Midsommar

Blonďatí, šťastní Švédové u stolu, smějí se a nakládají si na přenádherně prostřený talíř pořádný kus dortu. Kolem je mnoho živého lučního kvítí a je krásně. Myslím, že už jste někdy slyšeli o velkolepých piknicích s jahodovými dorty a nakládanými sledi, které se ve Švédsku o letním slunovratu Midsommar, konají na každém rohu a v každé rodině. Ale jaké další, tajemné tradice jej provází a kde se vlastně vzal?

Midsommar původně vznikl z pohanského svátku Lugnasad, který byl zasvěcen bohyni slunce a plodnosti. Ten už od počátku provázely magické rituály, jako zakládání ohňů, které mají symbolizovat vítězství světla nad temnotou a zlými duchy.

Midsommar se původně slavil přímo v den slunovratu, tedy v nejdelší den v roce (21. června), ale dnes je tohle datum pohyblivé a většina Švédů si nechává bujaré oslavy na nejbližší víkend.

Kromě hromadného „piknikování“ nebo posedávání u dlouhého (nejlépe dřevěného) stolu s mnoha přáteli a rodinnými příslušníky, se navíc vztyčuje Midsommarstang, stožár, který je povětšinou ozdoben listy z různých stromů (hlavně bříz), nebo rostlin a květy (dá se říci, že něco vzdáleně podobného jako česká májka). Jakmile stožár stojí, chytnou se zúčastnění za ruce a tančí kolové tance, jako polskas nebo hambos.

Jedna z velmi důležitých věcí, které ve Švédsku za slunovratu probíhají, je sběr květin. Tvoří velkou část výzdoby, která je ve městech a vesničkách vidět nejen na domech, kde mají ochraňovat obyvatele od zlých duchů, ale také na hlavičkách dětí i dospělých ve formě ručně uvitých květinových věnců.

S květinami jsou spojeny i pověry. Například, pokud si dívka den před slunovratem (nebo přímo v noc slunovratu) utrhne a dá pod polštář devatero květin, může spatřit ve snu svou budoucí lásku.

Ostatně magií spojenou s láskou je protkaný celý midsommar. Existuje totiž spousta rituálů, které vás o slunovratu mohou zavést k vašemu budoucímu vyvolenému či vyvolené. Existuje dokonce jedno švédské přísloví, které říká, že Svatojánská noc (slunovrat) nebývá dlouhá, ale rozkvétá během ní mnoho kolébek.

Ale hlavní a nejdůležitější složkou tohoto dne je ve Švédsku (a snad všude na světě), rodina. Všichni její členové se scházejí buďto v přírodě, nebo jen na své zahradě, kam přichystají velký stůl, na který se během oslav nosí nejrůznější pokrmy. Jako na tisíce způsobů nakládaní sledi, masové kuličky s džemem nebo třeba brambory s koprem. Mezi smíchem a zpíváním takzvaných „dribling songs“ se popíjí pivo nebo schnapps a děti posrkávají různé ovocné limonády.

A na úplný závěr, stejně jako u stolu, nebo na piknikové dece, přidávám recept na dezert, který v tento Švédy oblíbený den, nesmí chybět. Jde o jahodový dort, nebo koláč, který jen podtrhne, a ještě zdokonalí magickou atmosféru slunovratu, strávenou s vašimi nejbližšími.

Připravte si lžičky, tady je!

Jahodový dort k letnímu slunovratu

  • 175 g polohrubé mouky
  • 1½ lžičky kypřicího prášku do pečiva
  • 175 g másla, změklého
  • 175 g krupicového cukru
  • 3 vejce
  • 800 ml smetany ke šlehání
  • 4 lžíce jahodového džemu
  • 800 g jahod, omytých, zbavených zelených stopek a překrojených napůl (pár si jich nechám celých na ozdobu)

Postup přípravy

Dvě kulaté formy o průměru 18 cm vymažu máslem a vyložím pečicím papírem. Předehřeji troubu na 180 °C. Do velké mísy proseji mouku s práškem do pečiva, přidám máslo, cukr a vejce a elektrickým šlehačem všechno důkladně smíchám. Vzniklé těsto rozdělím rovnoměrně do dortových forem a rozetřu ho. Peču 25 minut, nebo tak dlouho, aby špejle zapíchnutá do středu dortu zůstane po vytažení čistá.

Upečené korpusy nechám ve formě trochu vychladnout, pak je opatrně vyndám a počkám, až vychladnou úplně. Pilkovým nožem nebo nití stejně jako knedlíky rozříznu oba korpusy vodorovně na poloviny. V míse ušlehám smetanu do tuha.

Jeden plát dortu položím na servírovací talíř a potřu ho lžící džemu, částí šlehačky a ozdobím částí jahod. Přiklopím ho dalším plátem, jemně ho přitisknu a zdobím stejným způsobem jako plát první. Stejně to udělám i se třetím plátem. Poslední plát potřu zbývajícím džemem, šlehačkou a ozdobím zbylými půlkami jahod a několika celými jahodami.

Obrázky zdroje

  1. Per Bifrost / imagebank.sweden.se
  2. Per Bifrost / imagebank.sweden.se
  3. Lena Granefelt / imagebank.sweden.se

Veronika studuje v Praze, ale je z Moravy. Právě tam se začala formovat její láska ke Skandinávii, a to hlavně díky kouzelným knihám Astrid Lindgren. Poprvé se tam podívala v sedmnácti, se stanem a rovnou do Jotunheimenu, Domova obrů, v Norsku. Od té doby se snaží vyrazit na sever alespoň jednou za rok. Skandinávii má spojenou s útulnou atmosférou, mytologií, přírodou, jídlem a taky s Vánocemi, které zbožňuje nade vše. Jejím velkým snem je naučit se švédsky (nebo norsky), podívat se do Tromsø a postavit si na severu chatičku, za jejímiž okny bude stát malý, dalarnský koník.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *