Panovníci

Valdemar Birgersson (Valdemar I. Švédský), narozen 1243, zemřel 26. prosince 1302 v Nyköpingu, byl švédský král od roku 1250. Syn

Birger jarl, (Birger Magnusson), narozen asi 1216, zemřel 21. října 1266, byl vládce Švédska z rodu Folkungů, jarl Švédska od

Knut Långe (Knut II. Holmgersson zvaný Vysoký) byl králem Švédska od roku 1229 do své smrti v roce 1234. Mohl

Erik Eriksson (Erik XI. Švédský nebo také Erik Šišlavý a Chromý), narozen 1216, zemřel 2. února 1250, byl králem Švédska

Jan I. Sverkersson, narozen 1201, zemřel 1222, byl švédským králem v letech 1216-1222. Byl synem krále Sverkera II. a královny

Erik X. Knutsson, narozen asi 1180, zemřel 10. dubna 1216, byl králem Švédska v letech 1208-1216. V době, kdy se

Sverker II., narozen před rokem 1167, zemřel 17. července 1210, nazýván též Sverker II. Karlsson nebo Sverker Mladší, byl švédským

Knut Eriksson (Knut I. Švédský), zemřel 1195/96, byl švédským králem v letech 1167-1195. Byl synem krále Erika Svatého a Kristiny

Karel VII. Sverkersson (Karel VII. Švédský), narozen asi 1130, zemřel 12. dubna 1167, byl švédským králem v letech 1161-1167. Karel

Magnus Henriksson (Magnus II., švédsky), zemřel roku 1161, byl v letech 1160 a 1161 králem Švédska. Po své smrti byl

Erik den helige (Erik IX. Švédský nebo také Erik Svatý), zemřel 18. května 1160, byl králem Švédska nejspíš v letech

Sverker I., zemřel 25. prosince 1156, byl švédským králem, vládl v letech 1133-1156. Podle některých teorií byl synem Kola a

Magnus Nilsson (dánsky Magnus Nielsen), později zvaný Magnus Silný, narozen asi 1106, zemřel 4. července 1134, byl dánský vévoda, který

Ragnvald Knaphövde byl švédským králem nejspíš pouze v roce 1125. Je zmíněn pouze ve Västgötalagenu, což je nejstarší švédská dochovaná

Inge II. (nazýván též Inge II. Halstensson) byl švédským králem v letech 1110-1125. Jeho otcem byl švédský král Halsten Stenkilsson,

Filip Hallstensson (Filip Švédský), zemřel 1118, byl švédský král, syn krále Halstena Stenkilssona. Halstensson se někdy zkracuje na Halsten.

Erik Årsäll mohl být králem Švédska, jeho historická existence je ovšem zpochybňována. Jeho vláda je někdy odhadována na konec 11.

Blot-Sven (volně přeloženo Sven Obětovač) byl švédským králem v letech 1084-1087. Králem se stal díky tomu, že vyhnal krále Ingeho

Inge I. (někdy se uvádí jako Inge Stenkilsson) byl švédským králem v letech 1079-1084 a v letech 1087-1105, syn krále

Håkan Röde (Haakon Rudý) byl švédským králem v letech 1070-1079. Byl pravděpodobně nemanželským dítětem Stenkila. Přízvisko dostal podle barvy svých

Anund Gårdske byl švédským králem kolem roku 1070, není ale jasné, jestli vůbec někdy vládl, je zmiňován pouze historikem a

Halsten Stenkilsson byl synem Stenkila a Ingamoder Emundsdotter. Po smrti svých dvou starších bratrů (Erika Stenkilssona a Erika Pohana) nastoupil

Erik Stenkilsson byl uchazečem o švédský trůn v letech 1066-1067, po smrti krále Stenkila, začal vládnout po jeho smrti. Jeho

Stenkil, narozen asi roku 1030, byl švédský a král od roku 1060 až do své smrti v roce 1066. Byl

Emund Gammal (Emund den gamle), který byl nazýván též Emund Starý, byl švédským králem v letech 1050-1060, kdy pravděpodobně zemřel.

Anund Jakob byl švédským králem v letech 1022-1050. Podle pověsti Heimskringla se narodil 25. července v roce 1008 nebo 1010.

Olof Skötkonung, narozen asi 980, zemřel asi 1022, byl švédský král zhruba v letech 995 až 1022, syn Erika Segersälla.

Erik Segersäll (Erik Vítězný), narozen asi 945, zemřel asi 995, byl prvním švédským králem (970–995), o kterém existují hodnověrné informace.