Ve frontě na byt

Můj první byt ve Stockholmu je malý a drahý, v nejvyšším patře bytového domu na stanici zeleného metra. Aron mi ho pronajal za čtyřnásobek ceny, kterou platí sám a ani se tím nijak netajil. Spíš mě o tom informoval velice věcně s vědomím toho, že oba víme, že já nemám moc na výběr. Ten byt jsem hledala měsíce. Ne že bych nebyla zvyklá. Problém to byl v Praze i v Brně, v Lundu i v Malmö, proč by to neměl být problém ve Stockholmu?

Jeden pokoj, jeden malý byt nebo malý domeček... sen mnoha co chtějí ve Stockholmu žít.
Jeden pokoj, jeden malý byt nebo malý domeček… sen mnoha co chtějí ve Stockholmu žít.

 

Ten stockholmský příběh se vyznačuje svými vlastními rysy. Převážně tím, že vůbec žádné byty k pronájmu nejsou. Na jeden inzerát připadá kolem dvoustovek i více zájemců. Úspěch je kombinace rychlosti, štěstí, sympatií a peněz. A náhody. Aronův byt je to poslední.

Můj druhý byt je jen pokoj pronajatý za cenu celého bytu. Minim (vlastním jménem Maxim) je student původem z Ukrajiny, který se směje úplně všemu, nejvíc ho pobaví smrt, válka nebo historky o výbuchu Černobylu. Kuchyň má spojenou se svým pokojem a nemá žádné dveře. K vaření mi pouští Rammstein nebo ukrajinské lidovky, a když nemá náladu, spí do dvou odpoledne a do kuchyně mě vůbec nepustí. Ten pokoj jsem vzala, protože jsem měla celkem správný dojem, že pokud ho nevezmu, skončím na ulici před Lidlem ve spacáku.

Po Minimovi následuje období studentských kolejí a po něm období, které nazývám prostě nomádství. Nomádství znamená:

  1. Prodat vše, co doopravdy nepotřebuješ
  2. Co zbyde a co si necháš ze sentimentu, přestěhovat do pronajatého skladu
  3. Stěhovat se co dva týdny, někdy co měsíc, to v tom lepším případě

Během celkem osvobozujícího nomádství se během jednoho roku stěhuju čtrnáctkrát. Ke konci mi to začínalo být jedno. Vtipné je stěhovat se se zrcadlem, svítícím globusem nebo lampičkou z IKEA, kterou jsem si přivezla ještě z Brna. Nakonec zůstává jen ta lampička.

Důvodem proč není ve Stockholmu možné sehnat byt je Fronta. Fronta na byt. Byty totiž jsou. A jsou docela levné. Ale jsou jen pro ty, kdo čekají ve frontě. Kdo nečekal dlouho, smí si pronajmout jen z druhé ruky. A druhá ruka chce mnohem víc než první.

Na byt z první ruky třeba na takovém Kungsholmu bych si musela počkat kolem čtrnácti let. Já ale v řadě stojím teprve dva roky. S dvěma lety na kontě nemám ani na byt v Tenstě. (Hodně vzdálená čtvrť, která se ve světě proslavila převážně hořícími auty a občanskými nepokoji.)

Mám ráda švédský smysl pro pořádek. Mám ráda to, že všechno funguje. Fronta na byt ale není jedna z těch věcí, které by fungovaly. Bytová situace je nezvladatelná, studenti, mladí lidé, přistěhovalci, lidé stěhující se za prací, všichni končí na trhu s byty z druhé ruky. Na trhu, kde si ti, co pronajímají, můžou dělat, co chtějí. Protože mají moc. Protože jim na inzerát přijde stovka odpovědí. Stockholmský bytový trh je svět sám pro sebe. Jen ti nejrychlejší, jen ti nejvychytralejší dostanou šanci.

Do fronty se čekatel zaregistruje na internetové stránce a každý rok platí jistý poplatek za to, že ve frontě stát smí. Pokud nezaplatí, místo ztrácí. O tom, jestli byt z první ruky dostane, rozhoduje nejen délka čekání, ale i výška platu, zaměstnání, reference a další specifika. Horší případ nastane, pokud se čekatel třeba ze Stockholmu rozhodne přestěhovat do Göteborgu a uvědomí si, že ve frontě na byt v Göteborgu dosud nestál. Musí začít od nuly.

Fronta na byt existuje i pro studenty. Stejně jako v prvním případě je třeba čekat dlouho, je třeba dokonce studovat hodně a dobře, jelikož o vhodnosti čekatele rozhodují i kredity a prospěch. Někteří nedostanou vlastní pokoj na koleji ani po ukončení bakaláře.

Jistou kladnou stránku Fronta na byt přece jen má. To, když skutečně neseženu nic a skončím v hostelu a zas pro jednou poznám krásný kousek Švédska, o kterém jsem neměla tušení. Nebo když nakonec díky nedostatku bytů musím žít v malém červeném domku na ostrově. Ale o tom až později.

veronica-opatrilova-vickyVicky pochází z Opavy. Dlouhá léta studovala španělské filologie v Brně, než jí došlo, že stojí na místě a musí se odvážit následovat svoje sny. V roce 2012 odjela do Švédska. Pracuje jako průvodkyně Stockholmem, překladatelka, učitelka švédštiny a servírka. Miluje hudbu, kafe ve velkých šálcích, vařit podle Gennara Contalda a běhat lesem kolem moře. Píše. Píše a píše a jejím největším snem je, aby svým psaním udělala někoho šťastným. Alespoň na chvíli.

Swedish flag

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

5 komentářů: „Ve frontě na byt

  • Profilový obrázek
    2015-10-16 (14:23)
    Permalink

    Wow, to zní dost děsivě.. -.-
    Taky se chci přestěhovat do Švédska. Stockholm je (byl) má volba číslo jedna a toto mi hodně začeřilo mé vyhlídky. Chci jít do Švédska za hudbou a zároveň překládám z/do japonštiny a učím japonštinu/angličtinu, takže potřebuju velké město, abych měla šanci dělat to, co chci.
    Jak jsi to zvládla? ^.^

    Reagovat
  • Profilový obrázek
    2015-07-24 (12:49)
    Permalink

    Ahoj Vicky.
    Ja bydlim ve Stockholmu vic nez rok a bydeleni zarizuje firma.
    Napis mi jestli chces na mail a muzem se pobavit co a jak.Vice az tam.
    M.

    Reagovat
  • Profilový obrázek
    2015-07-20 (8:40)
    Permalink

    Děkuju Martine! 🙂 Jsem ráda, že se líbí!

    Reagovat
  • Profilový obrázek
    2015-07-17 (6:35)
    Permalink

    Veronika, skvelý článok. Si skvelým oživením tejto stránky. Pokračuj, rád si prečítam viac 🙂

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *