Švédsko, krajina našeho srdce…

Na začátku jsem měla pocit, že jsme značně jiní. Já a můj nastávající manžel jsme začali plánovat svatební cestu do Švédska.

Z počátku padl i návrh vzít se tam, ale rodina nám to vymluvila. Jak se podívat na co nejvíce míst v 9-ti dnech? Musíte mít precizní plán, který nesmí nikde selhat, a tak jsme se dali do plánování. Celou dobu se těšíte a v hlavě vám hučí: musím tam, musím na sever. Musím domů.

Manžela jsem do Švédska zbláznila já, ovšem teď už nevím kdo je větší blázen. Já pracuji ve švédské společnosti. Co není z Ikea, není dobré 😉 Bez brusinek nedám ránu. Nad postelí máme obří vlajku Švédska a Vánoce bez Tomtena už si neumíme představit. Slavíte také Midsommar?

Naše svatební cesta začala neslavně. Už jsem myslela, že to vzdáme. Vyjeli jsme z Prahy autem k Ústí nad Labem a tam jsme chytli obří bouřku, opravdu nepřeháním, když bych to nazvala apokalypsou. Všude se válely stromy, auta výstražně blikala. Do teď nevím, jak jsme se z toho pekla dostali. Před hranicemi manžel pořádně zkontroloval auto, jestli vůbec můžeme dál. Rozhodnutí přišlo záhy- jedeme.

Cesta plynula sama, přes Německo, Dánsko a pak nastal první očekávaný okamžik – Öresund. Tento most je velice zajímavý, když byste se přes něj chystali jet, mohu vám doporučit jet přes den. Most, který spojuje Dánsko se Švédskem je totiž velice pozoruhodný. Dají se z něho vidět nádherné scenerie. Je to opravdu gigantická a nezapomenutelná stavba.

Přejezd přes Öresund
Přejezd přes Öresund

 

První problém přišel až na dálnici kde nám začínal docházet benzín. Byli jsme připraveni na to, že nepotkáme moc pump, a tak jsme měli malý kanystr. Ale i ten došel a my jsme narazili na první benzínku až po dlouhé době. Švédi jsou už tak světoví, že na benzínce není třeba pracovníka. Vše zvládnete v pohodě s automatem. První krize zažehnána.

Další krize nastala v řízení. A tady bych ráda na všechny apelovala, aby si cestu opravdu dobře rozvrhli s přestávkami. Manžel je profesionální řidič, tak neměl problém ujet 1.100 km až do Švédska sám, ale pak přišla řada na mě a to bych už podruhé absolvovat nechtěla. Po 450 km jsem na sobě začala velmi cítit únavu, snažila jsem se dělat hrdinku, ale už to nešlo a radši jsem přiznala, že už nemůžu. A tak to dojel manžel, ale ještě teď na to s hrůzou vzpomínám.

Solna, předměstí Stockholmu. Dojeli jsme naštěstí v pořádku a ubytovali jsme se v nejlevnější ubytovně, kterou můžete u Stockholmu sehnat (Solna Hotell & Vandrarhem). Opravdu mohu doporučit, neboť za super cenu dostanete maximum.

Další dny nastalo prozkoumávání Stockholmu. Tady mohu doporučit navštívit historické centrum a hlavně polední střídání stráží. Ve Stockholmu se dá také lacině najíst přes obědy. Ve většině restaurací mají takový systém, že si koupíte jídlo a pak máte i salátový bar a pití v ceně. Průměrně to vyjde na 85 SEK.

Střídání stráží
Střídání stráží

 

Úžasným výletem byl den, kdy jsme jeli do města Uppsala. Od Stockholmu to není daleko a je to krásné univerzitní město. Po městě se jezdí na kolech. Největší pozornost si tady zaslouží katedrála. Když pod ní stojíte, připadáte si tak malí. Hned vedle univerzity se nachází obrovský hřbitov, který má několik zaměstnanců, kteří se starají o všechny hroby a je to velmi udržované. Švédi skvěle kombinují různé věci. To jsem si tady ověřila. Například dětské domovy, školky a podobné instituce se většinou stavějí u domovů pro důchodce. Staří se tak mohou potěšit z pohledu na mládí a mládí se naučí úctě vůči stáří.

Katedrála v Uppsale
Katedrála v Uppsale

 

Ve Stockholmu ještě doporučuji navštívit zábavní park Gröna Lund. Nachází se na pobřeží a v pohodě k němu dojedete městskou dopravou. Atrakcí je tady hodně a ještě víc 😉

Zábavní park Gröna Lund
Zábavní park Gröna Lund

 

Ovšem největším zážitkem byla losí farma Gårdsjö Älgpark v Heby. Nebyla jsem na jiné losí farmě, ale tato mě naprosto okouzlila. Losy tady za vámi chodí, stojí o pohlazení a nechají se krmit. Mají úplně sametové paroží a velmi se bojí prudkých pohybů. Tady jsme také zažili úžasnou multikulturní smršť. Absolvovali jsme něco jako besedu s ostatními návštěvníky a zjistili jsme, že si povídáme s kanaďany, australany, američany. Všechny bariéry byly pryč a my odjížděli s úsměvem na tváři.

Losí farma v Heby
Losí farma v Heby

 

Krmení dravé zvěře ;-)
Krmení dravé zvěře 😉

 

Pobyt se chýlil ke konci a my jsme se museli vydat zpět, ale u srdce nás hřálo, že tady nejsme naposledy 😉

Autor článku a fotografií Tereza Strnadová

envy-kilpi-oznaceni

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

1 komentář: „Švédsko, krajina našeho srdce…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *