Polární záře nad Sundsvallem

Vážení přátele, ano! Ano, je to tam! Mám ji tam! Dneska večer jsem prožil jednu z nejkrásnějších půl hodinek v životě. Už předpověď se mou dostatečně cloumala a nakonec to všechno předčilo veškerá má očekávání. Ano, po pěti letech pobytu ve Švédsku, jsem viděl svou dosud nejsilnější polární záři.

Bylo to doslova jen pár minut, ale stály za to. Dosud jsem měl štěstí na takové velmi lehké závoje a někdy jsem si říkal, zda to je vůbec polární záře nebo jen záblesky někde ze země co se odráží na nebe. Tentokrát to bylo úplně jiné. Krásné a syté barvy, tanec po nebi všemi směry a střídání barev jako třešinka na dortě.

Po cestě z domu jsem přemýšlel kam stativ zapíchnu a kde by bylo nebe co nejméně osvětlené a kde také bude nejméně lidí, tak abych neměl stejné fotky jako půlka města. Ano, snad půlka města byla venku a obdivovala nebe. V Sundsvallu jsou dvě místa, která jsou asi nejideálnější, tak aby jste k tomu všemu měli také pohled do údolí, kde se mezi dvěma horama město třpytí. Takže buď jížní hora nebo severní hora s rozhlednou a skansenem. Volba padla na severní horu. Jak jsem předpokládal, tak všichni byli na vyhlídce na město pod rozhlednou. Moje kroky se tedy ubraly do skansenu. A tím, jsem rozhodně chybu neudělal. Byl jsem tam naprosto sám. Jenom já, polární záře, stromy, symbol Sundsvallu a hlavně, moje euforie.

Mám sice fotek jako šafránu, ale o to více si jich cením. No a protože jsem už byl venku a venku bylo příjemně, tak jsem si odskočil ještě do centra k červenému kostelu, nazvanému po švédském králi Gustavovi.

Už teď se těším na další polární záři. Jednou doufám budu mít tu možnost ji pozorovat přímo ze severu. O jednom místě vím, kde by to byl asi vrchol dokonalosti. Nechám si o tom, ale teď jen zdát a budu snít, že se to jednou stane. Musí!

Fotografie byly upraveny pomocí programu Zoner Photo Studio