Sen čtvrtý: Sníh za oknem (Snö utanför fönstret)

Stojím ve vyhřáté, voňavé, předvánoční kuchyni. Skrz okno v bílém rámu hledím do ticha před domem. Z nebe se snášejí veliké vločky, pomalu, jakoby se chtěly ve světle, utíkajícím z okna na zahradu, udržet co nejdéle. Sněhová vrstva mezi stromky je zatím hladká jako damašková peřina, kterou jsem měla tak ráda u mé prababičky v kamenné chalupě u Pardubic. Snad vydrží jemná a chladivá až do rána. To se začnou objevovat šmouhy stop všemi směry. Veverka, hranostaj, možná i liška se přijde podívat, jestli jsme doma.
Najednou se v dálce na cestě k vesnici objevuje hejno světlušek. Ale… světlušky v zimě…?

Přibližují se pomalu k nám a já netrpělivě čekám. Najednou mi to dochází. Vždyť je dnes 13. prosinec, svátek světel, a družina svaté Lucie se svíčkami obchází mezi červenými domky. Bílé šaty se sice trochu rozpíjejí mezi vločkami, ale neztratí se. Všude je vítají zářivá okna, ze kterých vyhlíží dalarnský červený dřevěný koník. Stejně jako v naší vyhřáté, voňavé, předvánoční kuchyni.

olga.sibrtovaOlga žije v Praze, ale duchem je pořád ve Švédsku, kam jezdí pravidelně už od roku 2001. Skandinávie je krásná celá, ale postupem času a věku miluje nejvíc modrozelené Švédsko. A protože neumí fotit a k tomu si myslí, že by lidé měli víc číst a nechat pracovat svou fantazii, rozhodla se, že se s vámi podělí o své „Sny o Švédsku“. Čtěte, sněte a nechte vzniknout „fotku“, která nebude jen letným dotykem fantazie někoho jiného.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *