Studium ve Švédsku: Jaké to je mít předmět za 30 kreditů

Studium ve Švédsku se neliší od toho našeho jen svou kvalitou, ale především i jiným systémem organizace výuky. Jednou ze zvláštností je studium jen jednoho předmětu.

svedske_vysoke_prezentace_1

 

Od roku 2004 je v Evropské unii zaveden tak zvaný ECTS systém (European Credit Trasfer and Accumulation System). Je užitečný z hlediska porovnávání studijní zátěže a zjednodušuje mezinárodní mobilitu vysokoškolských studentů prostřednictvím takových programů, jako je Erasmus+ či CEEPUS. Na základě tohoto systému je každý předmět oceněn počtem kreditů, kdy každý kredit by měl odpovídat 80 minutové týdenní práci. Předmět za 6 kreditů by tedy týdně měl znamenat pro studenta 8 hodin učení, a 30 kreditová norma na semestr by odrážela 40 hodin učení týdně. To, že to na mnohých školách neodpovídá je již na jinou diskuzi.

svedske_vysoke_prezentace_2

 

Žádné zkouškové a v červnu hned volno

V České republice, Maďarsku, Velké Británii nebo dalších evropských zemích si student zapíše řadu předmětů s různými kreditovými zátěžemi, předměty navštěvuje a studuje zároveň a proces výuky je zakončen obdobím známým jako „zkouškové“.

Ve Švédsku se však vysokoškoláci setkají s něčím naprosto odlišným. Studují vždy jen jediný předmět. Za jistých okolností mohou mít zapsány i dva s 50% zátěží, ale v naprosté většině případů se vždy věnují jedné konkrétní problematice. Struktury předmětů jsou odlišné, někdy mají denně přednášky a semináře, jindy se zase setkávají jen jednou týdně, aby s vyučujícím prodiskutovali obsáhlou domácí četbu.

Semestru podle evropských norem odpovídá 30 kreditů. Vysokoškoláci tedy studují za sebou čtyři 7,5-kreditové předměty, případně jen dva 15-kreditové, nebo dokonce jeden obsáhlý 30-kreditový, jemuž se věnují přes čtyři měsíce (viz obrázek).

svedske_vysoke_prezentace_3

 

45-kreditové a 60-kreditové předměty

K tomu je třeba připočíst i 45-kreditové a 60-kreditové předměty, které studujete celý rok. Zní to možná trochu šíleně, ale tyto předměty jsou zpravidla spíše na magisterských a doktorských oborech. Patří mezi ně například Molekulární biologie (60), Veřejné zdravotnictví (60), Matematická statistika (60), Psaní diplomové práce (45), Psaní bakalářské práce (30).

„Tenhle semestr je můj poslední. Mám zapsáno Psaní diplomové práce a její obhajobu. Je to poměrně náročné a věnujeme se tomu denně,“ říká o svém letním semestru Josefin, studentka z Luleå. Švédové své závěrečné odborné práci věnují mnohem více času. Rozhodně se nejedná o bokovku psanou průběžně se studiem.

Volno v létě, v zimě, na jaře; záleží na vás

Další odlišností systému je náš letní semestr, který je ve Švédsku označován jako jarní. Skutečný letní semestr se vyučuje v době našich vysokoškolských prázdnin. Studenti nemají povinnost si během něho něco zapisovat a užívají si zaslouženého volna a jediných teplých dní na chladném severu. Najde se však i mnoho takových, kteří jej vidí jako jedinečnou příležitost.

„Zapsal jsem si své předměty už v létě. Tím, že jsem napřed, mám od ledna do dubna volno. Udělali jsme si s přáteli prázdniny. Pronajali jsme ve francouzském Val-d’Isère byt a užíváme si několikaměsíční lyžování. Byla to jedinečná příležitost, miluju zimní sporty.“ píše z Francie Lowe, původem z švédského Södertälje. Skutečný letní semestr tedy nabízí studentům lepší roční plánování, či možnost dokončit školu dříve než za čtyřletý až pětiletý cyklus.

Školy zdarma a ještě vám zaplatí

Školy ve Švédsku jsou zdarma. Vláda dokonce platí každému, kdo studuje na 100% zátěž 3.000 SEK (cca 9.000 Kč) jako příspěvek na studium. Tato částka je vyplácena měsíčně a je podmíněná ziskem alespoň 40 kreditů v předcházejícím akademickém roce. Studenti navíc mají od vlády možnost vzít si jedinečnou studentskou půjčku do výše 7.000 SEK měsíčně. Úrok činí minimálních 1,2% a rychlost splácení si studenti po promoci určují sami.

svedske_vysoke_prezentace_4

 

„7.000 SEK je opravdu dost. Ale vzít si můžeme i čtvrtinu, nebo polovinu. Tak velké peníze asi nikdo ani nepotřebuje. Ale dost lidí je utratí za party, oslavy a alkohol. A to jdou ty zdroje rychle dolů“ komentuje Tram, studující třetím rokem v Umeå. Vyšší vypůjčená částka se často vyplatí pro mladé jako levný spotřebitelský úvěr, z něj si tak vybaví svoje první domácnosti.

Teď ovšem k samotné výuce. Tím, že se studuje jen jeden předmět, se fakticky mění i podoba rozvrhu. U předmětu není týdenní opakující se rozvrh, ale denní rozvrh. Na každý den v dalších měsících máte přesně napsáno od kolika hodin, do kolika co máte, které dny je samostudium, včetně seznamu materiálů, které máte mít prostudované na danou hodinu. Nedá se ani zapamatovat, v které učebně a který den výuka probíhá, protože se časy neustále mění. Někdy máte dvouhodinový seminář brzy ráno, jindy přednášku po obědě, avšak školu máte povětšinou jen 2-3 dny.

To, že student má mnoho dní v týdnu volno, je plně kompenzováno samostudiem. Klade se velký důraz na čtení článků, publikací a domácí přípravu. Některé předměty jsou čistě stavěny na přečtení zadané literatury a jednohodinovém týdenním setkání na semináři s profesorem. V rozvrhu bývá i týden volna na přečtení celé 500 stránkové knihy. I proto povětšinou vidíte Švédy celé hodiny zalezlé studovat na kolejích, než volně hýřit po městě. Domů jezdí většinou jen v létě a na Vánoce, které jsou často dost „studijní“.

Jiný způsob hodnocení

Výuka se běžně skládá z přednášek, seminářů, cvičení, případně exkurzí. Zatímco přednášky a cvičení jsou podobné těm našim, na seminářích se setkáte ve skupince 5-6 lidí a diskutujete na dané otázky a témata. Vyučující sedí opodál, do diskuze vstupuje, vysvětluje pojmy, usměrňuje otázky a hodnotí vaše argumenty i vystupování. Bodové ohodnocení ze seminářů tvoří nemalou část celkové známky.

Seminář v malém očtu lidí s profesorem, součást hodnocení
Seminář v malém očtu lidí s profesorem, součást hodnocení

 

K splnění předmětu je nutné mít alespoň 50% bodů. Závěrečné zkoušky mívají nejrůznější podoby. Občas se setkáte s tzv. Home exame, tedy několikastránkovými odpověďmi na vybrané otázky, které vyplňujete s neomezeným časem v prostředí domova. Málo časté jsou ústní zkoušky, podle vzdělávací filosofie je v nich velký prostor na subjektivní hodnocení a teoreticky i korupční potenciál, proto se nejčastěji přistupuje k písemnému testu.

Závěrečný test je největší výzvou, jež je těžko srovnatelná s našimi podmínkami. V prostorných aulách píší studenti eseje na několik stránek po dobu 3-8 hodin. Často dostanou zadané obecné téma, ve kterém musí uplatnit získané znalosti a u mnohých argumentů odkazovat na názory z povinné literatury, tím také učitel získává představu, zda ji student četl. Čas se zdá nepřirozeně dlouhý, studenti mohou konzumovat jídlo, které si přinesou i pít. Při odchodu na toaletu (sousedící často s aulou, takže se zkoušený nedostane do kontaktu s okolím) je povinnost zapsat čas odchodu a příchodu, často ukázat obsah kapes. V aule je během testu spuštěn detektor signálu, který spustí alarm, pokud má někdo ze studentů zapnutý telefon. Evidentně však zachycuje pouze vysílaný signál, ne existenci přístroje jako takového. „Teoreticky by šlo podvádět s offline aplikací. Já měl na testu několikrát mobil v režimu letadlo. Ale to se opravu nevyplatí, tresty za plagiátorství a podvod jsou strašně vysoké“ dodává Tran během našeho rozhovoru o možném opisování na zkoušce. Osm hodin psaní působí děsivě, čas je většinou úmyslně nadsazen a málokdo jej využije v plném rozsahu. Cílem je poskytnout žákovi klid a dostatečný prostor na formulaci myšlenek.

A jak je to s hodnocením? Pro většinu univerzit bývá hlavním systémem třístupňové známkování: Výborně, prošel a neprošel. Vysokoškolskému průměru se přikládá jen minimální pozornost a jeho využití je prakticky nulové.

svedske_vysoke_prezentace_6

 

Ať již budeme odlišnosti švédského vysokoškolského systému považovat za výhodu, či nevýhodu, zůstává faktem, že vzdělání poskytované v této zemi je na nesporně vyšší úrovni než ve většině států unie. Být studentem na 100% znamená opravdu věnovat studiu většinu svého času s minimálním prostorem pro studium dvou vysokých škol zároveň, či pracovního úvazku. Pokud se někdy objeví pro studenta příležitost byť jen na semestr do této země vycestovat, určitě to stojí za to využít.

rightplacerighttime-logoRIGHT PLACE RIGHT TIME

Článek je publikován se souhlasem jeho autorů z projektu Right Place Right Time.
Projekt se specializuje na levné a chytré cestování nejenom po Skandinávii.
www.rightplacerighttime.cz

Related Post

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

3 komentáře: „Studium ve Švédsku: Jaké to je mít předmět za 30 kreditů

  • 2015-04-08 (9:44)
    Permalink

    Článku chybí zásadní informace – jak se na školu dostat…

     
    Reagovat
    • 2015-11-22 (20:46)
      Permalink

      Nebo třeba, jak získat tu dotaci 3000 SEK pro studenty. Nikde jsem o tom nic nenašel.

       
      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *