Sen sedmý: Plesová sezóna (Boll säsong)

Stojím ve foyer zatím tichého tanečního sálu. Dveře mají rám z hnědočervených kmenů borovic a zvou mě na parket. Vcházím do nekonečně rozlehlého prostoru mezi sloupy štíhlých stromů, které se ztrácejí ve výšinách nad mou hlavou. Strop se leskne zlatou barvou vycházejícího slunce a girlandami zeleného jehličí a místy zahlédnu cheruba v kouzelném hávu z peříček, jak mě pozoruje mezi větvičkami.

Ozývají se první trilky orchestru a kolem mě zašumí šustění bílých krajek lišejníků, zatřpytí se stříbrné šperky osazené milióny mechově zelených smaragdů a mezi tím vším natažené šňůry perel z ranní rosy. To Příroda a její suita lesních vil začala vířit v každodenním tanci na oslavu života. A ptačí orchestr hraje ty nejkrásnější melodie Vivaldiho Čtvera ročních období.

Stojím uprostřed vší té nádhery a chci tu tak stát každé ráno. Chci se naučit tančit s nimi a začínat tak každý den až do konce věků.

olga.sibrtovaOlga žije v Praze, ale duchem je pořád ve Švédsku, kam jezdí pravidelně už od roku 2001. Skandinávie je krásná celá, ale postupem času a věku miluje nejvíc modrozelené Švédsko. A protože neumí fotit a k tomu si myslí, že by lidé měli víc číst a nechat pracovat svou fantazii, rozhodla se, že se s vámi podělí o své „Sny o Švédsku“. Čtěte, sněte a nechte vzniknout „fotku“, která nebude jen letným dotykem fantazie někoho jiného.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *