Valčík pro Moniku, pro Monicu Zetterlund

Internet je jako okno do světa. No a já si otevírám hlavně to vedoucí na sever. A tam najdu švédské rádio, kanál P2 s mnoha hudebními pořady a taky Jazzradio. Jméno, které se zde často skloňuje je Monica Zetterlund. A nejenom zde. V tomto roce se do našich kin dostal švédský film Valčík pro Moniku, který přibližuje její životní dráhu.

Eva Monica Zetterlund (zdroj sverigesradio)
Eva Monica Zetterlund (zdroj sverigesradio)

 

Eva Monica Zetterlund, dívčím jménem Nilsson, se narodila 20. září 1937 v Hagforsu a zemřela 12. května 2005 ve Stockholmu. Proslavila se jako zpěvačka jazzové muziky a šlágru, ale i jako herečka. Vystupovala halvně v létech 1950–2000. Často se nechala uvádět jako Monica Z.

Jako malá si Monica zranila záda na houpačce doma v Hagforsu. Po pár létech vedly následky této nehody ke skolioze, tedy k vychýlení páteře. Delší dobu tak prožíla fixovaná v sádře a pak musela nosit korset. Zranění se nikdy nepodařilo vyléčit a potíže se zády vedly v 90-tých létech k invaliditě. V posledních létech svého života byla upoutána na invalidní křeslo.

Monica pracovala po ukončení střední školy nejdříve jako asistentka v kanceláři a potom na telefonní ústředně, než se naplno rozjela její umělecká kariéra. Byla třikrát vdaná, poprvé s magistrem filosofie Torbjörnem Zetterlunden (1955–1958), se kterým měla dceru Evu-Lenu. Dále pak s basistou Lasse Petterssonem, další byl opět basista, ale tentokrát Sture Åkerberg. Do své smrti pak žila ještě s pianistou Steve Kuhnem a od poloviny osmdesátých let s Magnusem Rogerem. Celý svůj aktivní život žila prakticky ve Stockholmu. Zemřela při požáru ve svém bytě na Birger Jarlsgatan ve Stockholmu, ale je pochována v Hagforsu v hrobě svých rodičů.

Monica Zetterlund vystupovala už jako náctiletá v orchestru svého otce. Pak se ji poštěstilo roku 1957 zazpívat v Hagforsu ve velkém orchestru Iba Glindemanna a odjela s ním do Kodaně, kde o rok později natočila svou první desku. Téhož roku ale přesídlila do Stockholmu a zpívala v kulturním domě Nalen. Tou dobou také vyjela na turné do USA, kde natočila LP. To ale vyšlo až roku 1996. Její debut jako kabaretní umělkyně přišel v pořadu Klappa din hand roku 1961. To se také setkala s Beppe Wolgersem, který pro ni pak napsal mnoho švédských textů. Nejznamější je snad Sakta vi gå genom stan (1961). S dalšími písněmi jako třeba Bedårande sommarvals, Att angöra en brygga a Var blev ni av? ukázala, že je možné zpívat jazz i švédsky, což pak celý život propagovala. Pár jejich anglických písní se nachází na desce Waltz for Debby nahrané roku 1964 spolu s triem Billa Evanse.

Monica Zetterlund při jednom ze svých mnoha vystoupení.
Monica Zetterlund při jednom ze svých mnoha vystoupení.

 

Monica Zetterlund věnovala textu velkou pozornost. Pro její specifickou práci s textem a frázováním vyčnívala mezi jazzovými zpěváky, ráda se ale věnovala i populární muzice. V tom se vypracovala v 60-tých létech třeba v písních Trubbel (1969) nebo Gröna små äpplen (1968). Dávala přednost nově napsaným písním před tzv. standardy. Mnohé texty pro ní napsal také Tage Danielsson.

Spolupráce s duem Hasse och Tage ji přivedlo také na hereckou dráhu. Hrála v mnoha revue a debutovala v roli Krog-Jenny ve Stockholmském městském divadle. Všeobecnou popularitu si vysloužila rolí služebné Malin v televizní komedii Söderkåkar z roku 1970. A následovaly další, za které dostala i ocenění. Přes to však zůstala hlavně jazzovou zpěvačkou, ve Švédsku snad tou nejvýznamnější.V 90-tých létech spolupracovala s mladou generací hudebníků a její desky lámaly rekordy v prodejnosti. Roku 1993 získala ocenění Hudební akademie.

Už dříve o ní byly natočeny filmy. Roku 1989 natočil Tom Alandh Underbart är kort. Ten také pomohl s její autobiografií Hågkomster ur ett dåligt minne, vydanou roku 1992. Roku 2013 tedy dorazil do kin film Monica Z (v česku nazvaný Valčík pro Moniku), který natočil dánský režisér Per Fly a do hlavní role obsadil mladou zpěvačku Eddu Magnason. Film je výpovědí o jednom naplněném životě, o okouzlení jazzem a o obyčejných prožitcích známé zpěvačky, které ne vždy byly pozitivní. Vrací se také do oslnivé doby 60-tých let ve Švédsku. Není to vyloženě biografický snímek, snaží se spíše přiblížit atmosféru doby a jejího života. Nabízí obrazově hezky zprostředkovaný pohled do citů atraktivní a emancipované ženy.

Film byl oceněn cenou Guldbagge za nejlepší režii, ženský i mužský herecký výkon a i za kostýmy.

Oficiální trailer k filmu Monica Z

Edda Magnason je mladá švédská zpěvačka, pianistka a textařka, narozená roku 1984. Vyrostla v Ystadu, její otec pochází z Islandu, má tedy islandské jméno. Muzice, klavíru a skládání pístní se věnovala už od dětství. Vystudovala hudební kompozici na Gotlands Tonsättarskola. Vydala dvě desky se svými písněmi a role ve filmu Monica Z je pro ní první filmová zkušenost, ikdyž před tím krátce vystupovala v divadle Södra Teatern ve Stockholmu. Znamenal pro ní velký debut a také odstartoval serii jejich vystoupení s touto filmovou muzikou.

Plakát k filmu Monica Z
Plakát k filmu Monica Z

 

Jedna píseň v podání Eddy Magnason ve filmu Monica Z (zdroj YouTube)

Autor článku Petr Čížek

Zdroj

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *