Panovníci

Valdemar Birgersson (Valdemar I. Švédský), narozen 1243, zemřel 26. prosince 1302 v Nyköpingu, byl švédský král od roku 1250. Syn princezny Ingeborgy,

Birger jarl, (Birger Magnusson), narozen asi 1216, zemřel 21. října 1266, byl vládce Švédska z rodu Folkungů, jarl Švédska od roku 1248,

Knut Långe (Knut II. Holmgersson zvaný Vysoký) byl králem Švédska od roku 1229 do své smrti v roce 1234. Mohl být

Erik Eriksson (Erik XI. Švédský nebo také Erik Šišlavý a Chromý), narozen 1216, zemřel 2. února 1250, byl králem Švédska v letech 1222–1229

Jan I. Sverkersson, narozen 1201, zemřel 1222, byl švédským králem v letech 1216-1222. Byl synem krále Sverkera II. a královny Ingegerd Birgersdotter.

Erik X. Knutsson, narozen asi 1180, zemřel 10. dubna 1216, byl králem Švédska v letech 1208-1216. V době, kdy se stal králem, byl

Sverker II., narozen před rokem 1167, zemřel 17. července 1210, nazýván též Sverker II. Karlsson nebo Sverker Mladší, byl švédským králem

Knut Eriksson (Knut I. Švédský), zemřel 1195/96, byl švédským králem v letech 1167-1195. Byl synem krále Erika Svatého a Kristiny Dánské.

Karel VII. Sverkersson (Karel VII. Švédský), narozen asi 1130, zemřel 12. dubna 1167, byl švédským králem v letech 1161-1167. Karel byl synem

Magnus Henriksson (Magnus II., švédsky), zemřel roku 1161, byl v letech 1160 a 1161 králem Švédska. Po své smrti byl pokládán za uzurpátora.

Erik den helige (Erik IX. Švédský nebo také Erik Svatý), zemřel 18. května 1160, byl králem Švédska nejspíš v letech 1156 –

Sverker I., zemřel 25. prosince 1156, byl švédským králem, vládl v letech 1133-1156. Podle některých teorií byl synem Kola a vnukem Blota-Svena. Byl

Magnus Nilsson (dánsky Magnus Nielsen), později zvaný Magnus Silný, narozen asi 1106, zemřel 4. července 1134, byl dánský vévoda, který vládl

Ragnvald Knaphövde byl švédským králem nejspíš pouze v roce 1125. Je zmíněn pouze ve Västgötalagenu, což je nejstarší švédská dochovaná písemná

Inge II. (nazýván též Inge II. Halstensson) byl švédským králem v letech 1110-1125. Jeho otcem byl švédský král Halsten Stenkilsson, jehož

Filip Hallstensson (Filip Švédský), zemřel 1118, byl švédský král, syn krále Halstena Stenkilssona. Halstensson se někdy zkracuje na Halsten.

Erik Årsäll mohl být králem Švédska, jeho historická existence je ovšem zpochybňována. Jeho vláda je někdy odhadována na konec 11. století,

Blot-Sven (volně přeloženo Sven Obětovač) byl švédským králem v letech 1084-1087. Králem se stal díky tomu, že vyhnal krále Ingeho I.

Inge I. (někdy se uvádí jako Inge Stenkilsson) byl švédským králem v letech 1079-1084 a v letech 1087-1105, syn krále Stenkila a Ingamoder Emundsdotter.

Håkan Röde (Haakon Rudý) byl švédským králem v letech 1070-1079. Byl pravděpodobně nemanželským dítětem Stenkila. Přízvisko dostal podle barvy svých vlasů.

Anund Gårdske byl švédským králem kolem roku 1070, není ale jasné, jestli vůbec někdy vládl, je zmiňován pouze historikem a kronikářem

Halsten Stenkilsson byl synem Stenkila a Ingamoder Emundsdotter. Po smrti svých dvou starších bratrů (Erika Stenkilssona a Erika Pohana) nastoupil na švédský trůn.

Erik Stenkilsson byl uchazečem o švédský trůn v letech 1066-1067, po smrti krále Stenkila, začal vládnout po jeho smrti. Jeho soupeřem byl Erik Pohan.

Stenkil, narozen asi roku 1030, byl švédský a král od roku 1060 až do své smrti v roce 1066. Byl to první

Emund Gammal (Emund den gamle), který byl nazýván též Emund Starý, byl švédským králem v letech 1050-1060, kdy pravděpodobně zemřel. Byl

Anund Jakob byl švédským králem v letech 1022-1050. Podle pověsti Heimskringla se narodil 25. července v roce 1008 nebo 1010.

Olof Skötkonung, narozen asi 980, zemřel asi 1022, byl švédský král zhruba v letech 995 až 1022, syn Erika Segersälla.

Erik Segersäll (Erik Vítězný), narozen asi 945, zemřel asi 995, byl prvním švédským králem (970–995), o kterém existují hodnověrné informace. Vedou