Dvůr královny Kristiny

Královna Kristina (vládla mezi lety 1632 a 1654) byla velmi silnou a významnou vládkyní, která zároveň zapříčinila jeden z největších skandálů v historii Švédska. Tato dcera Gustava II. Adolfa, „lva severu“, jež uvedl Švédsko v plné slávě do tzv. velmocenského období, kráčela ve stopách svého otce jen částečně. Uzavřela několik mírových dohod, díky nimž získala pod svou vládu např. kraje Halland, Jämtland a ostrov Gotland. Byla velmi obratnou političkou, obdivovala Alexandra Velikého a Kýrose II. Velikého. Zajímala se však značně i o kulturu a vědu. Na královský dvůr, který se do té doby orientoval spolu s celou tehdejší společností výhradně na německou kulturu, začala zvát francouzské a jiné přední evropské učence a umělce. Dopisovala si s filozofy a vědci, např. s Blaisem Pascalem či Descartesem a sbírala umělecké kousky, do svého stockholmského paláce Tre Kronor dokonce pozvala hlavního umělce Rudolfa II.

Královna Kristína Švédská (zdroj Wikipedia)
Královna Kristína Švédská (zdroj Wikipedia)

Dvěma předními učenci, kteří navštívili Kristinin dvůr a kteří by nás měli zajímat především, byli René DescartesJan Amos Komenský. Descartes bohužel pár měsíců po příjezdu do Švédska zemřel, kombinace nemoci a nepříznivého podnebí jej udolala. Komenský, jehož úkolem měla být reforma švédského školství, vydržel u dvora po několik let, jenže jeho reforma se neuskutečnila. Komenský se nedokázal dohodnout s Oxenstiernou, královským kancléřem, na podpoře českých pobělohorských exulantů a zemi nakonec s trpkým pocitem marnosti opustil.

Kristina byla čelní švédskou představitelkou tehdejšího kulturního a vědeckého vývoje. U dvora např. zaměstnávala tanečního mistra, jehož úkolem bylo učit královnu a všechny její aristokratické přátele nejnovější evropské tance. Milovala balet, ale jelikož nedokázala sehnat stálý baletní soubor, povolala si z Francie tanečního mistra jménem Beaulieu a balet tančily její dvorní dámy. Také zaměstnala skupinu francouzských houslistů, kteří hráli dvořanům k tanci i pobavení.

René Descartes hovoří se švédskou královnou Kristinou (zdroj Wikipedia)
René Descartes hovoří se švédskou královnou Kristinou (zdroj Wikipedia)

A skandál, který Kristina vyvolala? Jako dcera snad největšího protestantského krále, který za svou víru dokonce položil v boji život, si dovolila konvertovat ke katolicismu. Údajně v tom hrála velkou roli početná společnost francouzských katolíků, kterou se královna obklopovala. Konverze ke katolicismu byla tehdy trestána smrtí, takže nejdříve abdikovala ve prospěch svého bratrance Karla X. Gustava a až poté odjela ze země a stala se katoličkou. Tím však její politická a kulturní dráha neskončila, jako mladá a svobodná žena se velmi rychle zapojila do společenského života, cestovala po Evropě a nakonec se usadila v Římě. Jako jediná žena je pohřbena ve Vatikánu v bazilice sv. Petra.

Kristina dodnes vzbuzuje vášně a sympatie. Měla nevyjasněnou pohlavní identitu a její životní osudy jsou fascinující. Byly o ní napsány desítky článků, knih a několikrát se dostala i na stříbrné plátno. Greta Garbo ji ztvárnila v hollywoodském filmu Královna Kristýna, v cyklu Nepohodlní od České Televize najdeme o Kristíně jeden díl, Yann Kerlau o ní napsal knihu Šachovnice královny a takto bych mohla pokračovat ještě dlouho. Jde o jednu z nejzajímavějších postav švédské historie.

Zdroj

  • EKLUND, Paul, EVANS, Mark. Boken om Sveriges historia. Bokförlaget Forum, 2000. ISBN 9789137119991

lucie.podhornaLucka studuje v Brně švédštinu a Švédsko má procestované z jihu až na úplný sever. Cestuje ráda jen s kamarády, bahotem, foťákem a na stopa, protože tak člověk svou vysněnou destinaci pozná daleko lépe, než za okny hotelu. Překládá, tlumočí, zkoumá světovou historii, chtěla by ochutnat spettekaka, napsat úspěšně diplomku a stát se odbornicí na Švédsko.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *