Ve skořicovém cukru na Kanelbullensdag

Před pár týdny se ve Švédsku slavil veledůležitý den. Možná jste někde zahlédli švédské slovíčko Kanelbullensdag. Nezní to nijak zvlášť slavnostně, že? Když si ale tento název rozebereme, tak se dozvíme, že slovo kanelbulle znamená skořicový šnek.

Jsem si téměř naprosto jistá, že teď už se lehce usmíváte a chuťové pohárky už vám prozradily, že jde o druh výborného, sladkého pečiva, které určitě dobře znáte.

Kanelbullensdag, česky Den skořicových šneků, se slaví vždy 4. října, a to už od roku 1999, kdy jedna švédská firma, která se specializovala na pomůcky na pečení, hledala způsob, jak společně se svými zákazníky oslavit 40 let své existence. Firma tak chtěla mimo jiné také zvýšit spotřebu a nákup kvasinek, mouky, cukru a margarínu.

Skořicové šneky jako takové ale znají ve Švédsku a Finsku už od 20. let 20. století, kdy jsme je mohli vidět hlavně na stolech majetnějšího obyvatelstva. Až teprve po druhé světové válce se společně se zlepšující se ekonomickou situací, dostávají kanelbulle na talíře všem společenským vrstvám.

Skořicové šneky si dnes můžete dát snad v každé švédské pekárně. Web sweetsweden.com uvádí na svých stránkách mezi pěti nejlepšími kavárnami a pekárnami taky pekárnu Bageri Petrus (@bageripetrus) ve Stockholmu, jejíž skořicoví šneci a nejen ti, byli podle švédských novin Svenska Dagbladed v roce 2018 vyhlášeni jako nejlepší ve Stockholmu. Když budete mít tedy cestu kolem, určitě stojí za to si pro jednoho takového šneka zajít.

Tato švédská lahůdka je ale úplně nejlepší v teple domova, když si za chladného, podzimního dne sami připravíte těsto, šoupnete šnečí partu do trouby a čekáte. No a až je hotovo, vytáhnete z trouby (to už se vám sbíhají sliny), necháte vychladnout a pak? Pak si uvaříte skvělou kávu, sednete si do ušáku, zachumláte se pod deku, zapálíte svíčku a k severské detektivce přikusujete své lahodné kanelbulle.

Už vám nedají spát? Tak tady je recept od blogerky Děvče u plotny, které jej má zase od švédské foodblogerky Call Me Cupcake!

Dobrou chuť… Lycka till!

Skořicoví šneci (30-35 ks)

Těsto

  • 150 g změklého másla
  • 90 g cukru krystal
  • 1/2 lžičky soli
  • 2 lžičky kardamomu
  • 500 ml mléka
  • 50 g čerstvých kvasnic
  • 800 – 840 g hladké mouky

Náplň

  • 150 g másla
  • 90 g cukru krystal
  • 2 vrchovaté lžíce skořice
  • 1/2 lžičky kardamonu
  • 1/2 lžičky vanilkového cukru
  • 1 lehce rozšlehané vejce
  • perlový nebo krystalový cukr na posypání

Ve velké míse smíchejte máslo, cukr, sůl a kardamom.

Mléko v hrnci ohřejte na 37 stupňů, odstavte z plotny a rozdrobte do něj kvasnice. Míchejte, aby se rozpustily a pak mléko nalejte do směsi másla.

Přidejte po částech mouku a zpracujte do mírně lepivého těsta. S moukou opatrně, jakmile jí dáte moc, budou šnečci příliš suší. Ideální konzistence je, když se těsto ještě maličko lepí na prsty. Přikryjte čistou utěrkou a nechejte na teplém místě kynout 45-60 minut.

Mezitím v hrnci rozpusťte máslo na náplň a přidejte oba cukry, skořici a kardamom.

Když je těsto vykynuté, rozdělte ho na dvě stejně velké části. Jednu část odložte bokem a z druhé vyválejte plát o velikosti cca 40 x 50 cm a rozetřete na něj polovinu náplně. Nechejte chvíli zatuhnout, je-li náplň příliš tekutá.

Těsto přeložte jako dopis, aby na sobě ležely tři vrstvy. (Jako při skládání dopisního papíru -tedy střední třetina papíru leží dole, vrchní je přeložená přes ni a spodní třetina je přeložená před druhou horní třetinu.) Nakrájejte na proužky asi 2 cm široké, krájejte z užšího konce. Každý kousek těsta zatočte kolem prstů do podoby uzlu tak, aby konce byly schovány dole. Opakujte i s druhou polovinou těsta.

Nechejte všechny šnečky kynout ještě půl hodiny.

Troubu předehřejte na 200 °C. Potřete šnečky vajíčkem a posypejte cukrem.

Pečte asi 10-15 minut podle jejich velikosti. Nechte zchladnout na plechu.

Zdroj fotografií

Veronika studuje v Praze, ale je z Moravy. Právě tam se začala formovat její láska ke Skandinávii, a to hlavně díky kouzelným knihám Astrid Lindgren. Poprvé se tam podívala v sedmnácti, se stanem a rovnou do Jotunheimenu, Domova obrů, v Norsku. Od té doby se snaží vyrazit na sever alespoň jednou za rok. Skandinávii má spojenou s útulnou atmosférou, mytologií, přírodou, jídlem a taky s Vánocemi, které zbožňuje nade vše. Jejím velkým snem je naučit se švédsky (nebo norsky), podívat se do Tromsø a postavit si na severu chatičku, za jejímiž okny bude stát malý, dalarnský koník.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *