Recenze: Åsa Larsson a Ingela Korsell – Pax I a II

Je mi přes třicet a žádné děti doma nemám. To není pokus o seznámení, ale vysvětlení, z jaké pozice vám podávám zprávu o svých dojmech ze série pro mladé čtenáře s názvem Pax. Já jsem ji zhltla s velkým potěšením, takže za sebe dodávám, že tato série je vhodná taktéž pro dospělé, kteří rádi čtou dětskou literaturu, pro fanoušky severských detektivek, kteří jsou zvědaví, co Åsa LarssonIngela Korsell mohly na tomto poli stvořit, a samozřejmě také pro ty, kteří by rádi obdarovali nějaké dítko knihou (u které existuje pravděpodobnost, že ji dítě i skutečně přečte).

Text Åsa Larsson a Ingela Korsell, ilustrace Henrik Jonsson
Text Åsa Larsson a Ingela Korsell, ilustrace Henrik Jonsson

 

V současnosti jsou dostupné první dva díly, Hůl prokletí (originál Nidstången) a Grim přízrak (originál Grimmen). Co se týče počtu stran, jsou rozvržené tak akorát, aby dětská pozornost neskomírala. První díl jsem přečetla na jedno nadšené posezení, druhý pak po částech. Přistihla jsem se, že ve chvílích, kdy se k ní nemůžu vrátit, po knize nervózně pokukuju, což považuju za důkaz, že na inzerované napínavosti něco bude (nejen co se týče dětí). Příběh se odehrává v současném Švédsku, hrdiny jsou bratři Alrik a Viggo (žáci čtvrté a šesté třídy ZŠ, pokud je chcete porovnat se svými ratolestmi), kteří byli právě umístěni do pěstounské rodiny. Jsou zvyklí držet pospolu, starší Alrik dohlíží na Vigga, který má talent dostat se do průšvihu. Rozkoukávají se v městečku Mariefred a také v nové škole. Brzy se seznámí se správci zahrady místního zámku, kteří střeží i něco mnohem důležitějšího a zajímavějšího, a to kouzelnou knihovnu, která skýtá ochranu před silami zla, které se do města snaží proniknout. Že by chlapci byli očekávanou posilou, kterou posílá sám osud?

Přestože se v ději vyskytují fantastické prvky – příšerky, předměty s kouzelnou mocí apod., příběh je velmi zdařile ukotven v realitě. Kluci hrají Minecraft, prohlížejí si videa z YouTube na mobilu, nahazují ofinu, zmiňuje se i geocaching – což je dnešním dětem asi bližší, než např. sbírání bobříků (které v jejich věku fascinovalo mě). Tyto detaily jsou použity velmi nenuceně, bez jakékoliv podbízivosti. Přesvědčivé je i zobrazení emocí – dětského vzteku, občasné sourozenecké žárlivosti, nebo rozčilení z nespravedlivého nařčení. V příběhu je přítomno i násilí. A to jak reálné, např. rvačka na školním hřišti, tak ve formě působení fantastického zla, při kterém můžou zvířata i lidé přijít k úhoně. Když si ale uvědomíme, jakým drastickým motivům byly děti vystaveny třeba v Harry Potterovi (ba i ve foglarovkách), pak těžko můžeme být zděšeni nebo pohoršeni. Dnešní děti navíc nejspíš jen tak něco nevyděsí, takže rodiče nemusí propadat obavám.

U knih nutně zaujme atraktivní a nápadité grafické zpracování, na začátku knihy například čtenáře vítá komiksově vyvedená trojice autorů (dvě spoluautorky a kreslíř). V textu jsou pak velice fikaně vložené illustrace v komiksovém stylu (bez bublin), aby zdráhavé děti nebyly odrazeny množstvím písmenek (dospělý čtenář si zase orazí od stovek stránek bez jediného obrázku, na které je dávno zvyklý). Přešikovný ilustrátor v nich výborně zachytil emoce i akci, nemluvě o detailech, jako je třeba přívěsek ve tvaru krkavčího křídla. Dokonce se mu do pozadí povedlo vměstnat i typickou švédskou architekturu. Prostě to má styl! Autorem těchto úžasných ilustrací je Henrik Jonsson.

Abych to shrnula, dospělý čtenář si zde má co užít, a pro děti tady dlouho nebylo nic tak bezostyšně „cool“. Minusy jsem nenašla žádné. Po dočtení těchto dvou knih jsem si vzpomněla na dopis, který jsem jako dítě poslala spolu se soutěžním kuponem do jednoho nakladatelství. Psala jsem tam něco v tom smyslu, že jejich knížky se mi sice líbily, ale že jsem byla moc smutná, když skončily a já už neměla co číst. Vzhledem k tomu, že třetí díl série vychází až na podzim, může nakladatelství Host očekávat záplavu e-mailů podobného typu.

Autor recenze Lucie Ferrante, zdroj Severské detektivky

Knihy si můžete zakoupit u nakladatelství HOST

A kdo chce potrénovat švédštinu, tak si můžete poslechnout interview s autorkami a ilustrátorem knihy.

Jazyková korektura Adéla

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *