Inge I.

Inge I. (někdy se uvádí jako Inge Stenkilsson) byl švédským králem v letech 1079-1084 a v letech 1087-1105, syn krále Stenkila a Ingamoder Emundsdotter.

Mohl vládnout už společně se svým bratrem Halstenen Stenkilssonem. Řehoř VII. v roce 1081 adresoval svůj dopis dvěma švédským králům s iniciálami A a I (rege wisigothorum). Iniciála „A“ ovšem může odkazovat i na Haakona Rudého, takže Inge mohl být spoluvladařem Haakona. Jeho spoluvládnutí s Halstenem zmiňuje i Hervarar pověst.

Inge byl vroucím křesťanem, který stavěl nové kostely a jmenoval biskupy, nerespektoval však staré pohanské švédské zvyky. Toto vedlo k rebelii, která měla své jádro v provincii Svealand, kde lid provolal králem Ingeho nevlastního bratra Blota-Svena.

V roce 1087 Inge přijel do Staré Uppsaly, kde se svými muži obklíčil síň Blota-Svena, kterou potom zapálil. Když král Sven vyběhl ven, byl okamžitě zabit. Toto je pravděpodobně den, kdy byl zničen chrám v Uppsale.

Během druhé části své vlády Inge bojoval s norským králem Magnusem III., se kterým však v roce 1101 uzavřel mír, za kterého při té příležitosti provdal svou dceru.

Po jeho smrti se králi stali synové Ingeho bratra Halstena Stenkilssona, Filip a Inge II.

Ingeho manželkou byla Helena, jejíž původ není jistý. Společně s ní založil klášter Vreta. Ingeho syn Ragnvald nejspíš zemřel ještě před svým otcem. Ingeho potomky byli:

  • Kristina Ingesdotter
  • Ragnvald, možná Ragnvald Knaphövde.
  • Markéta Fredkulla, manželka Magnuse III. Norského a poté Nielse Dánského
  • Kateřina Ingesdotter

Čerpáno z Wikipedie

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *