Recenze: Martin Olczak – Vražedná akademie

Kdo vraždí členy Švédské akademie, kteří rozhodují o Nobelových cenách za literaturu? Řádí v ulicích Stockholmu šílený masový vrah? A proč své oběti vraždí zbraní z počátku století?

Martin Olczak - Vražedná akademie
Martin Olczak – Vražedná akademie

 

Vražedná akademie (v originále Akademimorden) je prvním detektivním románem pro dospělé čtenáře od švédského autora, který se proslavil knihami pro mládež. Na úvod je vhodné zmínit, že v textu je to místy znát. Příběh je napínavý a Olczak píše tak, aby si stále udržel váš zájem. I díky tomu se to tady mrtvolami jen hemží. Já zavražděné přestala počítat někde u osmé oběti. Všichni jsou zavražděni stejným způsobem, který je poněkud záhadný. Vrah totiž používá pistoli, kterou byste dnes našli leda tak v muzeu.

Ačkoliv je autorův styl skvělý a příběh nadmíru čtivý, rozmazlení čtenáři thrillerů by od knihy mohli požadovat více zápletek a tajemství. „Vražedná akademie“ je totiž dost přímočará. Hlavní hrdinové jsou originální, dialogy jsou vtipné, ale děj se týká jedné zápletky. A upřímně řečeno, některé věci jdou vydedukovat nebo uhádnout. Cílem detektivního pátraní je zodpovědět několik otázek: Kdo vraždí a proč? Kdo bude příští obětí? Dočkáte se několika šokujících překvapení, ale že byste na konci zůstali s pusou do kořán, to se pravděpodobně nestane.

Autor spojil detektivku s dobrodružným románem ve stylu „Šifry mistra Leonarda“. I tady je tajemné společenství a relikvie z minulosti. Tyhle se ale netýkají náboženství, nýbrž literatury. Pokud jste zapálení čtenáři, přijdete si na své i bez ohledu na to, zda odhalíte nebo neodhalíte vraha či vrahy. Pasáže o literatuře byly velmi zajímavé. Každá kapitola má jako motto informaci o nositeli Nobelovy ceny za literaturu, takže se tady i leccos dozvíte. Úsměvné jsou pasáže o fungování Nobelových cen a o práci akademiků, kteří rozhodují o nominacích a laureátech.

Olczak píše čtivě a jeho nejsilnější zbraní je inteligentní humor. Celá kniha je velmi vkusná, protože tady paradoxně nenajdete žádné potoky krve ani nechutné detaily jednotlivých vražd. Vraždy vyšetřuje pětatřicetiletá Claudia, která je na můj vkus příliš umírněná a decentní. Na oddělení vražd přišla z venkovské policejní stanice a někteří její nadřízení jí to dávají najevo. Chovají se k ní arogantně a urážlivě. Claudia není žádná křehká květinka, ale její průpovídky jsou v rámci toho, co by nepohoršilo ani děti. Být hrdinkou jiného autora, její slovník by byl mnohem jadrnější. Přesto je úžasné sledovat, jak si dokáže poradit se svými protivnými nadřízenými i celým případem. V pátrání jí pomáhá bývalý milenec, který má vlastní antikvariát a je odborníkem na literaturu.

V knize se řeší i vztah mezi Claudií a jejím bývalým. Celé je to podáno s humorem a jemnou nadsázkou. „Vražedná akademie“ je příjemná detektivka, která vás donutí přemýšlet nad příběhem a namáhat si mozek. Jestli je tady něco, na co není možné logicky přijít, pak je to totožnost vraha a jeho výběr obětí. Abyste tohle rozlouskli, museli byste být geniální a neuvěřitelně sečtělí. Protože tyhle věci v knize nevyřeší ani akademikové, kteří jediní by to vyřešit mohli.

Autor recenze Veronika Černucká | Severské detektivky

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *