Vikingové – úvod

Historie Vikingů je natolik zajímavá, poutavá a vzrušující, že se budu jen velmi těžce zaměřovat pouze na švédské Vikingy neboli Varjagy. Popravdě ani nechci, nemělo by se totiž opomenout představit Vikingy jako celek.

Takhle si představovali Vikingy tvůrci seriálu The Vikings. Co myslíte, trefili se? (autor Bernard Walsh, zdroj www.history.com)
Takhle si představovali Vikingy tvůrci seriálu The Vikings. Co myslíte, trefili se? (autor Bernard Walsh, zdroj www.history.com)

 

Pojďme tedy na to. Pěkně popořádku si v několika krátkých článcích představíme jejich historii.

Obyvatelé Skandinávie, tedy dnešního Dánska, Norska a Švédska, se převážně živili zemědělstvím a díky přítomnosti moře, množství jezer a řek také rybolovem. Každý si umí představit, že s krátkým létem, tuhými mrazy a kamenitou půdou se velké zázraky v zemědělství dělat nedají. Navíc vyjma dnešního Dánska, které je bez hor, jsou pro zemědělství vhodné jen jižní oblasti Norska a Švédska . Zbytek Skandinávie tvoří pouze lesy a hory. Dříve nebo později tedy muselo dojít k tomu, že se někdo pokusil zajistit zásoby potravin a získat majetek jinou cestou. Tedy tou, díky které dnes všichni Vikingy známe.

Jednalo se o obchodní a válečné výpravy. Dánští a norští Vikingové zamířili hlavně na sever směrem na Island, Grónsko či severní Ameriku, na západ k dnešním britským ostrovům, a na jih do Francie, Španělska a dokonce až Řecka. Švédstí Vikingové, tedy Varjagové, pluli po moři a následně po řekách směrem k dnešnímu území Finska a pobaltských republik. Dálepostupovali po tocích Něvy, Volhy a Dněpru více do vnitrozemí na území dnešního Ruska, Ukrajiny a také krátký čas pobyli v arabském světě. Varjagové jsou mj. považováni za zakladatele Kyjevské Rusi. Jejich hlavním sídlem bylo město Kyjev a také kupříkladu založili Novgorod. Jejich výpravy začaly v průběhu 8. století a skončily v 11. století. Vůbec první válečná výprava, o které se dají najít zmínky, je z roku 793, kdy Vikingové zaútočili naklášter Lindisfarne na ostrově Holy Island u severovýchodního pobřeží dnešní Velké Británie a následně jej pak vyplenili.

Těmito směry se Vikingové vydávali na svá válečně-obchodní tažení. Dánští a norští Vikingové mířili převážně směr Island, Grónsko, Amerika a jihozápadní Evropa, kdežto švédští Vikingové (Varjagové) obsazovali okolí Baltu a západní Asii. (autor  Captain Blood, zdroj Wkipedia)
Těmito směry se Vikingové vydávali na svá válečně-obchodní tažení. Dánští a norští Vikingové mířili převážně směr Island, Grónsko, Amerika a jihozápadní Evropa, kdežto švédští Vikingové (Varjagové) obsazovali okolí Baltu a západní Asii. (autor Captain Blood, zdroj Wkipedia)

 

Jak vlastně ale vzniklo pojmenování Viking? Podle historických análů si tak říkali samotní Vikingové, ale ostatní národy jim říkaly jinak. Mnohdy jim přezdívaly podle míst, odkud přijížděli, tedy Normani, Dáni, Varjagové nebo prostě jen seveřané. Varjagům, tedy švédským Vikingům, se v Byzanské říši či v arabských státech říkalo Rusi, pravděpodobně podle slovíčka Ruotsi, což ve finštině znamená Švéd nebo Švédsko. Švédští Vikingové v podstatě ani nebyli oněmi obávanými válečníky, tak jako jejich kolegové z Norska a Dánska, byli to hlavně ozbrojení kupci. Pochopitelně že občas využívali k obchodu i svou sílu. To dokonce vedlo k tomu, že se z nich časem stali vyhlášení bojovníci, kteří byli najímáni jako žoldáci, tedy placení válečníci.

Sociální rozdělení vikinské společnosti

Vikingové se dělili do několika sociálních vrstev. Tou nejnižší byli otroci. Následovali sedláci, kteří byli svobodní a měli svá políčka. Dále to byli řemeslníci a bojovníci. Všichni potom podléhali jarlům, což byla jakási šlechta. V některých případech velkostatkáři. Nejvýše postavenou osobou v hierarchii byl král. V tehdejších dobách to nebylo dědičné postavení, král byl volen. Jeho moc nebyla absolutní, ale spočívala v moci lidu.

Zvláštní postavení měla ve vikinské společnosti žena. Každý by na tehdejší dobu čekal, že žena neměla v podstatě žádná práva, ale jen povinnosti. No, bylo to trošku jinak, a to hlavně díky samotným mužů, kteří vyráželi za svými válečnými či obchodními výpravami mnohdy na dlouhé měsíce, a ženy se musely o všechno postarat samy. Dokonce se ženy nesměl bez jejího svolení nikdo cizí dotknout, a když si to přeci jen dovolil, tak měla právo jej žalovat a požadovat pro něj trest. Vzhledem k tomu, že u Vikingů byla čest a hrdost na prvním místě, tak k takovým soudům opravdu docházelo. Jen vykonání trestu nebylo vždy jednoduché. Na trest samotný totiž většinou musela dohlížet rodina postižené, a to někdy v případě společensky níže postavené roli rodiny mohl být problém.

Oblečení Vikingů

Oblečení Vikingů, resp. lidí ve vikinské době, bylo dáno mnoha faktory, tak jako kdekoliv jinde. Pravda, díky klimatickým podmínkám, jaké ve Skandinávii panovaly, se mohlo oblečení trochu lišit. Hlavně co se týče zimního období. Také samozřejmě záleželo na společenském postavení či roli ve společnosti. Sedlák přece nepotřebuje brnění…

Většina oblečení tedy byla kvůli podnebí lněná a vlněná. V historických filmech jsou většinou všichni oblečeni v béžových či hnědých barvách, ale i Vikingové často využívali přírodních barviv a své oděvy si zdobili. Vlna, bavlna a další materiál sloužící k výrobě oděvů proto býval častou kořistí vikinských válečníků a obchodníků.

Oblečení a vybavení domu podle autorů seriálu The Vikings. (autor Jonathan Hession, zdroj www.history.com)
Oblečení a vybavení domu podle autorů seriálu The Vikings. (autor Jonathan Hession, zdroj www.history.com)

 

Běžný život Vikingů

Vikingové nebyli ovšem jen obávanými válečníky nebo dobrými obchodníky, ale i naprosto běžnými pastevci, zemědělci nebo řemeslníky. Ostatně takových byla přece většina. Mezi nejčastější plodiny pochopitelně patřily oves či ječmen, které byly následně zpracovávány na kaši či se z nich pekl chleba.. Hlavním chodem ovšem bylo maso, a to převážně hovězí, vepřové, skopové, zvěřina, ale také třeba tulení, a jelikož je ve Skandinávii dostatek ryb, tak rovněž losos, sleď, pstruh a další. Ryby prostěv jídelníčku nemohly chybět. Strava byla doplněna množstvím lesních plodů, které rostou ve zdejších lesích v neuvěřitelných objemech i dnes. Mléko, vajíčka a další dary doma chovaného zvířectva nemusím ani zmiňovat.

V dlouhých zimních měsících se Vikingové věnovali hlavně řemeslné výrobě a výrobě oblečení. Na jaře pak se svými výrobky vyráželi za obchodem. Už v tehdejších dobách Vikingové věděli, co je dobré, a tak vařili pivo. Pravděpodobně se lišilo od toho dnešního zlatavého moku nejen chutí a barvou, ale i svým složením.

Vikinská obydlí

Kdo někdy navštívil Švédsko nebo Norsko, tak si určitě všiml různě roztroušených statků a domů v krajině, a nám středoevropanům tolik známé klasické vesnice v podstatě nepotkal. Nejinak tomu bylo i v době vikinské. Většinou se jednalo o domy, resp. statky, samostatně stojící v krajině. Později se začaly stavět u pobřeží moře nebo velkých jezer a významných řek malá města. Odtud potom válečníci a obchodníci vyráželi za svými výpravami. Ke stavbě se domů se pochopitelně využívalo zdrojů přírodního bohatství v podobě nekonečných lesů a kamení. Zdi domů častokrát mívaly šířku až téměř dva metry. To nejen kvůli větší ochraně před větrem a zimou, ale zejména proto, že byly většinou stavěny na sucho, jen z kamení. Střed domu obvykle patřil ohništi, které sloužilo nejen k vaření, ale i k ohřevu a osvětlení domu.

Vikinské hroby u města Sundsvall.
Vikinské hroby u města Sundsvall.

 

V dalších článcích se dále podíváme na Vikingy válečníky, jejich výzbroj, jejich typické lodě nebo také na runové písmo, umění, mystiku či pohřbívání.

Runový kámen. Podobných se v okolí města Sundsvall nachází desítky. Snad se mi podaří většinu letos zdokumentovat.
Runový kámen. Podobných se v okolí města Sundsvall nachází desítky. Snad se mi podaří většinu letos zdokumentovat.

 

Pokud budete mít cestu do Švédska, a Vikinská historie vás zajímá, tak určitě zkuste navštívit nefalšovanou vikinskou vesnici jižně od města Malmö. Návštěvou Fotevikens museum totiž určitě neprohloupíte. Jestliže se budete pohybovat v okolí Stockholmu, potom mohu doporučit návštěvu nejstaršího švédského města Birka s bohatou vikinskou historií.

Autor článku Pavel Stančo

Jazyková korektura Ludmila Doudová

Zdroj

Související články

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *