Sundborn – svět Carla Larssona

Po lehce deštivé noci vyrážím z kempu jen tak nalehko pouze s foťákem směrem autobusová zastávka Falun střed. Je pěkně modré nebe, sem tam bílý mráček, ale fouká vítr.

Trochu váhám, jestli jsem udělal dobře, že jsem si vzal bundu, ale v průběhu dne budu jistě rád, že mám něco proti dešti. Během deseti minut je totiž možné udělat jak fotku sluncem ozářené zelené travičky, tak deštěm zvrásněné tmavé hladiny jezera. To však teď neřeším. Mým cílem je nyní autobus číslo 63, jak mi poradili v turistických informacích, ideální spojení do vesničky Sundborn. Vesničky, kde žil a zemřel známý švédský malíř a ilustrátor Carl Larsson. Jeho obrázky mě uchvátily už před mnoha lety v jednom malém hotelu, jehož útulnou a pokojnou atmosféru tyto barevné výjevy z venkovského života báječně dokreslovaly.

Snídaně pod velkou břízou, 1896, Národní muzeum Stockholm (autor Carl Larsson, zdroj Wikipedia)
Snídaně pod velkou břízou, 1896, Národní muzeum Stockholm (autor Carl Larsson, zdroj Wikipedia)

 

Na zastávku jsem dorazil téměř na čas. A navíc jsem hned po vstupu do autobusu zjistil, že dnes jede tato linka zadarmo. Za chvíli jsem se měl dozvědět, jak velká výhoda to je. Autobus číslo 63 jel sice do Sundbornu, najel ale před tím asi tak o 50 km navíc. Objeli jsme pěkný kus země někudy přes Enviken. Alespoň jsem se mohl dívat po okolí a představovat si, jaký je tady život. Vzdálenosti jsou tu veliké, krajina je prakticky rovnoměrně osídlená, lidé ale žijí hodně na samotách, vesnice tak, jak je známe u nás, zde prakticky neexistují. Místa je tu prostě dost, ale život v zimě je asi tady drsnější. Jízda tedy trvala déle, než jsem čekal, ale nakonec jsme dorazili do údolí řeky Sundbornsån, která se kaskádou jezer táhne zpět k Falunu.

Voda, voda, samá voda...
Voda, voda, samá voda…

 

Od autobusu je to jen krátká procházka podél řeky k místu, které se jmenuje Carl Larsson gården. Nejdříve si na parkovišti fotím kapkami deště pokrytý americký kabriolet, velkou zálibu Švédů v tomto typu aut můžete pozorovat na ulicích všech měst a i vesnic. Po pár krocích podél řeky se sluníčko začalo opírat do barevných stěn místních domů a můžu si vychutnávat malebnost tohoto místa. Začínají se pomalu scházet lidé, a to dává tušit, že se přibližujeme ke známé památce kulturního života země. Dům stojí na konci ulice a na první pohled máte pocit, že jste se dostali k cíli své cesty. Nejen proto, že cesta už dál nevede a vidíte pouze jezero. Samotný dům působí jako dobré místo k zastavení. Už z venku je vidět, že nabízí pohodu a klid k práci, což si zde malíř cílevědomě budoval. Stejně jako zahradu na břehu jezera uzpůsobenou k rozjímání, ale i k veselému rodinnému životu.

Dům Carla Larssona v Sundbornu
Dům Carla Larssona v Sundbornu

 

Carl Larsson byl malířem, kterého můžeme s trochou nadsázky nazývat švédským Josefem Ladou. Jeho styl malby má výraznou kresbu kontur. Navíc je tematicky Ladovi hodně podobný, protože se snaží ukazovat pohodu života na vesnici, rodinný život a radovánky dětí. Mnoho jeho obrazů vzniklo právě na Sundbornu. Vystudoval ve Francii, kam odjel na základě stipendia, které dostal jako nadaný chlapec pocházející z chudých poměrů. Tam se setkal jak se svou budoucí ženou Karin, tak i s jiným velkým malířem z Dalarny Andersem Zornem.

Už na první pohled je vidět, jak dům pomalu rostl a jak byl dostavován v různých obdobích a z různých materiálů. Dnes mu z průčelí vévodí vysoká prosklená plocha, která přivádí světlo do velkého ateliéru, kde malíř tvořil v pozním období. Romantické a útulné srdce tohoto domu však tepe hluboko uvnitř. Z druhé strany jsou barevné dveře s malovaným nápisem vítajícím hosty. Ty vedou do malých místnůstek, kde žila rodina a kde byl i malířův malý původní ateliér. Zahrada je volně dostupná a člověk tady může posedět a kochat se příjemnou atmosférou na břehu jezera. U vstupu do zahrady je malá budova pokladny s obchodem s různými předměty ozdobenými motivy z malířových obrazů. Také si můžete zakoupit prohlídku vnitřku domu s průvodcem.

Muzeum Carla Larssona v Sundbornu.
Muzeum Carla Larssona v Sundbornu.

 

Uvnitř domu je zakázáno fotit. Člověk má tak více času užívat si docela neopakovatelnou útulnou atmosféru domácího rodinného života. Rodina to byla velmi inovátorská, co se týče životního stylu. Prostorově je interiér asi poplatný své době a místa tu není nazbyt. Vše je ale uzpůsobeno pro to, aby si byli všichni blíže a aby spolu prožívali hezké chvíle. Rodina jedla pohromadě, servírovalo se v jeden čas pro všechny, tento zvyk si manželé dovezli z Francie. V té době to ve Švédsku totiž nebylo běžné. Vše je vybaveno velmi barevně, manželka Karin se vzdala své umělecké kariéry a celý svůj tvůrčí potenciál věnovala velebení domácnosti. Vytvořila i pro sebe pohodlný domácí oděv, ve kterém dnes průvodkyně provází turisty po domě.

Okolí domu
Okolí domu

 

Každá místnost v domě je vybavena v jiném stylu a člověk tu má úplně jiný pocit ze světla či z prostoru. Mnohé z těchto místností pak vystupují na malířových obrazech. Snad nejznámější je prosvětlená hala s velkým oknem do zahrady. Vedle je pak útulně zařízená jídelna pro společné jídlo a dále malý ateliér, který je, jak návštěvník později zjistí, spojen s prostory o patro výše. Tam se totiž nachází samostatná ložnice pro malíře, který měl k dispozici malé vnitřní okénko, jež mu umožňovalo po probuzení shlédnout dolů právě do ateliéru a podívat se na svou včerejší práci novýma očima. Zajímavá je také ložnice pro hosty s postelí zavřenou v malované skříni. Prohlídka končí v novém velkém ateliéru s ukázkami malířovy pozdější tvorby.

Všude kolem domu jsou lavičky, kde se člověk může pokusit zachytit vůni doby Carla Larssona.
Všude kolem domu jsou lavičky, kde se člověk může pokusit zachytit vůni doby Carla Larssona.

 

Carl Larsson

Carl Larsson se narodil 28. května 1853 ve Stockholmu a zemřel 22. ledna roku 1919 v městečku Sundborn. Byl to švédský malíř, grafik a ilustrátor. Známý se stal zejména obrazovými publikacemi, v nichž zachytil život na švédském venkově a každodennost své rodiny. Nástěnnými malbami vyzdobil například Národní muzeum ve Stockholmu.

Autoportrét, 1895, Muzeum Waldemarsudde, Stockholm (autor Carl Larsson, zdroj Wikipedia)
Autoportrét, 1895, Muzeum Waldemarsudde, Stockholm (autor Carl Larsson, zdroj Wikipedia)

 

Pro návštěvníky více technicky zaměřené je pak připravena další atrakce v sousedství. Na řece mezi dvěma jezery je přístupná vodní elektrárna osázená starou technologií, kterou si můžete prohlédnout za chodu. O spád vodního toku se tady stará mohutné zdymadlo s rozdílem hladin alespoň 5 metrů. V prostorné hale je umístěno několik generátorů a také starý ovládací pult se spínači a budíky. Elektrárna je stále v provozu a každý pozorovatel si jistě všimne i typického elektrárenského hluku. Návštěva Sundbornu je příjemným kulturním zpestřením turistického putování po jižní Dalarně.

Stále funkční stará vodní elektrárna.
Stále funkční stará vodní elektrárna.

 

Autor článku a fotografií Petr Čížek

Jazyková korektura Ludmila Doudová

Odkazy

Zdroj

  • Wikipedia

Related Post

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *