Ostrov

Na ostrově je všude kolem les. Dole po louce se brzo po ránu prochází liška, večer ladnými pohupujícími se pohyby kráčí po cestě, otočí se na mě a potom pokračuje dál.

Ostrov
Ostrov

 

Listí stromů šumí, podivný pták krákorá a potom píská, sedí na větvi borovice a pozoruje naši verandu. Datel soustředěně klepe do stromu a zuřivá veverka se mu chechtá, nebo možná se chechtá mně.

Také ostrov...
Také ostrov…

 

Padesát kroků mě dělí od moře.
Na podzim padá mlha. Táhlé troubení lodí do bílé vaty.

V noci nejsou na ostrově žádná světla. Jdeme úplnou tmou a vypínáme baterky, když je měsíc v úplňku. Světla mého kola ozařují několik očí na kraji silnice. Moje liška.

V zimě zapadne les sněhem. Zeleno za oknem vystřídá tiché bílo. Jezdíme na plastových sáčcích z kopců v lese. Někdy nepotkáme člověka celý týden.

Cesta do práce v zimě
Cesta do práce v zimě

 

Ostrov voní dřevem. Před verandou se červenají keře rybízů, modré pole borůvek.

Někdy jedu na trajektu úplně sama. Na jaře fouká a prší, na podzim fučí a prší ještě víc. Je strašná zima. Snažím se neuletět na břehu, trajekt se kymácí ze strany na stranu. Potom svět zamrzne. Když nejsou v noci vidět hvězdy, bojím se jít domů. Bojím se i divokého prasete, které přede mnou utíká v lese. Ráno za oknem stojí srnka a snídá naše fialky.

Cesta do práce
Cesta do práce

 

Na ostrově mě na jaře budí liščí volání. Zní jako monstrum. Jednou otevřu oči a ona stojí na verandě a dívá se do okna. Sleduju její huňatý kožich. V červnu už má mladé. Prochází se stejně kymácivým pohybem na kraji silnice a mizí na louce.

Na ostrově není žádný obchod, pořád dochází voda, internet skoro nikdy nefunguje, ráno trajekt nejezdí a autobus od trajektu do civilizace jezdí jen párkrát denně. Proto jezdím na kole od dědy, který je spisovatel a pronajal nám náš domek, kolo je panské, modré a starší než já a když jedu, podivně to v něm bzučí.

Cesta do práce v létě
Cesta do práce v létě

 

S dědou pálíme staré větve na ohništi pod chatou, pijeme jablečný mošt na verandě a mlčíme.

Ostrov je domov v moři absurdity, nejistoty a bloudění. Ostrov je jednoduchost. Štěstí. Teď. Teď. Nic víc.

veronica-opatrilova-vickyVicky pochází z Opavy. Dlouhá léta studovala španělské filologie v Brně, než jí došlo, že stojí na místě a musí se odvážit následovat svoje sny. V roce 2012 odjela do Švédska. Pracuje jako průvodkyně Stockholmem, překladatelka, učitelka švédštiny a servírka. Miluje hudbu, kafe ve velkých šálcích, vařit podle Gennara Contalda a běhat lesem kolem moře. Píše. Píše a píše a jejím největším snem je, aby svým psaním udělala někoho šťastným. Alespoň na chvíli.

banner-vyuka-svedstiny-skype

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

3 thoughts on “Ostrov

  • Profilový obrázek
    2015-09-20 (6:42)
    Permalink

    A tak me jste stastnou udelala a na vice nez chvili. Moc deluji vsem, kteri tvori tento web. Je to pohadka!

    Reagovat
    • Pavel Stanco
      2015-09-20 (13:56)
      Permalink

      Ahoj Lucie, děkuji za návštěvu webu a jsem rád, že jsem našel lidi, kteří jej obohacují svými zážitky a pocity, které zde ve Švédsku prožívají a rádi se o ně podělí s vámi.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *