Ráj není místo, ráj je pocit

Nějak se mi to psaní v posledních dnech zadrhlo… Hrozně rád bych za tohle větou udělal obrovskou dramatickou pauzu, ať to má takovej ten filmovej nádech, představte si to, bubny víří, hudba graduje a najednou „!!!“

Podzim tu má svoje kouzla.
Podzim tu má svoje kouzla.

 

A pak to všechno udělalo KLIK a já sesmolil celej článek, včetně tohohle úvodu během pečení chleba.

Není to tím, že bych neměl o čem psát, jako obvykle se tu stalo víc podivností než v celé říši divů a věřím, že Alenka by jen nechápavě kroutila hlavou a místo lektvaru na růst, by sahla po lahvi vína.

Je to tím, že neumím psát negativně, nebo sarkasticky a věřte mi, když sami stojíte uprostřed lesa, promáčení až na kůži, z nebe crčí provazy vody, kolem hlavy létají hvězdičky, jazykem zkoumáte jestli máte všechny zuby a očima hledáte kam vám ta ^#*{}@á bříza odhodila helmu, tak vás nenapadne nic jiného, než touha zalézt si pod spacák s hrnkem čaje, do kterého kápnete o trochu víc rumu a celej slavnej širej svět se může jít bodnout.

A kdyby jste jen cítili, jak krásně to tu voní...
A kdyby jste jen cítili, jak krásně to tu voní…

 

Jenže pak zase vyjde slunce a prozáří celou tu podzimní parádu okolo, na zlatých listech se třpytí malinkatý perličky a já si naberu hrst malin a druhou hrst borůvek a všechno to zapiju živou vodou ze zurčícího potůčku a je mi moc dobře a starosti hodím za hlavu.
A najednou mám zase zpátky ten skvělej pocit, takový to šimrání, zpívám si při práci a směju se na celý kolo, i když se propadám do děr a voda mi teče do bot.

Tahle voda má úplně skvělej poměr kyslíku a vodíku, přijeďte ochutnat.
Tahle voda má úplně skvělej poměr kyslíku a vodíku, přijeďte ochutnat.

 

Právě teď peču chleba a zašel jsem se podívat ven, zase je polární záře, ani jsem nešel pro foťák, jen jsem se zasněně díval.
Doufám že se mi podařilo zklamat všechny, kdo čekají na nějaký věcný článek, holt si budete muset počkat na jindy.
Já mám teď plnou hlavu toho, jak budu stopovat přes půl království a jak budu sedět v křesle, zatímco kolem bude kouzlo co drží spoustu kovu nad načechranými mráčky a jak si sednu do hospůdky a dám si točený pivíčko a natáhnu si nohy a dám si ruce za hlavu a na pár dni si užiju ty maličkosti, které v království nejsou.

Posílám pozdravy z domečku na samotě u lesa, užívejte si…
howgh Pepa

Stromy kolem baráčku na samotě už krásně zlátnou
Stromy kolem baráčku na samotě už krásně zlátnou

 

pepa.horakPepa se narodil a vyrůstal v Praze, po 1. semestru skončil vysokou, pár let prodával v krámku a aby úplně nezcvoknul z města, tak si začal plnit svoje sny. Ke štěstí mu stačí málo, a tak je překvapivě často šťastnej. Skáče na kole a lyžích, leze po horách a skalách, chodí na slacklajně a kácí stromy. Jeho filosofie je prostá: Pokud máte kolem sebe dobrý lidi, zažíváte dobrý věci. Pokud máte kolem sebe špatný lidi, měli byste se poohlédnout po jinejch.

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *