Recenze: Mons Kallentoft – Zack

Pokud smutníte, protože jste zrovna dočetli svoji oblíbenou sérii, dobrá zpráva je, že neustále začínají další. Autoři píší snad každou rukou na jiném stroji a nejspíš se jim u toho i rozdvojuje mozek, protože každá série má jiného ducha. Mons Kallentoft vypustil do světa první díl série o Zackovi Herrym a ke spolupráci si přizval začínajícího autora Markuse Luttemana.

mons-kallentoft-zack-ilustracka

Neokoukaný hrdina, mladý policista Zack, je pro změnu „božsky krásný“ – to tu ještě nebylo, no uznejte! Po šichtě si rád zajde zapařit na technoparty a ještě si k tomu šňupne, žije přece jen jednou. Kryje arabského dealera drog, nejen proto, že se od něj sám nechává zásobovat, ale poněvadž je to jeho kamarád z dětství. Tento svůj tajný život před kolegy skrývá trochu jako seriálový Dexter.

Už jsme leckterému knižnímu hrdinovi (ba i hrdince) odpustili alkoholismus, takže ani tady není problém přivřít oko. Na to, aby se Zack kvalifikoval na antihrdinu, má podle mě příliš mnoho kladných vlastností: dává peníze bezdomovcům, píše úkoly se zanedbávanou holčičkou ze vchodu, brání čest kolegyně patřící k menšině, ale hlavně horlivě touží nastolit spravedlnost. I za cenu toho, že to na své motorce bude pálit po dálnici rychlostí 200 km/h (což je ovšem pro typ Suzuki Hayabusa běžná cestovní rychlost).

Mons Kallentoft - Zack.0001Svérázného hrdinu jsme už adoptovali a teď samotný případ. Ve Stockholmu jsou brutálně zavražděny thajské „masérky“. Stopy vedou k rasové nenávisti, pohrdání ženami nebo rovnou obchodu s bílým masem. Jedno lepší než druhé, račte si prosím vybrat! Autoři si zvolili nanejvýš aktuální téma odporu k cizincům, zmiňují nenávistné výlevy na internetu, Breivika, i menšiny pronásledované ve své vlasti (Kurdové, Karenové). Zacka vám tak mohu doporučit, pokud vás interesuje skandinávské soužití s přistěhovalci, nebo vás zaujalo téma mafií obchodujících s lidmi v Boxu 21 či Dívce, která si hrála s ohněm (a překousnete detaily, které s sebou přináší téma prostituce). Také neuškodí, jestli snesete jistou dávku patosu.

Násilí se vyskytuje v několika izolovaných scénách, ke konci sílí sugestivně vyjádřené znechucení nad jeho pachateli. „Mrtvých je, že to pomalu začíná připomínat řeckou tragédii.“ (str. 295) Osobně tedy v Zackovi nějakou větší podobnost s řeckými bájemi (kterými má být inspirován) nevidím, krom faktu že „čistí podsvětí“ se jen sem tam objeví nějaké jméno, např. že se něčí pes jmenuje Zeus.

V druhé polovině to začne vypadat spíš na hororovou verzi Karkulky (vlk je už na obálce a zbytek uvidíte, nechci prozrazovat). Nedokážu odhadnout, jak velký podíl na románu měl Mons Kallentoft. Jeho styl, který známe ze série s Malin Forsovou, jsem tam totiž vůbec nenalezla. Zack je oproti ní mnohem přímočařejší. Jelikož se jedná o první díl série, není samozřejmě řečeno vše, vražda hrdinovy matky a záhadná část jeho dětství tak budou osvětleny někdy v budoucnu. Zack se má kam rozvíjet a ode mě dostává 80 %.

P.S. Skuteční majitelé Hayabusy, běžte si maximální rychlost zkoušet někam na letiště!

Autor recenze Lucie Ferrante, zdroj Severské detektivky

severske-detektivky-banner-600px

 

host-severska-literatura-banner-600-150-universal-01

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *