Já miluji podzim…

Ještě pořádně ani nezačala zima a mi se už stýská po podzimu. Je to zvláštní. Podzim krade sluníčko, světlo, teplo a je předzvěstí zimy, ale pro mě má zvláštní kouzlo. Prostě mě nějak uvnitř hřeje.

Miluji tu dobu těsně po dešti... Miluji ty barvy co umí příroda vyrobit a čím nás obdařuje.
Miluji tu dobu těsně po dešti… Miluji ty barvy co umí příroda vyrobit a čím nás obdařuje.

 

Nemám rád vedra a teploty nad 25 stupňů a zima také není zrovna moje top období. Byť rozhodně má své kouzlo a tady ve Švédsku to bývá ona bílá zima. Ovšem Podzim s velkým P. Já to miluji. Krásné slunečné dny se střídají se sychravými, ranní mlha, všude plno barev, které se skoro každý den mění. Miluji déšť. Miluji tu dynamiku barev po dešti nebo když na jedné straně už zase vykukuje slunce a na druhé to ještě hřmí. Jen mi je líto, že to úžasné podzimní barvení je tak velmi krátké.

Za ty čtyři roky co ve Švédsku žiju, jsem si už našel pár míst, která mají svou sílu v různém období. Údolí řeky Indalsälven má v sobě to co mě přitahuje. Divoká příroda a plno historie, která na vás dýchá z každého místa. Vždy mě fascinovala historie a už na škole to byl se zeměpisem můj nejoblíbenější předmět. Jako dítě jsem snil, že budu studovat historii. Sice jsem zakotvil nakonec u techniky, ale příroda a historie jsou mému srdci nejblíž a právě přesně to mi nabízí několik míst, která jsem hlavně v předloňském roce navštěvoval. Pravda, měl jsem to opravdu kousek od domu. Už hodně jsem o těch místech napsal, takže se nechci opakovat. Dneska jsem si ovšem začal procházet svůj foto archiv a u jednoho dne jsem se zastavil a vlastně už ani dále nepokračoval. Teď sedím u počítače a chci se s vámi podělit o to co miluji.

Ke Švédsku mj. patří i tyto hlíněno kamenité silnice, které jsou zde naprosto běžné. Je úžasné si za jízdy otevřít okno a zhluboka se nadechnout nádherně čistého vzduchu. Když je po ráno, tak to mám ze všeho nejradši.
Ke Švédsku mj. patří i tyto hlíněno kamenité silnice, které jsou zde naprosto běžné. Je úžasné si za jízdy otevřít okno a zhluboka se nadechnout nádherně čistého vzduchu. Když je po ráno, tak to mám ze všeho nejradši.

 

Z toho místa úplně dýchá historie a já mám vždy hroznou chuť udělat krok a být tam. Být v té době, kdy všechno fungovalo, kdy tam pracovali lidé, tam kde se žil život bez televize, rádia, videoher, počítačů a děti si uměly hrát venku celé dny i bez hraček. Navíc má tohle místo pro mě i symbolický význam. Vidím, že zdejším lidem nejde jenom o to, aby věci ničili nebo rozkrádali. Tohle místo leží u silnice, pár metrů od jedné z největších švédských řek Indalsälven. Přesto je tento malý mlýn nezničený a dochovaný ve své původní podobě.

Byl jsem tady v zimě, byl jsem tady v létě napsal jsem o tomto místě už pár vět v článku  Åsens såg, stará pila v Lidenu. Ovšem až podzim mě vtáhl blíže k tomuto místu. Přijel jsem tu doslova pár minut po dešti, když sluníčko začalo vycházet. Ze staré dřevěné pily a přilehlého skladu se nádherně kouřilo. Všude zlatě zbarvené břízy, divoké maliny, ostružiní. Bože, jak mi chybí podzim…

Åsens såg, tedy stará pila v malilinkaté vseničce Åsen v údolí řeky Indalsälven.
Åsens såg, tedy stará pila v malilinkaté vseničce Åsen v údolí řeky Indalsälven.

 

I pár milimetrů nad zemí to žije podzimem. Jen se stačí přikrčit.
I pár milimetrů nad zemí to žije podzimem. Jen se stačí přikrčit.

 

Na každém centimetrů převládá jiný druh, každému centimetru náleží jiná barva.
Na každém centimetrů převládá jiný druh, každému centimetru náleží jiná barva.

 

Pár minut po dešti, vychází slunce a pára začíná kouzlit. Ta pravá atmosféra podzimu je tu.
Pár minut po dešti, vychází slunce a pára začíná kouzlit. Ta pravá atmosféra podzimu je tu.

 

Hlavní budova pily v obci Åsen.
Hlavní budova pily v obci Åsen.

 

Po pár minutách je už nebe modré a podzim opět ukazuje svou další tvář.
Po pár minutách je už nebe modré a podzim opět ukazuje svou další tvář.

 

Staré obslužné konstrukce stojí na svých místech i po mnoha desítkách let, a to i poté, co několikrát do roku se tudy přižene velká voda.
Staré obslužné konstrukce stojí na svých místech i po mnoha desítkách let, a to i poté, co několikrát do roku se tudy přižene velká voda.

 

Příroda si postupně bere co nám dala. Kolik let nebo desetiletí bude potřebovat, aby pohltila tuto lávku?
Příroda si postupně bere co nám dala. Kolik let nebo desetiletí bude potřebovat, aby pohltila tuto lávku?

 

Řeka Indalsälven patří do první desítky nej švédských řek. A právem. Je nejen přes 400 km dlouhá, ale i úžasně čistá, na to že má hlíněné dno. Je spojena v velkým kusem zdejší historie.
Řeka Indalsälven patří do první desítky nej švédských řek. A právem. Je nejen přes 400 km dlouhá, ale i úžasně čistá, na to že má hlíněné dno. Je spojena v velkým kusem zdejší historie.

 

Jen si tak sednout, kochat se okolím, dýchat čerstvý vzduch, odpočívat a nabírat síly. Tak přesně to mi podzim dává.
Jen si tak sednout, kochat se okolím, dýchat čerstvý vzduch, odpočívat a nabírat síly. Tak přesně to mi podzim dává.

 

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *