Velikonoce ve Švédsku | Påsk i Sverige

Každá země má své tradice, každá země má své svátky. Spousta svátků bývá stejných, ale liší se třeba jen svým průběhem či důležitostí. Jedním takovým svátkem jsou Velikonoce a dny, které jim předcházejí. Pojďme si tedy postupně říct, jak vypadají takové Velikonoce ve Švédsku.

Základ a podstata je stejná jako ty české či slovenské Velikonoce a mají původ v křesťanství. Tohle asi ale všichni víte a netřeba se o tom dále rozepisovat. Pojďme tedy nahlédnout pod pokličku těch švédských zvyklostí.

Škaredá středa

Na Škaredou středu se každý snažil zabezpečit své obydlí před nájezdy čarodějnic. Pokud možno nikdo v tento den nevycházel raději ani z domu. Nad vchody domů se malovaly černé kříže a někteří dokonce tímto symbolem pomalovali i dobytek. Tento den se nesmělo dělat nic hlučného a také žádná práce při, které se něco otáčelo.

Zelený čtvrtek (Skärtorsdag)

Zelený čtvrtek byl dnem, kde se moc čarodějnic blížila vrcholu, a tak bylo potřeba hlavně chránit děti, aby je čarodějnice neunesly a nevzaly sebou na sabat (slet čarodějnic). Sabat se pravidelně konal na kouzelném vrcholku Blåkulla, kde čarodějnice tančily a rejdily s ďáblem a jeho služebníky. Nejslavnějším vrcholkem je Blå Jungfru (Národní park Blå Jungfrun | Blå Jungfrun nationalpark), který leží v provincii Kalmar na jihovýchodě Švédska.

Dnes čarodějnice připomínají jen malé děti, které někdy už na Zelený čtvrtek, navlečené do dlouhých sukní, s šátky na hlavě a s načerveněnými tvářemi, zvoní u dveří, případně podstrčí pod dveře velikonoční dopis a vyžadují sladkosti. Za odměnu vám například slíbí, že vám nezboří komín.
Slečny, ale kluci vypadají přesně jako na úvodní fotografii.

Velký pátek (Långfredag)

Velký pátek byl dnem přísného půstu. Jedla se jen solená ryba a studené vařené brambory, případně kaše ze žitné mouky, jinde zase hrách a pivní polévka. V některých oblastech se lidé oblékli do smutku. V tento den se také lidé mrskali březovými metlami. Březové metly, na koncích větviček ozdobené barevnými peříčky, jsou neodmyslitelnou součástí švédské velikonoční výzdoby. Můžete si je koupit již hotové a doma si je dát do vázy, případně na ně zavěsit kraslice. Březové metly jsou vlastně obdobou velikonoční pomlázky. Mrskání mělo lidem připomenout bičování Krista. Původně vážně míněná tradice se časem změnila v zábavu, které holdovala hlavně mládež. Výprask nebyl, na rozdíl od našich zvyklostí, určen pouze osobám ženského pohlaví, vyplatit mohl kdokoliv kohokoliv, dokonce i pacholek hospodáře nebo děti rodiče.

Bílá sobota (Vitlördag)

Na Bílou sobotu bylo už povoleno začít slavit. Jedla se naložená treska, vejce, dnes jsou to i míchaná vajíčka, omelety, jehněčí, losos a třeba z vaječných žloutků, cukru a alkoholu se šlehá vaječný koňak. Děti dostávají marcipánová zvířátka a čokoládové figurky.

V tento den se také na ochranu proti zlým silám zapalovaly veliké ohně, jako palivo posloužily od vánoc schované uschlé stromky, které si místní kluci s oblibou navzájem kradli. Sousední vesnice často soutěžily, čí hranice bude největší.

Velikonoční neděle a velikonoční pondělí

O velikonoční neděli a velikonočním pondělí nastalo všeobecné veselí, kdo si v neděli přivstal, mohl při východu slunce pozorovat, jak samo slunce tančí radostí a otáčí se dokola.

V tyto dny se hrály různé hry s vajíčky, například „kutálení vajec“, které existovalo v mnoha obměnách a dodnes se místy ještě provozuje. Natvrdo uvařená vejce se položila do řady na zem nebo ke zdi a hráči se po řadě snažili svými vejci zasáhnout některé vejce v řadě. Když se jim to podařilo, mohli si vejce, do kterého se strefili, vzít.

Na Velikonočním stole nesměly chybět vajíčka, losos, tradiční křupavý chleba…

Velikonoční symboly

Velikonoční dopisy jsou lístky, podobné soudobým valentinkám, vyzdobené obrázkem čarodějnice, uvnitř s podomácku vyrobeným veršíkem buď milostným anebo opět naznačujícím, že adresát zanedlouho nastartuje koště a vydá se na sabat. Děti, převlečené za čarodějnice, přiběhnou se zapečetěným dopisem, často ozdobeným ještě pírkem, vstrčí jej adresátovi pod dveře a zase utečou, nebo se někde schovají a zpovzdálí pozorují, jak bude adresát reagovat.

Březové metly (Fastlagsris, påskris), na koncích větviček ozdobené barevnými peříčky, jsou neodmyslitelnou součástí švédské velikonoční výzdoby. Můžete si je koupit již hotové a doma si je jen dát do vázy, případně na ně zavěsit vyfouknutá vajíčka či jiné ozdoby nebo si koupit jen svazečky peříček a větve donesené z lesa si peříčky dozdobit doma. Koho by napadlo, že to jsou vlastně rozpletené velikonoční pomlázky a že se mírumilovní Švédové kdysi s chutí mrskali navzájem metlami stejně jako Češi dodnes pomlázkami?

Velikonoční zajíc (Påskharen)
Velikonoční zajíc je symbolem velikonoc a je často spojován s velikonočním vejcem. Podle tradice se dá velikonoční zajíc přirovnat jako Ježíšek k vánocům. Tak jako Ježíšek dává dětem o vánocích dárky, tak velikonoční zajíc dává dětem velikonoční vajíčka. To jsou papírová vajíčka nejrůznějších velikostí a jsou naplněna sladkostmi. Ve Švédsku se sladkostem všeobecně říká Godis (čti gúdís). V některých rodinách se organizují menší hry, kdy se velikonoční vejce někde schová a děti jej s pomocí rodičů hledají.

Historie velikonočního zajíce sahá do Německa, a proto není divu, že ve Švédsku je zmiňován mezi německými přistěhovalci na přelomu 18. a 19. století.

Vsuvka: Tradice se dodržují nejenom v rodinách, ale i na pracovištích nebo prostě pracuji ve fajn firmě. Ve čtvrtek se pracovalo jenom půl dne, protože pátek je červený den (tedy volný den) a tak podle tradice jsme měli na stole v době svačiny velká vejce s hromadou sladkostí a pochopitelně u každého takového vejce byla malá figurka oblečeného zajíce. Jen škoda, že jsem měl baterku v mobilu v háji a nemohl jsem tu nádheru vyfotit. Tak příští rok. Snad…

Zajícova (králičí) legendární schopnost se rozmnožovat ho dělá symbolem plodnosti a hojnosti. Proto je zajíc často spojován s Velikonocemi a dalšími rituály plodnosti, kde se slaví návrat života po zimě. To je také důvod proč je zajíc spojován s vejci, symbolem znovuzrození a plodnosti. Toto vedlo k neblahému následku, že dokonce malé děti si často myslí, že vejce snáší zajíc…

Recept na typický švédský velikonoční koňak – Äggtoddy

Na 1 vejce se vezme 1 čajová lžička moučkového cukru a 6 cl vína nebo něčeho silnějšího. Směs se protřepe v šejkru s rozdrceným ledem a přecedí se do malých koktejlových skleniček. Je také možné oddělit žloutky od bílků, bílky ušlehat zvlášť a vmíchat je až do protřepané směsi, ale většinou se používá první způsob. Hotový nápoj ozdobíme špetkou strouhaného muškátového oříšku. (Tento recept je od Violy Lyčkové, Stockholm)

Takže tedy závěrem Veselé velikonoce nebo stylově  Glad Påsk!

Zdroj

Autoři a zdroj fotografií

  • Ulf Lundin / imagebank.sweden.se
  • Magnus Liam Karlsson / imagebank.sweden.se
  • Lena Granefelt / imagebank.sweden.se
  • Lola Akinmade Åkerström / imagebank.sweden.se
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

3 thoughts on “Velikonoce ve Švédsku | Påsk i Sverige

  • Profilový obrázek
    2016-03-27 (17:48)
    Permalink

    Ahoj,
    momentálně žiji v Lundu, kde jsem jako au-pair u rodiny s pěti dětmi.
    Velikonoce se tu slaví opravdu jak říkáte, jen přidám jednu zajímavost, která se tady traduje.
    V pátek, rodiče po večeři schovají každému dítěti tři papírky s napsanými,nakreslenými, či jinak udělanými papírky, záleží na věku, kde naleznou ingredience na další papírek. Na konci naleznou vajíčko s tzv. godis. Tato tradice se mi moc líbí a myslím, že jí v budoucnu připojím k naší české, až budu mít děti.
    Jinak tento web je opravdu moc zajímavě udělaný, děkuji za krásné čtení 🙂

    Reagovat
    • Pavel Stanco
      2016-03-27 (18:00)
      Permalink

      Ahoj Míšo, děkuji a budu se snažit v tom pokračovat. Velikonoce jsou tu jiné, ale také mají své kouzlo. Tedy hlavně pro děti 😉

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *