Sob kam se podíváš…

To si tak jedete, kocháte se jako ten pán doktor a najednou stojíte s brzdovým pedálem na podlaze auta. No jasně, proč taky ne, když se sob rozhodl, že se prostě jen tak proběhne po cestě. Ano, doslova sob kam oko dohlédne.

Občas jsem na facebook dal fotku jak se někde před autem prohání sob. Vedle reakcí, které vyvolávaly vaše vzpomínky na setkání s těmito obyvately Skandinávie, se objevily i takové, které po setkání doslova prahli.

Bylo vás dost, kteří jste absolvovali cestu severem, aniž byste soba zahlédli. O losovi ani nemluvě. Já mám přesně opačný problém a nebo jste nejeli v ten správný čas.

Pamatuji si dokonale, když jsem bydlel jeden rok asi 40 km od místa práce a jezdíval jsem co čtrnáct dní vždy týden na noční přes les. Pokaždé jsem na více méně stejném místě potkal losí rodinku. Bylo to vždy úžasné setkání a s tak mohutným tvorem jakým los je zvláště.

To sob je daleko menší, rozměrově bych jej přirovnal k oslovi (sorry, nemyslím to nijak zle…). Srážka se sobem tedy není většinou se stejnými, tedy devastujícími, následky jako s losem. Každopádně nikomu bych to nepřál. Na druhou stranu k tomu bývá často docela blízko. Sob je totiž velmi nevyspytatelný. Dokáže vedle vás běžet desítky, někdy i stovky metrů a zničeho nic se rozhodně, že vás překříží a přeběhne na druhou stranu.

Pamatuji si úplně přesně, když jsem jel loni z Kiruny od kamaráda, který mi poskytl místo na přespání po skončení Fjällräven Classic, který jsem absolvoval. Věděl jsem úplně přesně co se bude dít a tak jsem měl mého Nikona vedle sebe na sedadle a rychlost jsem udržoval maximálně mezi osmdesáti až šedesáti kilometry. Představil bych vám všechny fešáky, které jsem potkal ráno cestou z Kiruny, ale to bych domů nikdy nedojel. Za hodinu jich mohlo být dobrých dvacet.

A jak se objeví, tak se zase ztratí…

Takže nezapomeňte, cesty severu jsou dlouhé, táhlé, obklopené křovím a nízkými stromy bříz a borovic, kde losa ani většinou nepostřehnete. Navíc ranní či večerní nízké slunce, ideálně v kombinaci s mokrou vozovkou… Co dodat, nic lepšího si nemůžete přát…

Přeji vám šťastnou cestu a co nejméně střetů s těmito „piráty“ skandinávských silnic.

Související článek

Fotografie byly pořízeny fotoaparátem Nikon D7000 a upraveny v programu Zoner Photo Studio

Related Post

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *