Rozhovor s Dominikou, autorkou Švédské kuchařky

Určitě spousta z vás zaznamenala, že před pár týdny vyšla nová (možná snad i první) Švédská kuchařka, jejichž autorkou je Dominika Wittenberg Gašparová a jež vydalo nakladatelství Smart Press. Kdo Dominika je, co jí vedlo k napsání této knihy a možná i něco navíc, nám Dominika o sobě prozradí v následujícím rozhovoru.

Poprvé, když jsem se dozvěděl, že se nějaká švédská kuchařka chystá, což bylo někdy na jaře tohoto roku, jsem si říkal, že se někdo musel zbláznit. Vždyť nejde postavit kuchařku na korvu s makaróny, masových kuličkách nebo lososovi na mnoho způsobů. Takto mi byla a vlastně stále je švédská kuchyně předhazována. Jak jsi tedy Ty začala na počátku švédskou kuchyni vnímat. Holka z omáčkovo-knedlíkové republiky?

Do Švédska jsem poprvé přijela, když mi bylo osmnáct. O místní kuchyni jsem tehdy nevěděla zhola nic, což možná bylo i dobře, protože jsem proti ní nebyla nijak zaujatá. Můj první dojem byl ten, že Švédové jí o hodně víc čerstvé zeleniny, než je u nás zvykem. Moje švédská rodina měla třeba vždy k večeři na stole čerstvou syrovou mrkev, nebo květák, což bylo pro mně nezvyklé. Ve školní jídelně mě překvapilo, jak bylo jídlo chutné. Vždy bylo na výběr asi ze tří druhů jídla: maso, ryba a vegetariánský pokrm, k tomu salátový bufet, knäckebröd a máslo. To vše podávané formou švédských stolů- každý si mohl nabrat, co chtěl, kolikrát chtěl. Obědy byly pro všechny studenty navíc zdarma.

Jídlo v restauracích a kavárnách nebylo levné, ale obvykle stálo za to. Švédové si prostě potrpí na kvalitu, což se o východoslovenské gastroscéně kolem roku 2000 tak úplně říct nedalo.

Já osobně mám švédskou kuchyni zaškatulkovanou jako stánek s rychlým občerstvením. Jen když se mrknu na jídla, která mají k obědu mí kolegové v práci. Převládá pizza, kebab, hamburgery a následují různé kombinace lososa, masových kuliček, párků (korvu), klobásek, bramborové kaše, brambor, rýže a těstovin. Doplňované o různé chutě paj a lazáně. U poloviny mých jídel mi tedy kolegové nakukují do misky a vyzvídají co to jím. Jak jsi Ty obhajovala své chutě z dětství před Švédy a vlastně i před svým švédským manželem?

Vzpomínám si, jak se spolužáci podivovali nad množstvím cukru, který jsem si ještě tehdy sypala do kafe. Ve Švédsku se káva pije obvykle neslazená a bez mléka. Z domova jsem byla zvyklá používat i hodně česneku, který se ale ve Švédsku do 70. let 20. století údajně dal koupit jen v lékárně.

Mým švédským kamarádům ale hodně chutnal třeba slovenský guláš, čili hutná gulášová polévka. Tu vařím ostatně vždy, když někam cestuji a zatím měla vždy velký úspěch.

Švédský fast food je, samozřejmě, tématem sám o sobě. Jít si po večírku vyzvednout pizzu se nám stalo sobotním rituálem, rozhodně to ale nebylo něco, co jsme jedli každý den. A když jedeme za rodinou do Luleå, nemůžeme se nezastavit v kiosku Korvgubben, kde si dáme místní specialitu: wrap z tenkého chleba tunnbröd s párkem, krevetovým salátem a bramborovou kaší. Zní to možná trochu zvláštně, ale je to hrozně dobré.

Přijde mi, že Švédi jsou ve své podstatě velmi konzervativní a prostě a jednoduše mají na každý den jídlo, které se v rámci tradice jí týden co týden. Jako třeba palačinky, tacos nebo hrachovka. Jako by to bylo bez nápadu. Nevím zda je to tím, že bydlím relativně na severu a lidi tady chtějí více času trávit venku, když je pěkně nebo naopak jsou unavení z práce a nechce se jim vařit, natož něco vymýšlet. Jestli se nepletu, tak jsi svůj švédský pobyt trávila jižněji, kde bych řekl je i zásobování a výběr zeleniny lepší. Je to tedy jen můj pocit nebo to tak Švédi vážně mají? Vždyť máš jednoho doma.

Obecně mi Švédové přijdou hodně praktičtí a je pravda, že určité dny v týdnu, nebo v roce, se pojí s konkrétním jídlem. Zvyk mít ve čtvrtek k večeři hrachovku s uzeným pochází z dob, kdy byl pátek dnem půstu a nejedlo se maso. Patřilo se proto ve čtvrtek pořádně najíst. Tacos je zase typické novodobé jídlo na páteční pohodu, protože jej milují i děti a příprava je ve švédském pojetí minimální. Nemyslím si ale, že to takhle funguje v celé zemi univerzálně. Stejně jako všude jinde, i ve Švédsku milují dobré jídlo. Třeba rodina mého muže se v gastronomii vyžívá. Tchán je šéfkuchař a Danielova máma odbornice na víno.

Co Tě tedy vedlo k napsáni kuchařky? Hlavně asi krevety, raci a další druhy ryb, které jsou ve Švédsku naprosto normální a dostupné na každém rohu, se v Česku či na Slovensku musí hůře shánět.

Je pravda, že určité suroviny, jako třeba mořské ryby, nebo krevety jsou u nás méně dostupné, a to hlavně finančně, což mi doma po pobytu ve Švédsku hodně chybělo. Třeba v Praze to dnes ale už takový problém není.

Nápad napsat švédskou kuchařku se zrodil postupně. Počas mého působení v Skandinávském domě jsem začala psát články na web o švédském jídle a jeho historii. A protože jsem odmalička nadšená kuchařka, přišlo mi spojení švédské gastronomické kultury a vaření jako skvělý nápad pro knihu. Navíc mám asi psaní v krvi, otec je historik a píše hodně.

Já osobně třeba jedl salám ze soba nebo losí hamburger a lepší jsem snad v životě neměl. Navíc v té úžasné kombinaci se slaninou a brusinkami. To jsou přeci věci, které asi středoevropan běžně doma nekoupí? Nebo je možné už i takové potraviny někde zakoupit?

Je pravda, že losí, nebo sobí maso je u nás asi nemožné koupit. Zde v Německu, kde momentálně žiji, se naštěstí téměř všechno dá relativně dobře sehnat přes internet. Mražené losí maso nám ale obvykle nabalí tchýně při návštěvě Severu domů tak na půl roku.

Na recepty obsahující losí, či sobí maso ale jde použít i jinou zvěřinu, což v kuchařce při každém receptu uvádím a třeba raky mají v sezoně v IKEA.

Pečení a hlavně to sladké, je ale kapitola sama pro sebe. V tom se Švédi, alespoň kolem mě, neskutečně vyžívají a sladké fakt umí. Ještě jsem nejedl nic co by mi nechutnalo a to jsem nějaká frflena v jídle. Jak to máš se sladkým Ty? Uspěla jsi někdy s česko-slovenským pečením u Švédů?

Švédské zákusky miluji taky. Moje oblíbené jsou semla, dort princezna a borůvkový páj s vanilkovou omáčkou, to rozhodně musíte ochutnat. Osobně raději vařím, než peču, ale rodině mého muže třeba moc chutnala borůvková bublanina.

Co Tobě chutná nejvíce ze Švédské kuchyně a čeho by ses už nyní nikdy nevzdala?

Miluji ryby, lososa na všechny způsoby a krevety, třeba v chlebíčkovém dortu smörgåstårta, nebo krevetovém koktejlu skagenröra.

Můžeš čtenářům v krátkosti popsat svou švédskou cestu životem, aby si byli jisti, že ta Dominika, která si „dovolila“ napsat Švédskou kuchařku je opravdu ta správná osoba…?

V roce 2003 jsem ve Švédsku strávila rok na střední škole ve městě Östersund. Bydlela jsem u místní rodiny, se kterou jsem dodnes v kontaktu. Po nějakém čase jsem se i rozmluvila a potkala svého prvního švédského přítele, se kterým jsme se přestěhovali do Prahy. Na FF UK jsem vystudovala magisterský obor sociologie-švédština. Po škole jsem šest let pracovala jako lektora švédštiny a zároveň dobrovolničila ve spolku Skandinávský dům, díky čemu jsem měla možnost poznat mnoho zajímavých lidí a hodně jsem se toho naučila. Poslední dva roky jsem působila na Švédské ambasádě v Praze a v Berlíně poznala svého muže. V létě jsme se sem přestěhovali, ale já tajně doufám, že nakonec zakotvíme buď na Severu, nebo alespoň někde v Karibiku.

Přes Švédsko, Skandinávský dům a Švédskou ambasádu v Praze jsi se s manželem dostala do Berlína, tedy Německa. Nestýská se Ti po Švédsku?

Stýská, a hodně, ale snažíme se tam pravidelně jezdit, alespoň jednou za rok. Naštěstí jsou Němci Švédskem posedlí, a tak si zde můžeme zajít třeba do švédské kavárny, švédských potravin, nebo na švédský vánoční trh. I většina našich kamarádů pochází ze Švédska, což mé němčině moc neprospívá.

Tak a na závěr jedno favoritní jídlo s Tvé knihy, které si čtenáři a fanoušci severu prostě a jednoduše musí udělat.

Určitě vyzkoušejte zapečenou tresku s chřestem, námořnické hovězí a na Vánoce třeba marinovaného lososa gravad lax.

 

Děkuji za rozhovor a snad někdy na viděnou u dobrého jídla

Pavel

Pokud byste byli moooooc netrpěliví, tak si můžete přečíst krátké povídání, které vyšlo před vydáním Švédské kuchařky a kde také najdete tři recepty. Další recepty vám ze Švédské kuchařky přinesu v nejbližších dnech.

  • Titul Švédská kuchařka
  • Autor Dominika Wittenberg Gašparová
  • Nakladatelství Smart Press
  • Počet stran 208

Related Post

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

1 komentář: „Rozhovor s Dominikou, autorkou Švédské kuchařky

  • 2017-12-13 (10:15)
    Permalink

    Knížka už na mě čeká v ČR, až si pro ji sjedu, tak jsem na ni zvědavá.. můj manžel určitě ocení, až z ní budu vařit 🙂

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *