Erik Eriksson

Erik Eriksson (Erik XI. Švédský nebo také Erik Šišlavý a Chromý), narozen 1216, zemřel 2. února 1250, byl králem Švédska v letech 1222–1229 a 1234–1250.

Pečeť Erika Erikssona (zdroj Wikipedie)

 

Odkazování na Erika Erikssona jako na Erika XI. je až pozdější vymoženost z doby Eria XIV. (1560–68). On a jeho bratr Karel IX. (1604–1611) přijali toto číslování na základě fiktivních švédských dějin. Počet švédských vládců jménem Erik před Erikem XIV. není přesně známý.

Erik byl synem Erika X. a Rixy Dánské, dcery Valdemara I. Dánského. Podle kroniky Erikskrönikan napsané někdy po roce 1320 byl částečně chromý. Narodil se až po otcově smrti a patnáctiletý Jan I. ze rodu Sverkerů byl švédskou šlechtou zvolen králem místo něj. Stalo se tak proti vůli papeže, který preferoval jako krále Erika.

Když v roce 1222 zemřel Jan I., pětiletý Erik byl prohlášen králem. Jeho spoluvládcem byl Knut Holmgersson. V roce 1229 byl Erik svržen po bitvě u Olustry. Mladý Erik uprchl do Dánska, kde vládl jeho strýc Valdemar II. Knut Holmgersson byl korunován králem jako Knut II. v roce 1231, ale zemřel už v roce 1234. Po smrti Knuta se Erik vrátil do Švédska a vládl až do roku 1250.

Erikovou manželkou byla od roku 1243 či 1244 Kateřina Sunesdotter, dcera jarla Sune Folkasona a Heleny, dcery švédského krále Sverkera II. Její královský původ měl posílit Erikovy nároky na švédský trůn. Zdroje obvykle tvrdí, že Erik zemřel bez potomků, některé ale uvádějí, že měl dvě dcery, které zemřely v dětství. Pohřbený je v klášteře Varnhem.

Místo uložení ostatků v kláštěře ve Varnhemu (zdroj Wikipedie)

 

V roce 1236 se Erikova sestra Ingeborg vdala za jarla Birger Magnussona. Po smrti Erika v roce 1250 byl králem zvolen jejich nejstarší syn Valdemar a Birger se stal v době jeho nedospělosti regentem.

Čerpáno z Wikipedie

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *