První 2 týdny ve Švédsku za mnou…
Přicházejí mi dotazy, jak si tady žijeme, jaké máme počasí a co děláme. Dovoluji si tedy přidat jeden osobnější blogový příspěvek o tom, jak třeba vypadal dnešní den v zemi červených domečků.
Jak bych to řekl, abych neprozradil zbytečně moc. Třeba to, že dneska jsme si všichni přispali a dokonce i děti se probudily až o půl osmé, což je takový malý zázrak. I já si tedy mohl trošku přispat.
Ranní procedůra
Žijeme ve Švédsku, takže pořádné ráno nemůže začít nijak jinak než pořádným a dobrým šálkem teplé kávy. Pravda, už to nepijeme jako staří Švédové, a to z talířků, ale pěkně z hrnečků IKEA. Takže nachystat kávovar, ohřát trošku mléka, samozřejmě 3 procentního, protože je tady fakt levné a už jenom nasávat vůni mleté kávy. Termoska s čerstvou kávou je připravena, dětem a sobě namazat chleby s marmeládou a s akátovým medem, který je nejlepší na světě a teď už stačí jenom vyrazit před domek na sluníčko, které po ránu už krásně hřeje.
Protože vím, že to tak dlouho trvat nebude, vyháním celou rodinku. V půl deváté se děti prohánějí na kole a koloběžkách a nasávají teplo do zásoby. Vůně kávy z ložnice přivedla před dům i mou ženu, takže už jsme venku komplet. Z obláčkové oblohy se pomalu, ale jistě stává nějaká tmavší hmota. Jde to rychle. Bydlíme v jednom z mnoha údolí, které sem k moři přinášejí větry a oblačnost z Norska. Tímto děkuji Radce (realcamplife.com), že nás takto hezky zásobuje…
Malá prasečí farma Vänna Gårdskött
Již během týdne jsem věděl, že bych s dětmi vyrazil na malou prasečí farmu, která je jen pár minut od nás. Jmenuje se Vänna Gårdskött a byť je to taková malinká usedlost s asi čtyřmi hospodářskými usedlostmi, tak jsem na ni slyšel jen samou chválu. A udělal jsem dobře. Děti byly doslova nadšené z pozorování malých prasátek a nešlo je od nich vůbec odtrhnout. Následná fascinace zdejšími „chlupatými“ krávami ani nejde popsat. Vůbec jim nevadilo, že je odděluje plot s dráty pod napětím a od hlazení se nedaly ničím odradit.
Finále této krátké návštěvy jsme potom nemohli zakončit jinak, než zakoupením místních dobrot z mléčné a masové produkce. Ta úžasná česneková pomazánka z mléka místních krav se v puse jenom vine. O vůni čerstvě vyuzené slaniny a klobásek nebudu ani psát, protože to ani nejde.
Tak akorát jsme po necelé hodince nasedli do auta a vydali se zpět k našemu „pronajatému“ červenému domečku. Mimochodem, o typické švédské červené barvě faluröd si můžete přečíst v článku Švédská červená Faluröd. V vzápětí se spustila sněhovo-kroupová chumelenice.
To vše jen během pár hodin, ale to je pro Švédsko typické, tedy alespoň pro naši zeměpisnou výšku… Modré nebe, okamžitě zataženo, při plus 7 stupních sněhovo-kroupová bouře a následně opět vymetené nebe. Už si opět zvykám. Ale jak se tady s oblibou říká, není špatného počasí, ale jen špatného oblečení.
A co mě čeká teď?
V pátek jsem si byl vyzvednout nové pracovní oblečení ve firmě, kde jsem před mým odjezdem zpět do Česka pracoval. Byli a jsou tak úžasní, že mě vezmou zpět, a to i v době krize, která pochopitelně částečně ochromila i Švédsko, které je přímo závislé na exportu.
Takže zase opět v pondělí hup do montérek. Díky moc za druhou šanci NHK Hall & Kapell AB!!!
