Švédské škodovky

Jakožto čtenářce a skromné přispěvatelce na tento zajímavý portál, ale i milovnici čehokoli skandinávského, se mi velice zamlouvá pestrost zde nabízených informací. Ať už se jedná o tipy na výlety, recepty, pohledy do běžného života obyčejných lidí, historii, kulturu, sport. Prostě cokoli, co jsem si zde doposud mohla přečíst, rozšířilo mé znalosti a představy o Švédsku a jeho okolí.

I z tohoto důvodu jsem moc ráda, že i já sama mohu přispět svou malinkou troškou do mlýna. Tentokráte opět na téma Škodovek ve Švédsku. A protože je zima, tu expediční, se kterou jsme projeli kus Skandinávie loni v létě (VIDEO: Expedice Scandinavia 2013 aneb stařičkou škodovkou za krásami severu), nechám odpočívat v garáži a seznámím vás s historií automobilů mladoboleslavské značky ve Švédsku.

Věděli jste, že vozy Škoda jsou ve Švédsku poměrně populární? Ti z Vás, co zde žijí, případně ti z vás, kteří ve Švédsku byli, mi jistě dají za pravdu, že potkat na silnici soudobý český vůz není až takový problém. Švédsko totiž patřilo a dlouhodobě patří k předním odběratelům vozů vyráběných v Mladé Boleslavi. Každoročně na tamní trhy putuje kolem 15ti tisíc zbrusu nových kousků, což je v rámci vývozu do všech skandinávských zemí aktuálně nejvyšší číslo.

Kam ale sahá historie a kdy se objevily škodovky v zemi krále Gustava? Za dva roky to bude přesně sto let, kdy první dva automobily z mladoboleslavské automobilky dorazily do Švédska.

Jak to tedy tehdy v Mladé Boleslavi začalo?

Firma Laurin & Klement (předchůdce dnešní Škodovky) byla založena v roce 1895. Nejprve se soustředila na výrobu jízdních kol, posléze motocyklů, které se záhy dostaly do povědomí celého světa. Když v roce 1905 začala výroba automobilů, mnuli si zájemci o dvoustopé motorové vozidlo ruce, protože jim zavedená značka Laurin & Klement dodávala pocit kvalitně odvedené práce, jistoty a záruk. Přestože se jednalo o malou společnost, která co do množství nemohla konkurovat dalším světovým producentům automobilů, zajistila si ve světě zvučné jméno.

Záhy po zahájení výroby prvních automobilů a s využitím zaběhnuté obchodní sítě pro motocykly, začala mladoboleslavská automobilka vyvážet své výrobky do celého světa. S jistotou víme, že již v roce 1908 jezdily první „laurinky“ po Japonsku či Novém Zélandu.

Do severní Evropy začaly pronikat pozvolna. První švédské vlaštovky v podobě dvou automobilů L&K typ F přiletěly uprostřed první světové války v roce 1916 a byly na dlouhou dobu poslední. Do ostatních zemí severní Evropy jich v tomto období rovněž pár přiletělo, ale nebylo to nijak zvlášť vysoké číslo. S jistotou můžeme říci, že by nám na jejich spočítání stačily prsty na rukou.

Vůz L&K typ F. Dva podobné jezdily od roku 1916 ve Švédsku. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Vůz L&K typ F. Dva podobné jezdily od roku 1916 ve Švédsku. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

Stopu však zanechaly dobrou a hlubokou. Po první světové válce výroba i prodej automobilů všeobecně stagnovaly, státy se s vyšší prioritou věnovaly obnově poničených území a správě země. Problémy postihly i firmu Laurin & Klement, která pro rozšíření výroby nutně potřebovala kapitál, kterým nedisponovala. Roku 1925 se tak spojila s plzeňskými Škodovými závody. Byl to sňatek z rozumu, nikoliv z čisté lásky. Laurinka potřebovala peníze a plzeňská škodovka zase kvalitní výrobek, který by po válce mohla uvést na trh. Mladoboleslavská automobilka tak fungovala dál, jen se změnil její název a organizační struktura. Od této doby nesly nové výrobky název Škoda. Na přelomu 20. a 30. let minulého století zastihla celý svět velká hospodářská krize. Řada společností zkrachovala, zahraniční obchod nefungoval. Krize se samozřejmě dotkla i škodovky. Pozvolná změna nastala v druhé polovině 30. let a od roku 1936 brázdily první československé škodovky švédskou krajinou. Do začátku druhé světové války jich bylo skoro 250 a jednalo se výhradně o Škodu Popular v různých typových verzích.

Dobře se rozvíjející obchod však opět zastavila válka. Po jejím konci nastala doba počáteční nedůvěry, škodovky byly dosti poruchové (měly problémy s motorem, kvalitou laku, atp.) a jejich dovoz na švédský trh nabíhal velmi pomalu. Je znám fakt, že první zásilka v roce 1947 čekala více než měsíc, než dostala povolení ke vstupu do země a zajištění odbytu. Počáteční krize však byla velmi záhy překonána a od roku 1947 můžeme říci, že Švédové jsou se škodovkami spokojeni a až na výjimky probíhá dovoz nepřetržitě.

Způsob přepravy vozů do Švédska

Nejčastěji byly automobily dopravovány po železnici, kde se využívalo hned několika typů vagónu.

Zde jednopatrový vagón, na kterém nebyla vozidla nijak chráněna před poškozením. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Zde jednopatrový vagón, na kterém nebyla vozidla nijak chráněna před poškozením. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

Dalším možným způsobem byla kombinovaná přeprava za využití železnice a lodních transferů.

Na tomto obrázku můžete vidět způsob nakládání vozů na loď v letech 1946 – 1951.  (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Na tomto obrázku můžete vidět způsob nakládání vozů na loď v letech 1946 – 1951. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

V obou případech se jedná o transport vozu Škoda 1101 Tudor.

Jaké vozy můžete nebo jste mohli na švédských silnicích potkat?

V letech 1947 – 1952 zamířilo do Švédska cca 3.400 vozů Škoda 1101, resp. 1102 lidově nazývaný „Tudor“. V letech 1952 – 1954 dále 534 vozů Škoda 1200, tzv. „Sedanů“ a konec 50. let patřil modelu Škoda 440 Spartak, kterého bylo dovezeno cca 2.100 kusů.

Vůz Škoda 1101 ve švédském Stockholmu. Tyto snímky sloužily k propagaci. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Vůz Škoda 1101 ve švédském Stockholmu. Tyto snímky sloužily k propagaci. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

Vůz Škoda 1101 ve švédském Stockholmu. Tyto snímky sloužily k propagaci. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Vůz Škoda 1101 ve švédském Stockholmu. Tyto snímky sloužily k propagaci. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

Vůz Škoda 1200 Sedan ve švédském Stockholmu. Tyto snímky sloužily k propagaci. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Vůz Škoda 1200 Sedan ve švédském Stockholmu. Tyto snímky sloužily k propagaci. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

Šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá léta byla ve znamení nejprve vozů Škoda 1000 MB, 100/110, 110 R a poté také Š 105/120 a Škoda Rapid. Nejednalo se o závratné cifry, které by z pohledu švédského prodeje dosahovaly předních pozic, škodovky tvořily jen nepatrnou část z celkového počtu na švédských silnicích, ale pro mladoboleslavskou firmu to mělo velký význam. V tu dobu totiž dodávala auta (cca polovinu celkové produkce, což bylo orientačně kolem 90 tisíc vozidel) na cca 45 světových trhů. Skandinávské země patřily k významným odběratelům. V letech 1964 – 1978 to bylo cca 6.000 výše zmíněných modelů, v osmdesátých letech vždy zhruba 500 ks vozů ročně.

Škoda 120 (rok cca 1978). Oproti standardní výbavě dodávané pro Československo měly ty švédské několik zvláštností. Kromě obou postranních zpětných zrcátek (v Československu se montovaly až od poloviny osmdesátých let) vynikají hlavně stěrače předních světlometů. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Škoda 120 (rok cca 1978). Oproti standardní výbavě dodávané pro Československo měly ty švédské několik zvláštností. Kromě obou postranních zpětných zrcátek (v Československu se montovaly až od poloviny osmdesátých let) vynikají hlavně stěrače předních světlometů. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

Během naší expedice se Škodou 100 L z roku 1976 po Skandinávii jsme zaznamenali mnoho pamětníků a jejich pochvalná slova nebrala konce. Jaké máte zkušenosti vy? Když už ne na silnicích, můžete starší kousky vidět v různých muzeích. Ve švédském Ugglarpu v muzeu Svedinos měly donedávna vystaveny dva kousky o dalších ve Švédsku nevím. Na Islandu jsou vystaveny v motomuzeu v Husavíku a v Dánsku hned na několika místech. Největší Škoda muzeum za hranicemi ČR s cca 35 exponáty se nachází v dánském Glamsbjerku nedaleko Odense.

A blížíme se k závěru. Tématu exportu škodovek do celého světa se věnuji už nějaký ten pátek, a tak bych vás chtěla požádat o pomoc. Pokud vás toto velmi stručné povídání zaujalo a máte k němu podobně blízko jako já, možná budete vědět víc. Možná znáte někoho, kdo starou škodovku má, možná znáte nějakého sběratele tiskovin, možná znáte dobové propagační letáky, reklamy, ceníky. Kdyby náhodou, neváhejte mne prosím kontaktovat, stanete se součástí rozsáhlého výzkumu 🙂

Reklamní prospekt na vozy Škoda z Dánska. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)
Reklamní prospekt na vozy Škoda z Dánska. (Archiv společnosti ŠKODA AUTO)

 

Podklady k tomuto článku jsou z mého výzkumu, z Archivu společnosti ŠKODA AUTO, či z publikace: Vavrečka Kempná, Lucie: Škodovky do celého světa (Praha NTM 2011 a 2013) a ze studie Radky Křivinkové o exportu vozů L&K a Škoda v letech 1905 – 1938.

Veškeré fotografie zde zveřejněné jsou uloženy v Archivu společnosti ŠKODA AUTO.

Autor článku Lucie Vavrečkoválucie.vavrecka (at) email.cz

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

2 komentáře: „Švédské škodovky

  • Profilový obrázek
    2014-02-23 (10:12)
    Permalink

    Ve Skadinávii jsou Škodovky obecně populární. Například taxíky, které čekají v Helsinkách před letištěm, jsou tak z 1/3 škodovky. V okolí Lahti jsem potom potkal i několik „stodvacítek“, některé v závodní úpravě a jednu ve stavu opečovávaného veterána.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *