Poslové jara

Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady! Konečně dorazilo jaro a paní zima nás snad definitivně opouští. Popravdě, letos se ani moc nevyznamenala a dny, kdy jsme i my na severu byli pokryti leden a ne sněhem, se více méně podobaly Česku. Zimu sice nemusím, ale tady jí mám rád, ale teď už tu je jiný příběh. Jaro je tu!

První posel jara. Scilla siberica, švédsky Rysk blåstjärna, česky Ladoňka sibiřská.
První posel jara. Scilla siberica, švédsky Rysk blåstjärna, česky Ladoňka sibiřská.

 

Ty dny, než vyrazí první poslové jara, jsou na můj vkus docela dlouhé. Takové to hluché období. Znáte to, sníh a led zůstává na severních svazích a v zákoutích, tráva je stařičká, nehezká a pomuchlaná hnědá hmota. Sluníčko už pěknou řádku dní prohřívá zmrzlou půdu a vy skoro denně kontrolujete, kdy už se objeví první poslové jara. Konvalinky, sněženky, sasanky nebo podběl, dávají tušit, že jaro je definitivně zde. Tak přesně takto to vypadalo každé jaro v Česku. Já teď už pár let žiju 2.000 km severně vzdušnou čarou od mého rodiště a zdejší klima má za následek, že jsem si musel najít jiné zástupce poslů jara.

Vteřinu před "smrtí"... Bohužel než sem stihl zareagovat, tak si Lucas strčil "posla jara" do kapsy...
Vteřinu před „smrtí“… Bohužel než jsem stihl zareagovat, tak si Lucas strčil „posla jara“ do kapsy…

 

Nejsem žádný botanik a tak mi dělá problém určit názvy oněh druhů, ale slibuji, že se to do příštího jara doučím a to rovnou švédsky. Dnes identifikuji asi jenom podběl, který snad roste všude. Řekl bych, že sasanky nám tady rostou také, ale mají modro-fialovou barvu a tak vlastně ani nevím, zda to jsou ještě sasanky nebo už jiný druh. No a dnes při podvečerní procházce s ženou a klukama kolem břehu moře, jsme narazili na jednu modrou krasavici. Popravdě řečeno, vůbec netuším co je to zač (upraveno: už vím, že to je Scilla siberica, švédsky Rysk blåstjärna, česky Ladoňka sibiřská..). Ovšem jedno vím jistě od začátku. Jaro je tu a bude líp.

Už se nemohu dočkat těch barevných lánů květin, které postupně na loukách mění zbarvení. Už se nemohu dočkat těch bílo-růžovo-modro-fialových stvolů vlčího bobu (lupina mnoholistá), která je takovým symbolem léta ve Švédsku. Chci se vrhnout po hlavě do zelené džungle, která Švédsko na těch pár měsíců pokryje. Letos budu fotit, letos budu hoooooodně fotit.

Vlčí bob. Je to sice plevel, ale já ho miluji!
Vlčí bob. Je to sice plevel, ale já ho miluji!

 

Co vás z květeny Švédska nejvíce zaujalo? Pošlete mi na mail pavel.stanco@gmail.com fotky květin, horských luk či parků, které vás nějak uchvátily. A když to bude napříč Švédskem, tak o to lépe. Já je potom tady všechny ukážu.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *