Recenze: Kristina Ohlsson – Sedmikrásky

Ono se to řekne recenze, ale jak to udělat, aby to bylo zajímavé čtení? Jak to udělat, abych vám neprozradil dopředu obsah knihy, nedej bůh, abych vás nepřivedl na jméno vraha. Jak to tedu udělat? Možná i proto jsem se rozhodl, že to zkusím trošičku jinak a Sedmikrásky od Kristiny Ohlsson, které jako audioknihu nabízí Audioteka.cz si vezmu jako první na řadě.

Klasickou recenzi této audioknihy (pochopitelně i klasické knihy) najdete běžně na internetu. V případě Sedmikrásek si tedy můžete vygooglit toto:

V bytě na stockholmském náměstí Odenplan je nalezen zastřelený kněz s manželkou. Zdá se, že oba spáchali sebevraždu, nejprve muž a po něm i jeho žena. V dopise na rozloučenou kněz vysvětluje, že poté, co si jeho dcera sáhla na život, nemohl dál žít.

Ali čeká v zamčeném bytě na zprávu. Z Iráku zmítaného násilnostmi utekl do Švédska, kde doufá v lepší budoucnost. Jediné, co po něm jeho dobrodinec požaduje, je jednoduchá protislužba. O jejich dohodě ale musí mlčet.

V Bangkoku se zatím mladá Švédka ocitá čím dál odříznutější od okolního světa. Někdo kousek po kousku boří celý její život. Zatímco po ní pátrá thajská policie, ona se na vlastní pěst snaží najít toho, kdo to má na svědomí.

Dvojnásobné vraždy na Odenplanu se pod vedením Alexe Rechta ujme spolu s dalšími kolegy Fredrika Bergman. Brzy pochopí, že se jedná o něco mnohem složitějšího, než jen o sebevraždu. Zdá se, že různé události odehrávající se ve Švédsku i v zahraničí spolu nějak souvisí. Otázka je jak. Čas ubíhá, ale ti, kdo něco vědí, mlčí.

To bychom tedy měli. Děj už dále popisovat nebudu, protože bych mohl prozradit více než bych chtěl a já vás chci přeci nalákat k tomu, abyste po knížce nebo audioknížce zatoužili. Pokusím se tedy opravdu o mé pocity, které mi v tomto případě audiokniha nabídla.

Mám výhodu, že v práci si mohu dovolit mít sluchátka na ušich a poslouchat co chci. Samozřejmě, že musím vždy slyšet kolegy, kteří by potřebovali pomoct nebo když by šéf naříkal, že dělám moc rychle… haha. Je tedy asi i rozdíl v tom, když si mohu celou audioknihu poslechnout v podstatě během dvou dní. Popravdě, spíše tři až čtyři, protože jsem nucen často přerušovat poslech a rád se potom raději vrátím o pár okamžiků zpět. Sice už mi není dvacet, ale pamět mi neslouží ani na těch čtyřicet. Pojďme, ale tedy na ty dojmy.

Když jsem zaslechl prvních pár vět, tak jsem věděl, že výběr hlasu, interpreta v podání Petra Pochopa (sorry Petře, ale dříve jsem tě vůbec neznal), byl dobrou volbou. Prostě takový ten podmanivý hlas, který vás uhrane a vy víte, že je to ten pravý. Dneska si nedovedu představit, že by to měl číst někdo jiný. Jen mi trochu vadilo, že bylo poznat, kdy Petr dočetl a kdy začal číst znovu (střih), ona hladina hlasu byla někde jinde.

Jednu věc, ale musím zmínit. Nevím zda je to moje češtinářká neznalost, ale výslovnost slova převaděč mi rvala uši. Rozhodně to nemělo vliv na celkový dojem z audioknihy, ale bylo to jako bych vždy dostal pěstí. Paradoxně bez komentáře bych klidně přešel výslovnost švédských názvů (ulice, jména apod.), což pochopitelně čtenář, který nemá žádnou znalost švédštiny nikdy nepozná. Byť mě osobně to rve v uších, a to je moje švédština katastrofální. Ovšem tahle drobnost mě zamrzela.

Když se ale podívám na obsah příběhu jako takový, tak kopíruje v určité míře zápletky, které se často v poledních letech objevují u severské krimi, a to imigrace. Je mi jasné, že tady je pole fantazie otevřené a vůči společnosti téma, které bude napříč názory vždy žhavé. Tento příběh ukazuje, že to není záležitost posledních dvou či tří let, ale již několika desetiletí (historicky staletí), kdy se to děje. Musím říct, že Kristina Ohlsson s tím umí pracovat a že se jí dokonale dařilo mě každých deset minut přesvědčit, že už znám na sto procent vraha a vím přesně, kdy a jak to udělal. Jaké zklamání, když za dalších deset minut, bylo všechno jinak. Vlastně, ne zklamání, ale radost, že mě zase převezla. Dokonale mě udržovala v napětí a v pozornosti. Nepolevit. Do toho se mi dařilo i velmi příjemně sledovat osobní život kriminalistů, kteří se na tomto případu podíleli a vůbec jsem to nebral jako nutné zlo, aby měla kniha více stran.

Za mě tedy klidně Sedmikráskám s čistým svědomím udělím 90 procent.

Název: Sedmikrásky
Délka: 11 hodin 28 minut
Autor: Kristina Ohlsson
Čte: Petr Pochop
Vydavatel: Audiotéka, Bookmedia
Série: Fredrika Bergman a Alex Recht

Kristina Ohlsson
Spisovatelka detektivek žije ve Stockholmu, vystudovala politologii a pracovala na Ministerstvu zahraničních věcí, švédském Policejním prezidiu nebo Organizaci pro bezpečnost. Publikovala i odborné texty, zaměřené na izraelsko-palestinský konflikt a zahraniční politiku EU. Její druhý román Sedmikrásky, byl v roce 2010 nominován na nejlepší švédský detektivní román roku. Momentálně je autorka zařazována do špičky severských autorů krimi románů.

Jen pro upřesnění. Kdyby vám u mě chybělo za jmény „ová“, tak sorry, ale doslova mě to irituje a jsem totálně proti tomu. Tak jako třeba česká či slovenká dívčí příjmení nekomolí v západních zemích (samo, že i na severu), tak nechápu, proč by se to mělo stále dělat v Česku. Prostě vedu malou válku… Tak sorry.

 

Related Post

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *