Midsommar
Blonďatí, šťastní Švédové u stolu, smějí se a nakládají si na přenádherně prostřený talíř pořádný kus dortu. Kolem je mnoho živého lučního kvítí a je krásně. Myslím, že už jste někdy slyšeli o velkolepých piknicích s jahodovými dorty a nakládanými sledi, které se ve Švédsku o letním slunovratu Midsommar, konají na každém rohu a v každé rodině. Ale jaké další, tajemné tradice jej provází a kde se vlastně vzal?
Midsommar původně vznikl z pohanského svátku Lugnasad, který byl zasvěcen bohyni slunce a plodnosti. Ten už od počátku provázely magické rituály, jako zakládání ohňů, které mají symbolizovat vítězství světla nad temnotou a zlými duchy.
Midsommar se původně slavil přímo v den slunovratu, tedy v nejdelší den v roce (21. června), ale dnes je tohle datum pohyblivé a většina Švédů si nechává bujaré oslavy na nejbližší víkend.
Kromě hromadného „piknikování“ nebo posedávání u dlouhého (nejlépe dřevěného) stolu s mnoha přáteli a rodinnými příslušníky, se navíc vztyčuje Midsommarstang, stožár, který je povětšinou ozdoben listy z různých stromů (hlavně bříz), nebo rostlin a květy (dá se říci, že něco vzdáleně podobného jako česká májka). Jakmile stožár stojí, chytnou se zúčastnění za ruce a tančí kolové tance, jako polskas nebo hambos.
Jedna z velmi důležitých věcí, které ve Švédsku za slunovratu probíhají, je sběr květin. Tvoří velkou část výzdoby, která je ve městech a vesničkách vidět nejen na domech, kde mají ochraňovat obyvatele od zlých duchů, ale také na hlavičkách dětí i dospělých ve formě ručně uvitých květinových věnců.
S květinami jsou spojeny i pověry. Například, pokud si dívka den před slunovratem (nebo přímo v noc slunovratu) utrhne a dá pod polštář devatero květin, může spatřit ve snu svou budoucí lásku.
Ostatně magií spojenou s láskou je protkaný celý midsommar. Existuje totiž spousta rituálů, které vás o slunovratu mohou zavést k vašemu budoucímu vyvolenému či vyvolené. Existuje dokonce jedno švédské přísloví, které říká, že Svatojánská noc (slunovrat) nebývá dlouhá, ale rozkvétá během ní mnoho kolébek.
Ale hlavní a nejdůležitější složkou tohoto dne je ve Švédsku (a snad všude na světě), rodina. Všichni její členové se scházejí buďto v přírodě, nebo jen na své zahradě, kam přichystají velký stůl, na který se během oslav nosí nejrůznější pokrmy. Jako na tisíce způsobů nakládaní sledi, masové kuličky s džemem nebo třeba brambory s koprem. Mezi smíchem a zpíváním takzvaných „dribling songs“ se popíjí pivo nebo schnapps a děti posrkávají různé ovocné limonády.
A na úplný závěr, stejně jako u stolu, nebo na piknikové dece, přidávám recept na dezert, který v tento Švédy oblíbený den, nesmí chybět. Jde o jahodový dort, nebo koláč, který jen podtrhne, a ještě zdokonalí magickou atmosféru slunovratu, strávenou s vašimi nejbližšími.
Připravte si lžičky, tady je!
Jahodový dort k letnímu slunovratu
- 175 g polohrubé mouky
- 1½ lžičky kypřicího prášku do pečiva
- 175 g másla, změklého
- 175 g krupicového cukru
- 3 vejce
- 800 ml smetany ke šlehání
- 4 lžíce jahodového džemu
- 800 g jahod, omytých, zbavených zelených stopek a překrojených napůl (pár si jich nechám celých na ozdobu)
Postup přípravy
Dvě kulaté formy o průměru 18 cm vymažu máslem a vyložím pečicím papírem. Předehřeji troubu na 180 °C. Do velké mísy proseji mouku s práškem do pečiva, přidám máslo, cukr a vejce a elektrickým šlehačem všechno důkladně smíchám. Vzniklé těsto rozdělím rovnoměrně do dortových forem a rozetřu ho. Peču 25 minut, nebo tak dlouho, aby špejle zapíchnutá do středu dortu zůstane po vytažení čistá.
Upečené korpusy nechám ve formě trochu vychladnout, pak je opatrně vyndám a počkám, až vychladnou úplně. Pilkovým nožem nebo nití stejně jako knedlíky rozříznu oba korpusy vodorovně na poloviny. V míse ušlehám smetanu do tuha.
Jeden plát dortu položím na servírovací talíř a potřu ho lžící džemu, částí šlehačky a ozdobím částí jahod. Přiklopím ho dalším plátem, jemně ho přitisknu a zdobím stejným způsobem jako plát první. Stejně to udělám i se třetím plátem. Poslední plát potřu zbývajícím džemem, šlehačkou a ozdobím zbylými půlkami jahod a několika celými jahodami.
Obrázky zdroje
- Per Bifrost / imagebank.sweden.se
- Per Bifrost / imagebank.sweden.se
- Lena Granefelt / imagebank.sweden.se
Veronika studuje v Praze, ale je z Moravy. Právě tam se začala formovat její láska ke Skandinávii, a to hlavně díky kouzelným knihám Astrid Lindgren. Poprvé se tam podívala v sedmnácti, se stanem a rovnou do Jotunheimenu, Domova obrů, v Norsku. Od té doby se snaží vyrazit na sever alespoň jednou za rok. Skandinávii má spojenou s útulnou atmosférou, mytologií, přírodou, jídlem a taky s Vánocemi, které zbožňuje nade vše. Jejím velkým snem je naučit se švédsky (nebo norsky), podívat se do Tromsø a postavit si na severu chatičku, za jejímiž okny bude stát malý, dalarnský koník.