Galtströms továrna, takový malý výlet do průmyslové historie

Loni v létě jsme si udělali s rodinkou takový pozdně odpolední výlet do Galtströms továrna. Opravdu jsme vyjeli celkem pozdě a většina toho, co je ke zhlédnutí, už byla zavřena, ale ani to nás neodradilo a protože bylo parádní počasí, tak jsme si to náležitě užili. Tentokrát tedy jen krátce.

Budovy kde se šéfovalo a bydlelo zůstaly v perfektním stavu a dodnes slouží. Jen už v nich nebydlí ředitel železáren...
Budovy, kde se šéfovalo a bydlelo, zůstaly v perfektním stavu a dodnes slouží. Jen už v nich nebydlí ředitel železáren…

 

Galtström je vzdálen asi 35 kilometrů na jih od města Sundsvall na tzv. Kustvägen u městečka Njurunda. Měli jsme zde tehdy návštěvu z Česka a navíc se k nám přidala nejstarší dceruška, která bydlí u svého otce, a tak to všechno naskládané v jednom autě vypadalo velmi zajímavě. Naštěstí máme kufr auta veliký a zadní skla zatemněná, takže se to dalo nějak přežít. Jen ty nervy, abychom nepotkali policajty. Přeci jen Švédsko není Vietnam. To není skrytá reklama, ale pročítám si stránky kamaráda, který tam žije a spoustu věcí nemohu vstřebat a pochopit. Ale zpět do civilizace, tedy do Švédska.

Zaparkovali jsme na určeném místě u zdejšího kostelíku a vydali jsme se podél jezera, tam, kde jsme očekávali živo a rušno. Já koukal po okolí, protože jsem se stále ani po skoro 3 letech nenabažil zdejší přírody a architektury. Snad mi to ještě dlouho vydrží.

Jezero u kostela
Jezero u kostela

 

Na vycházku jsme vyrazili jak malými, tak velkými ratolestmi. Když tak koukám na toho nejmenšího, tak si říkám jak to bylo fajn, když se teprve učil běhat...
Na vycházku jsme vyrazili jak s malými, tak velkými ratolestmi. Když tak koukám na toho nejmenšího, tak si říkám. jak to bylo fajn, když se teprve učil běhat…

 

V Galtströmu měl být jarmark, ale kdo pozdě chodí, sám sobě škodí, a tak jsme se objevili v podstatě, když se vše balilo a na svých místech bylo jen pár stánečků s posledními opozdilci. Objevili jsme zde malé muzeum nebo-li dvě budovy s venkovním přístřeškem, které uchovávaly poklady historie zdejšího místa. Lze tady vidět vlastně všechny podstatné činnosti, které byly pro zdejší kraj typické, tedy železárny a s tím spojené kovářské výrobky, pilu a splavování dřeva či tkalcovské stroje. Nezapomíná se ale ani na ty nejmenší.

Většina exponátů je víc než v dokonalém stavu a na dosah. Žádne plotky, šňůry na oddělení od návštěvníků tady, ale nenajdete. Prostě nikoho ani nenapadne na něco šahat.
Většina exponátů je víc než v dokonalém stavu a na dosah. Žádné plotky, šňůry na oddělení od návštěvníků tady ale nenajdete. Prostě nikoho ani nenapadne na něco sahat.

 

Muzeum sice není nijak velké a oproti českým muzeím je více otevřené a trochu chaotičtější, ale o to přirozenější. Už jsem si nějak na takový typ muzeí i zvykl.

Jezdí zde také parní vláček nebo si můžete zapůjčit dresíny a projet se na zdejší úzkokolejce. Určitě to jednou vyzkouším, tedy až překousnu tu cenu…

Měl jsem chuť si něco spíchnout :)
Měl jsem chuť si něco spíchnout 🙂

 

Tkalcovské zátiší :)
Tkalcovské zátiší 🙂

 

Kočáry, povozy a podobné dopravní a přepravní prostředky pochopitelně nemohou chybět.
Kočáry, povozy a podobné dopravní a přepravní prostředky pochopitelně nemohou chybět.

 

Celé muzeum je doplněno hromady fotografií, které dokládají jak se zde dříve žilo pracovalo.
Celé muzeum je doplněno hromadami fotografií, které dokládají, jak se zde dříve žilo a pracovalo.

 

Co všechno se zde z železa vyrábělo tu najdete take. To, že jsem vídával železné kříže na hřbitovech mě moc nepřekvapilo, ale náhrobní "kameny" ze železa jsem teda často nevídal, až tady ve Švédsku.
Co všechno se zde z železa vyrábělo tu najdete také. To, že jsem vídával železné kříže na hřbitovech, mě moc nepřekvapilo, ale náhrobní „kameny“ ze železa jsem tedy často nevídal, až tady ve Švédsku.

 

Kovářské nebo mučící...? :)
Kovářské nebo mučicí…? 🙂

 

Nemůžeme zapomenout ani na ty nejmenší.
Nemůžeme zapomenout ani na ty nejmenší.

 

No a co kdyby tu hořelo? PS: Ten vysavač k tomu určitě, ale nepatří :)
No a co kdyby tu hořelo? PS: Ten vysavač k tomu určitě ale nepatří 🙂

 

Že je Švédsko dřevařská velmoc asi psát nemusím, takže práce v lese zde musí být zastoupena také.
Že je Švédsko dřevařská velmoc asi psát nemusím, takže práce v lese zde musí být zastoupena také.

 

Dřevo se pochopitelně nejčastěji splavovalo po řekách směrem k moři, kde většina pil, továren a vlastně průmyslu byla a je dodnes.
Dřevo se pochopitelně nejčastěji splavovalo po řekách směrem k moři, kde většina pil, továren a vlastně průmyslu byla a je dodnes.

 

Historické okénko

Železárny

Staré železárny Galtström byly založeny v roce 1673 Magnusem Blixem a byly prvními železárnami v Medelpadu. V roce 1686 kovala dvě obří kladiva ročně 163 tun železných tyčí, které se poté po moři plavily do Stockholmu.

Celá rozsáhlá oblast se starými továrnímu objekty a objekty, ve kterých žili dělníci a vedení továren, se zachovalo dodnes. Ke konci 19. století to byla jedna z největších průmyslových oblastí v celém Medelpadu. V roce 1870 bydlelo v 84 domech 333 lidí.

Železárny byly uzavřeny 17. ledna 1916 a přilehlá pila v roce 1919.

Mezi léty 1955-56 probíhaly největší restaurátorské práce na celém průmyslovém komplexu a od té doby probíhají restaurátorské práce nepřetržitě až dodnes.

Parní vláček sloužil dříve pro práci a dnes již jen pro zábavu.
Parní vláček sloužil dříve pro práci a dnes již jen pro zábavu.

 

Celkem zachovalé objekty továren jsou dnes obklopeny zelení.
Celkem zachovalé objekty továren jsou dnes obklopeny zelení.

 

Kostel

Základy Galströmského kostela byly položeny 26. března 1680 a 30. května 1680 proběhla v kostele první mše. Kostel byl renovován v roce 1990.

Majitelem průmyslových objektu je Svenska Cellulosa Aktiebolaget SCA a v roce 1995 byl celý objekt prohlášen kulturní technickou památkou.

Kostel,který byl na konci 20. století zrekonstruovaný.
Kostel, který byl na konci 20. století zrekonstruovaný.

 

Zvonička u kostela. Někde tyto svonice dosahují desítek metrů. Ne všechny kostely ve Švédsku mají totiž klasickou věž se zvonem, tak jak jsme na to zvyklí.
Zvonička u kostela. Někde tyto zvonice dosahují desítek metrů. Ne všechny kostely ve Švédsku mají totiž klasickou věž se zvonem, tak jak jsme na to zvyklí.

 

Zdroj

Na výletě s námi přátelé z Česka. Teď nevím zda se jim to líbilo či nikoliv... :)
Na výletě s námi přátelé z Česka. Teď nevím zda se jim to líbilo či nikoliv… 🙂

 

Mapa

[wpgmza id=“63″]

 

Související články

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *