RoadTrip Švédsko 2016 | Shrnutí, ponaučení, rady…

S odstupem času, tedy tři měsíce po naší RoadTrip po Švédsku, už mohu s klidem zhodnotit celou cestu. Jednoznačně mě to ukázalo slabiny, ale i silné stránky, ale hlavně utvrdilo, že hory jsou to, co k životu prostě nutně potřebuji a nemohu bez toho být. A ano, švédské hory a příroda je jedna z nejhezčích co jsem viděl. Už jenom díky své pestrosti, velikosti a divokosti bez lidí. Alespoň pro mě tedy ano.

Teď už tedy vím, že…

…že počasí nás varovalo od prvních okamžiků za volantem.

…že na severu a nejen tam, je potřeba mít ideálně nastaven režim „auto“, protože pak z toho vyleze takový barevný sajrajt. Ono je to zvířatko totiž, když to nejméně potřebujete docela rychlé.

…že když překročíte Polární kruh, tak se ledy nehnou a asi i proto to tam tak u cedule vypadá.

…že to měli Sámové na severu fakt dost těžké a že skoro obdivuji, že to tam přežili.

…že i o pár stovek kilometů severněji, u národního parku Stora Sjöfallets, nás počasí stále varovalo.

…že to je na severu nádherné. Vidíte ten vodopád tam vzadu…?

…že spižírna na severu vypadá stylově.

…že bunda od Fjällräven Abisko Eco-Shell byla fantastická a zachránila mě hlavně při pádlování 50 km na jezeře Tjaktjajaure, které leží na hranici s národním parkem Sarek.

…že čím více se to se mnou naklánělo, tím depresivnější jsem byl, ale také více odevzdaný osudu a více rozhodnut bojovat. Přeci jsem nechtěl zůstat na věky věků na dně jezera.

…že bez opravdu, ale opravdu kvalitních bot nejen do hor nelez. Boty jsou tedy můj hlavní problém, který musím do příště vyřešit.

…že národní park Sarek, náš cíl, byl tak blízko, ale ve skutečnosti tak daleko. A to mě na celé výpravě vlastně sralo nejvíc… Tam vzadu, za větvemi…

…že ikdyž to jede bez problému jemu, tak to neznamená, že i vy budete mistrem světa napoprvé. Počítám, že pár kilometrů jsem ujel navíc oproti Jörgenovi, jak jsem kroužil dokola.

…že miluji peřeje, vodopády a divokost.

…že je jeden hezčí než druhý.

…že peřeje Trappstegforsen jsou jako úkaz a že počasí je vždy krásné, když sedíte v autě.

…že čas na kávu je vždy a i ta nádhera kolem vás musí na chvíli ustoupit.

…že ty hory jsou fakt nádherné.

…že okolí obce a místa Klimpfjällen je tak okouzlující.

…že je tak magické a vyhlášené hlavně na podzim. Osobně jej pozoruji skoro denně aspoň přes on-line web kameru.

…že Stekenjokk mě uchvátil od prvního pohledu.

…že spát na takovém místě je jako sen.

…že snad natěšením ani neusnu. Ano, tak mě to místo dostalo.

…že nemám vlastní stan a budu si muset nějaký pořídit. Páč střecha nad hlavou je v divoké přírodě základ.

…že miluji pozorovat nebe a díla, která vytváří.

…že tady to jezírko na Stekenjokku snad udělal zahradní achitekt.

…že nejlepší selfie díky mému ksichtu je lepší dělat se stínem.

…že kafe po ránu je vážně nutností.

…že Stekenjokk je vyhlášený také v zimě pro své nekonečné pláně bez stromů, které jsou ideální pro sněžné skútry.

…že ty bouřkové mraky mají něco do sebe s tou atmoškou.

…že silnice Vildmarsvägen je nejvýše položenou silnicí ve Švédsku.

…že fauna a flóra má ve Švédsku stále přednost a že si svou cestu a místo vždy najde. Jen to my pacholci lidé nesmíme zabíjet, ale naopak ochraňovat.

…že příroda je nejlepší malíř.

…že nemáme věšet hlavy když se něco nedaří, protože může být vždy hůř.

…že i na 100 metrech čtverečních můžete objevit tolik zástupců flóry.

…že voda je Stekenjokk a Stekenjokk je voda.

…že nám počasí nedovolilo jít na vrchol. Na vrchol, který je hraničním bodem mezi Švédskem a Norskem.

…že Stekenjokk je bez stromů a keřů.

…že Stekenjokk je nekonečná zahrada.

…že tady snad opravdu někdy v minulosti musel operovat zahraní architekt.

…že sobi a losi jsou všude kolem nás.

…že i ta flóra potřebuje rodinu.

…že je tu vážně na tom světě nádherně.

…že tam na vrcholku něco je a já nevím co. Asi se tam budu muset vrátit. A jako, že já se jednou vrátím.

…že je tu fakt mokro a že bez kvalitních bod se do švédských hor a přírody nevyplatí jezdit. Můžete litovat.

…že vášnivý rybář má své nádobíčko vždycky sebou.

…že každých pár metrů roste jiná zahádka.

…že kdo nevidí žábu je slepý jako já. Já ji málem zašláp…

…že kdo nevidí hřib, ať do Švédska raději nejezdí.

…že stačí 2 minuty v autě divočinu bez stromů a keřů vyměníte za skoro nepropustný les.

…že voda je divoch.

…že když se rozhlížíte 4 dny kolem sebe, abyste viděli losa, tak jej potkáte na zpáteční cestě 5 minut od domu.

…že jsme najeli za 4 dny bezmála 2.000 kilometrů.

…že jsme upádlovali 50 kilometrů.

…že jsme nachodili bohužel jen kolem 30 kilometrů.

…že věřím oblečení Fjällräven, protože mě zachránilo od totálního promoknutí a nezklamalo.

…že miluji můj foťák Nikon D7000 a budu fotit co to půjde.

…že tam všude, kde jsem byl, se chci vrátit.

…že příští rok ten Sarek doufám dám.

…že miluji hory a ty švédské divoké až za hrob.

…a …že už se těším na další dobrodružství!

Související články

Fotografie byly pořízeny fotoaparátem Nikon D7000 a upraveny v programu Zoner Photo Studio

banner600x100

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *