Recenze: Jonas Moström – Domino

Baví vás promyšlené záhady, ve kterých záleží na detailech? Domino v sobě spojilo to nejlepší, co nabízí severské detektivky a anglická tradice. Svéráznou hlavní hrdinku si brzy zamilujete a budete jí držet palce, aby dokázala pomoci své sestře podezřelé z několika vražd.

Švédský spisovatel Jonas Moström (1973) vystudoval medicínu a nyní působí ve Stockholmu jako praktický lékař. Psát začal během rodičovské dovolené, a jak sám říká, splnil si tím dávný sen. Debutoval v roce 2004 románem Kyvadlo smrti. Tato kniha i knihy následující se staly senzací a záhy se jich prodalo přes sto tisíc výtisků. Aktuální Dominonakladatelství XYZ je autorovým desátým literárním počinem a jde o druhý díl detektivní série s hlavní hrdinkou Nathalií Svensson. První díl se jmenoval Fontána.

Möstrom přisoudil hlavní hrdince svou profesi, což se ukázalo jako skvělý tah. Nathalie pracuje jako psychiatrička, a protože je jí už pětačtyřicet let, dosáhla skvělé kariéry. Často spolupracuje s policií při pátrání po brutálních vrazích, přednáší na univerzitě a její odborné články vycházejí v nejprestižnějších časopisech. Její soukromý život je o poznání horší. Nathalie se s bývalým manželem soudí o dvě společné děti a snaží se vyrovnat s následky tragédie, která ji postihla v předchozí knize. Pokud jste náhodou Fontánu ještě nečetli, doporučuji číst ji před Dominem, jinak byste se mohli dovtípit, kdo že byl vrahem a na čem byla založená zápletka.

Nathalie má v příběhu prestižní roli, ačkoliv se snaží držet v pozadí. Jenomže co dělat, když jednou z podezřelých je vlastní sestra? Vyšetřování záhadné vraždy a únosu vedou profesionální policisté a Nathalie by ráda vystupovala pouze jako expertka na duševní pochody narušených jedinců. To samozřejmě dělá, ale protože je to akční a rázná ženská, ujme se otěží, když má pocit, že policisté nedělají všechno, co je v jejich moci. V tu chvíli se ocitne v pozici Velkého detektiva z klasických hádanek a sama se pouští do nebezpečného pátrání.

Ačkoliv způsob vraždy i chování vraha odkazuje k americkým thrillerům o sériových vrazích ve stylu J. Pattersona nebo J. Deavera, Domino je ve své podstatě klasická křížovka se vším všudy. Autorovi se povedl husarský kousek, protože vás už na začátku oblafne jednou falešnou stopou, která vám ztíží (ne-li znemožní) pátrání po pravdě. Něco je tu hodně dvojsmyslné a záleží na tom, jak si to vyložíte. Dějištěm zločinů je nemocnice s psychiatrickým oddělením a nejen díky tomu je příběh srozumitelný a univerzální. Hlavní je zápletka a ta se mohla odehrát v jakékoliv jiné zemi, dokonce i v České republice.

Autor dal prostor i vedlejším postavám, a tak Domino připomíná společenský román. Policisté i podezřelí se potýkají s řadou osobních problémů anebo se snaží vyřešit vztahové krize. Pokud máte rádi přirovnání, napadají mě jména švédských detektivkářek Camilly Läckberg a Helene Tursten, jejichž romány bývají v podobném duchu. Moström píše kultivovaně, nadmíru čtivě a rozhodně mu nečiní problém vtáhnout vás do děje.

Po celou dobu udržuje svižné tempo a jeho postavy si velice rychle získají vaše sympatie. Budete je považovat za parťáky a pravděpodobně vám budou připadat čitelné a bezelstné. Jenomže jsme v detektivce, a tak buďte raději obezřetní a nevěřte jim všechno, co říkají.

Autor recenze Veronika Černucká | Severské detektivky

Překlad z originálu Lucie Podhorná

Related Post

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *