Karolinský pochod smrti…

Karolinský pochod smrti, nebo-li Karolinernas dödsmarsch (1719) je jednou z nejtragičtějších událostí ze švédské vojenské historie, kdy vojáci neumírali vinou boje, ale vinou boje s přírodou.

Co pochodu smrti předcházelo

Velká severská válka (1700-1721)

Velká severní válka, válka mezi koalicí Dánska, Norska, Saska a Ruska na straně jedné a Švédskem s jistou podporou Osmanské říše na straně druhé, se blížila konci. Švédský král Karel XII prohrával jednu bitvu za druhou. Přicházel o svá území a jeho konec se zdál být neúprosně blízko. Snad právě i proto naplánoval útok na Norsko, aby přinutil dánsko-norského krále Fredericka IV k velkým ústupkům v následných jednáních o mírové dohodě. Podařilo se mu dostat až ke Kristianii (dnešnímu Oslu), ale protože mu již docházely zásoby, tak se musel stáhnout. Další útok na Norsko provedl na podzim roku 1718. Ten už měl nejen pro něj, ale i celou jeho armádu katastrofální následky. Velitel finské armády, generálporučík Karl Gustaf Armfeldt, dostal nařízeno, aby provedl vedlejší útok z Jämtlandu na Trondheim. Jeho armáda sestávala ze dvou třetin z Finů a z Österbottenského pluku o 912 mužích. Ovšem při obléhání Frederikshaldu byl 11. prosince král Karel XII zabit.

Karolinernas dödsmarsch – Karolinský pochod smrti

Po smrti Karla XII bylo z pevnosti Fredriksten 30. listopadu 1718 nařízeno všem švédským vojskům v Norsku ustoupit zpět do Švédska. Tou dobou disponoval Armfeldt vojskem čítajícím asi 6000 mužů, kteří měli za sebou tuhé boje v nehostinném horském prostředí a k tomu ještě sužovaném chladným severským počasím.

Snad i právě proto Armfeldt zvolil pro ústup do Švédska nejkratší možnou cestu, a to nejprve přes hory do Tydalu a odtud přes Tydalské pohoří do Hjerpe. Představte si tu nejméně pohostinnou otevřenou krajinu, bez možností ukrytí se před nepřízní počasí. Místo sužované silnými horskými větry. Tehdejší zima byla ovšem docela skoupá na sněhovou nadílku a tak ani nebylo potřeba lyží. Celá armáda se tedy pěšky vydala zpět do Švédska.

28. prosince 1718 se vojáci rozdělili na menší skupiny a následující třiceti kilometrový pochod si vyžádal prvních 200 umrzlých mužů. Téhož dne bylo vysláno 14 vojáků na lyžích jako předvoj do Švédska, aby připravili tamní obyvatelstvo na příchod armády zpět.

Na Nový rok 1719 se Armfeldtova armáda roztrhala u Østby v Tydalu. Do Åre na švédské straně to bylo již jen kolem 55 kilometrů a za normálních podmínek by to znamenalo dvoudenní pochod…. ale toho dne odpoledne vypukla bouře, obrovsky silná severozápadní bouře, která zvedala lehký sníh, který na horách ležel. Velmi špatná viditelnost, vítr a mráz přinutily vojáky založit tábor v pohoří Öjfjället na severní straně jezera Essandsjön. Pokoušeli se udělat oheň a spálit pušky a sáně, které měli sebou, ale to nestačilo na dlouho. Podle odhadů jen za tuto noc umrzlo dalších 200 mužů.

Další den bouře pokračovala a tak byl ústup ještě více chaotický než předcházející dny. Toho dne hlavní část armády dorazila na hranice a rozložila tábor u Enanu. Tady na jezeře udělali do ledu díru, aby se podívali, kterým směrem teče voda a zjistili tak směr kudy jít dále. To mnohým zachránilo život. Tím ovšem boj o přežití ani zdaleka neskončil. Koně umírali a většina vybavení musela zůstat v horách.

Bouře pokračovala i třetí den, 3. ledna, současně první vojáci v čele s Armfeldtem došli do vesnice Handöl, která se v té době skládala jen ze třech statků. Většina zbývajícího vojska dorazila poté v následujících dvou dnech, tedy 4. a 5. ledna. Při cestě do Handölu umrzlo dalších asi 3000 mužů. Při následující cestě do Duvedu, kde již bylo připraveno pro vojáky ubytování, zemřelo dalších 700 mužů.

Z celé armády, čítající na počátku 6000 mužů, se do bezpečí dostalo asi jen 2100 vojáků a z nich zhruba 600 mělo zdravotní postižení po zbytek svého života.

Poznámka

Veškeré časové údaje jsou podle Juliánského kalendáře, takže třeba 3. leden, dnes připadá na Nový rok, tedy 1. leden.

Dokonce švédská metalové kapela Sabaton udělala píseň Ruina Imperii. Je sice ve švédštině, ale ve videu jsou i anglické titulky.

Odkazy

Zdroj

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *