Sen šestý: Návrat zpět (Väg tillbaka)

Stojím na větrem a mořem obroušeném kameni a kolem mě se kroutí a zpívají větrné smyčky, přinášející do zátoky střípky slané vody. Trvá to již celé věky a snad i proto jsou skaliska v okolí hladká, jen místy se v zrcátkách mezi kameny odráží šedá obloha. Za zády cítím sílu, vycházející z runového kamene, který již před staletími vítal lodě, vracející se z nekonečně dlouhých cest.

Najednou vítr ustává, zůstává jen mlžný opar nad vodou. Vše utichá, i křik racků se vytratil. A zpoza šedé opony přede mnou se zvolna a majestátně vynořuje jako přízrak dračí hlava. Hrozí mi snad nějaké nebezpečí? Vzápětí rozeznávám obrysy vikingského drakkaru a obavy odplouvají jako poslední cáry mlhy ze zátoky nad nekonečné moře.Vysvítá slunce, ptáci začínají trylkovat a kolem sebe vidím zástup žen a dětí. Vítají muže z osady Vikingů po dlouhém období výpravy do cizích krajů.

Po chvíli zase vše zahaluje mlha a já stojím před nenápadnými pozůstatky prastarého osídlení a myslím na obraz, který mi utkvěl v paměti: silní muži, na které čekají doma asi ještě silnější ženy, které udržují teplo rodinného krbu po celé ty věky.

olga.sibrtovaOlga žije v Praze, ale duchem je pořád ve Švédsku, kam jezdí pravidelně už od roku 2001. Skandinávie je krásná celá, ale postupem času a věku miluje nejvíc modrozelené Švédsko. A protože neumí fotit a k tomu si myslí, že by lidé měli víc číst a nechat pracovat svou fantazii, rozhodla se, že se s vámi podělí o své „Sny o Švédsku“. Čtěte, sněte a nechte vzniknout „fotku“, která nebude jen letným dotykem fantazie někoho jiného.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *