém Švédsku)

 

Bosarpasjön – jedno z dalších jezer, které jsem míjel | NaKole.cz
Bosarpasjön – jedno z dalších jezer, které jsem míjel | NaKole.cz

 

Banvallsleden – odpočívka na jednom z mostů | NaKole.cz
Banvallsleden – odpočívka na jednom z mostů | NaKole.cz

 

Tato téměř bezlesá krajina se zlomila u jezera Ringsjön, na jehož břehu jsem strávil první švédskou noc. Ráno jsem poklábosil s kolemjdoucím domorodcem, který tu byl zrovna na procházce se psem. Na rozloučenou mě ujistil, že se nemusím obávat špatného počasí, protože má před sebou čtyři týdny dovolené, takže pršet prostě nemůže. Plný optimismu jsem se tedy rozjel do lesů, kterými jsem projel severovýchodní oblastí Skåne a nejmenší ze švédských provincií Blekinge. Po dvou dnech jsem se vynořil na východním pobřeží v Kalmaru. Cyklostezka mě dovedla až ke kalmarskému zámku, kde v roce 1397 podepsala dánská královna Margareta I. tzv. Kalmarskou unii, která sjednotila Švédsko, Dánsko a Norsko pod jednu korunu.

Kalmarský zámek | NaKole.cz
Kalmarský zámek | NaKole.cz

 

Přístav Kalmar je vstupní branou na ostrov Öland. S pevninou ho od roku 1972 spojuje více než 6 km dlouhý most Ölandsbron. Vjezd na kole je ale na něj bohužel zakázaný, a tak jsem se vydal do infocentra zjistit, jak bych se mohl na ostrov dopravit. Podle instrukcí vstřícného personálu jsem projel centrem a po cyklostezce dorazil na začátek mostu, kde je autobusová zastávka. Tady už čekal speciálně upravený cyklobus, který zajišťuje kyvadlovou dopravu přes Ölandsbron. Zaplatil jsem tedy 20 SEK a nechal se převézt přes Kalmarskou úžinu.

Cyklisty vozí přes most na Öland cyklobus | NaKole.cz
Cyklisty vozí přes most na Öland cyklobus | NaKole.cz

 

Kola jsou uložena ve speciálním přívěsu | NaKole.cz
Kola jsou uložena ve speciálním přívěsu | NaKole.cz

 

Na první pohled není pochyb, že Öland je skutečně zemí větrných mlýnů. Jsou snad všude. Někde polorozpadlé, někde zachovalé. Z původních dvou tisícovek jich tu stále stojí okolo čtyř set. Do některých je možné nahlédnout a obdivovat práci starých mistrů.

V době největšícho rozmachu tu prý bylo více větrných mlýnů než v celém Holandsku | NaKole.cz
V době největšícho rozmachu tu prý bylo více větrných mlýnů než v celém Holandsku | NaKole.cz

 

Moje cesta po Ölandu vedla z přístavu Färjestaden, kolem největšího kruhového opevnění ve Švédsku z doby železné – Gråborg, na východní pobřeží do Norra Möckleby, kde jsem řídítka stočil opět k severu.

Gråborg – největší kruhové opevnění z doby železné ve Švédsku. Znovu se začalo využívat ve 12. století. | NaKole.cz
Gråborg – největší kruhové opevnění z doby železné ve Švédsku. Znovu se začalo využívat ve 12. století. | NaKole.cz

 

Gråborg – ruina kaple sv. Knuta z 12. století | NaKole.cz
Gråborg – ruina kaple sv. Knuta z 12. století | NaKole.cz

 

Krajina kolem je spíše zemědělská. Větší zalesněná plocha je až na severu ostrova. Tady se ale před větrem schovávají hejna komárů. Jakmile jsem zastavil, už se do mě pustily.

Dřevěné domy natřené červenou barvou, jsou typické pro celé Švédsko. Öland není výjimkou | NaKole.cz
Dřevěné domy natřené červenou barvou, jsou typické pro celé Švédsko. Öland není výjimkou | NaKole.cz

 

Vyzkoušel jsem tedy některou z cest k východnímu pobřeží, ale všechny končily buď na soukromém pozemku nebo v kempech, které byly přeplněné turisty. Tady se mi tedy nocovat rozhodně nechtělo, a tak jsem se vzdal představy přespání na některé z vyhlášených písečných pláží a vrátil se zpátky mezi komáry. Hlavně nezastavovat a jet dál. Jenže už skoro není kam. Na krku půlnoc a do přístavu, odkud mi zítra vyplouvá trajekt, to mohlo být tak 10 km. A v tom jsem najednou uslyšel zvuk podobný velkému vodopádu. Vodopád a tady? Kam jsem se to dostal? Jel jsem pořád blíž za tím zvukem, proběhl úzký pruh lesa za silnicí a přede mnou se najednou rozprostřelo nádherné kamenité mořské pobřeží, bičované ostrým větrem a vysokými vlnami. Kouzelnou atmosféru ještě dokreslovala sluneční záře nad obzorem. A teď mi komáři můžete, víte co!

Přístav u městečka Mellböda na severovýchodním pobřeží Ölandu | NaKole.cz
Přístav u městečka Mellböda na severovýchodním pobřeží Ölandu | NaKole.cz

 

Ráno jsem se ještě koupelí rozloučil s tímto nádherným místem a spěchal na trajekt do přístavu Byxelkrok. Lodní spojení do Oskarshamnu funguje jen v letní sezóně a jednosměrná jízdenka přijde na 150 SEK. Propluli jsme kolem magického ostrova Blå Jungfrun, kde se podle pověsti slétají na zelený čtvrtek čarodějnice a po dvou a půl hodinách jsme zakotvili zpátky na švédské pevnině v provincii Småland. A kudy dál? Pustit se po hlavní silnici E22 by bylo sice nejjednodušší řešení, ale radši bych se toulal po méně frekventovaných cestách. Spletí lesních cest a silniček podél východního pobřeží, s nesčetnými zálivy a jezery, mě nakonec provedly cedulky „cykelspåret“, na které jsem narazil kousek za Oskarshamnem. Neměl jsem sice potuchy, kam vedou, ale moc možností nebylo. Vpravo bylo moře a vlevo silnice E22. Dokud jí nebude cyklotrasa křižovat, mohl jsem být v klidu.

Byxelkrok – připlouvá loď, která mě odveze zpět na švédskou pevninu | NaKole.cz
Byxelkrok – připlouvá loď, která mě odveze zpět na švédskou pevninu | NaKole.cz

 

Jestli máme se Švédy něco společného, tak je to záliba v chataření. Tradiční červené dřevěné domky jsou řídce rozeseté podél cesty, převážně ale podél vodních ploch, kde mohou kotvit svoje motorové čluny nebo alespoň pramice. S kutilským nářadím v rukách přemýšlejí, co by na svých chatách a zahradách ještě vylepšili. Večer s přáteli grilují maso, popíjejí a užívají si léta. To letošní se jim zatím vyvedlo.

Västervik – v kostele sv. Petra | NaKole.cz
Västervik – v kostele sv. Petra | NaKole.cz

 

Pěkný kousek, co? | NaKole.cz
Pěkný kousek, co? | NaKole.cz

 

Stegeborg – první přívoz na cestě Švédskem | NaKole.cz
Stegeborg – první přívoz na cestě Švédskem | NaKole.cz

 

V ulicích Nyköpingu |  NaKole.cz
V ulicích Nyköpingu | NaKole.cz

 

V ulicích města narazíte i na „luftpump“ – kompresor pro dofouknutí ušlé duše | NaKole.cz
V ulicích města narazíte i na „luftpump“ – kompresor pro dofouknutí ušlé duše | NaKole.cz

 

Postupně jsem se dostal do regionu Östergötland. Tady se už mořské zálivy zakusují hlouběji do pevniny, a tak jsem si cestování zpestřil několika přívozy nebo spíš trajekty. Jejich použití je zdarma, což pro mě bylo příjemným překvapením. Celkem jsem využil čtyř přívozů, až jsem se ocitl na předměstí Stockholmu u jezera Mälaren, které je svou rozlohou třetí největší ve Švédsku. Ideální místo pro odpočinek.

Mälaren – třetí největší švédské jezero | NaKole.cz
Mälaren – třetí největší švédské jezero | NaKole.cz

 

Další den jsem šlápnul do pedálů už ve chvíli, kdy se slunce vyhouplo nad hladinu jezera, abych se vyhnul ranní dopravní špičce při průjezdu okrajovými částmi Stockholmu.

Drottningholm – soukromá rezidence švédské královské rodiny na předměstí Stockholmu. Palác je také na seznamu UNESCO. | NaKole.cz
Drottningholm – soukromá rezidence švédské královské rodiny na předměstí Stockholmu. Palác je také na seznamu UNESCO. | NaKole.cz

 

Zkrátka ve čtyři hodiny jsem už byl v sedle a mířil na Drottningholm, kde je palác švédské královské rodiny, který slouží jako jejich soukromá rezidence. Potom jsem přejel most do stockholmské čtvrti Bromma. A protože jsem měl ještě jeden den k dobru, zamířil jsem se podívat do známého univerzitního města Uppsala. Na okraji města jsem se podivil, kdeže je to město cyklistům zaslíbené? Cyklostezky sice podél silnic nechyběly, ale cyklistů na nich bylo poskrovnu. Auta tu měla naprostou převahu. Poměr se obrátil, až když jsem zamířil hlouběji do centra a já si začal připadat jako v Amsterodamu. Klidné ulice s pouličními kavárnami a obchody, po kterých plují proudy cyklistů. Za shlédnutí stojí také runové kameny, které jsou vztyčené v parku před univerzitou. Runy jsem i různě míjel u cest v regionech Uppland a Södermanland.

Uppsala – zámek, který nechal v 16. století postavit Gustav Vasa | NaKole.cz
Uppsala – zámek, který nechal v 16. století postavit Gustav Vasa | NaKole.cz

 

Uppsala – kolo je ve městě běžným dopravním prostředkem | NaKole.cz
Uppsala – kolo je ve městě běžným dopravním prostředkem | NaKole.cz

 

Uppsala byla moje nejsevernější zastávka ve Švédsku. Odsud jsem pokračoval nejkratší cestou do nejvýchodnější části provincie Uppland. Po 16 dnech a 1770 ušlapaných kilometrech jsem před sebou uviděl ceduli s nápisem Kapellskär. V přístavu jsem si ještě stačil dát sprchu a hned potom jsem šel vyhlížet Jitku s našima princeznama, které by měly každou chvilku dorazit autobusem ze Stockholmu. Netrvá to ani deset minut a už je tady mám. Holky mi padají kolem krku a mě se zmocnil obrovský pocit radosti a štěstí.

Setkání s Jitkou a dětmi, kteří z Prahy dorazili letadlem | NaKole.cz
Setkání s Jitkou a dětmi, kteří z Prahy dorazili letadlem | NaKole.cz

 

Mezitím už do přístavu připlula loď Rosella, kterou se dopravíme do finského Mariehamnu na souostroví Åland. Na chvilku se tedy rozdělíme, abychom se znovu potkali na palubě lodi. Tak vzhůru na Ålandy, vyplouváme!

...rychle vjet do lodních útrob a hurá na Åland | NaKole.cz
…rychle vjet do lodních útrob a hurá na Åland | NaKole.cz

 

Autor článků a fotografií Václav Vrtal | NaKole.cz

Související články

  1. Za sluníčkem na sever | Z Prahy na Rujánu
  2. Za sluníčkem na sever | Švédskem přes Öland na Åland
  3. Za sluníčkem na sever | Souostroví Åland a Stockholm
  4. Za sluníčkem na sever | Přes Göta Kanal do Dánska
  5. Za sluníčkem na sever | Od Baltu přes Berlín do Čech
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *