Finsko: Na skok do „českých“ Helsinek

Ať už cestujete do Helsinek lodí nebo se tam vypravíte letecky, možná Vás jako mne překvapí, jak moc se tam budete cítit „jako doma“.

Moje první prozření přišlo hned ve vlaku. Namísto výhledu na nedotčenou přírodu, se na mě z vedlejšího vlaku usmíval Krteček (pozn.: dětské oddělení nese označení nějaké oblíbené postavičky). Dalším překvapením, jen co jsem opustila vlakové nádraží v Helsinkách, byl pro mě hotel Vltava s typickou „švejkovskou“ hospodou a absolutně pro ne-typickými českými pokrmy.

Pokud máte na Helsinky jen pár hodin, určitě navštivte tržnici na nábřeží a nezapomeňte se vyfotit před evangelickou katedrálou, která je jednou z dominant města.

Jestliže se můžete v centru zdržet déle, určitě vyrazte do námořní pevnosti Suomenlinna (dříve Sveaborg), přezdívanou „Gibraltar severu“. Pevnost, která měla sloužit k obraně města, se datuje do roku 1748 a rozkládá se na osmi obydlených ostrůvcích. Dnes tu žije kolem 850 obyvatel, přičemž v letním období sem míří polovina obyvatel hlavního města na odpolední piknik. Naopak v zimě, tu člověk potká více historických děl než turistů.

Mou třešničkou na dortu Helsinek je vyhlášená restaurace Zetor v centru města. Ano, název vás neplete. Jedná se o slavného moravského výrobce traktorů. K jídlu zde dostanete hlavně speciality finské kuchyně. Doporučila bych Poronkäristys (pozn.: Renskav ve švédštině), což je snad nejznámější jídlo z Laponska. Sobí maso se nakrájí na tenké plátky, okořenění černým pepřem a solí. Poté osmaží s liškami a zalije smetanou. Jídlo se podává s bramborovou kaší a brusinkový džem a ve Finsku se často podává, na rozdíl od Švédska, s nakládanou okurkou.

Autor Marta Slepánková