Pirátská královna z Radia Syd

Dnes je slyšet z  rádia nespočet radiostanic. Pop, jazz, ale i vážná hudba. Jiné to však bylo v  šedesátých létech. Tehdy vedla Britt Wadner rádiové vysílání z Öresundu, průlivu mezi Dánskem a Švédskem.

Britt Wadner na lodi Cheeta odkud vysílalo Radio Syd (zdroj radiohobby.se/offshoreradio/radiosyd)
Britt Wadner na lodi Cheeta odkud vysílalo Radio Syd (zdroj radiohobby.se/offshoreradio/radiosyd)

 

Pořídila si loď Cheeta, kterou pak vyměnila za modernější Cheeta II. Na kterých pak provozovala vysílání rádiostanice Radio Syd. Zabývala se rovněž myšlenkou provozovat i televizní vysílání.

Vysílání bylo placeno z reklam, a to bylo tehdy jako smrtelný hřích. Olof Palme, v  té době ministr pro komunikace, věnoval obrovské úsilí tomu, aby tuto pirátskou královnu – tak se tenkrát Britt Wadner říkalo – zastavil. A to se mu povedlo. Několikrát byla Britt Wadner odsouzena za zločin proti zákonu o rádiovém vysílání. Dokonce si odseděla jeden měsíc v ženském vězení v Hinsebergu.

Radio Syd, které vysílalo populární muziku 21 hodin denně, bylo velice oblíbené. Průzkum provedený SIFO (společnost pro průzkum trhu) v roce 1964 ukázal, že mělo ve Skåne třikrát více posluchačů než tři kanály Radio Sverige dohromady. Proto se nemůžeme divit, že Britt Wadner ve věci pokračovala. Nakonec zakotvila v Gambii, kde pak Radio Syd žilo dále a kde také otevřela hotel. A proto se také část pobřeží jmenuje Wadner Beach.

V roce 1980 Britt prodala hotel a odstěhovala se se svým životním partnerem Ingvarem Hjulströmem na Floridu. Později se pár vrátil do Švédska. Britt Wadner zemřela v Båstadu roku 1987 v 72 letech.

Od roku 1958 bydlela Britt v Lundu v domě na Nygatan. Zde také hostila své přátele, kteří ji hojně navštěvovali. Mnozí z nich byli dřívějšími ochotníky a lidovými baviči. Jeden z nich, Ulf Alfredson, pak advokátem.

Britt Wadner se narodila v Linköpingu roku 1915. Otec Martin Wadner byl plukovníkem a matka Tyra se podílela na založení švédské organizace Lottakåren pro ženy, spolupracující s armádou. Rodina se často stěhovala. Jako 17letá si Britt r vybojovala zaměstnání v Postžiru ve Stockholmu. Vyhrála také soutěž Ideální dívka a pracovala jistou dobu jako manekýnka. Současně hrála vochotnickém divadle.

O jejím bouřlivém mládí a ne zrovna jednoduchém podnikání vypráví její vnuk Fredric Karén ve své knize, která vyšla i v elektronické podobě ve vydavatelství Piratförlaget na konci roku 2013 pod názvem Pirátská královna, kniha o Britt Wadner a Radiu Syd (v originále Piratdrottningen – boken om Britt Wadner och Radio Syd).

Kniha Piratdrottningen – boken om Britt Wadner och Radio Syd (zdroj www.piratforlaget.se)
Kniha Piratdrottningen – boken om Britt Wadner och Radio Syd (zdroj www.piratforlaget.se)

 

Dočteme se zde kupříkladu o tom, jak Britt dostala hlavní roli v letní revue „V dobrém i zlém“. Když jí a jejím kolegům uprostřed turné došly peníze, živila se ona a tři mladíci hraním v orchestru jako pouliční muzikanti.

Roku 1936 byla zaměstnána v Kinocentru ve Stockholmu. Psala scénáře a hrála v reklamních filmech. Rok nato se provdala za ředitele Kinocentra Ture Alfeho. Stihla pak ještě dvě další manželství, než roku 1961 potkala v Lundu Ingvara Hjulströma. Ten s ní zůstal jako její partner po zbytek života. Čas prožitý v Lundu byl dramatický a zábavný zároveň. Jedné červnové noci roku 1965 dokonce bydleli u Britt v domě na Nygatan Rolling Stones. Určitě však rušili méně než Brittini fanoušci před domem.

27. června 1965 navštívili loď Cheeta slavní Rolling Stones (zdroj radiohobby.se)
27. června 1965 navštívili loď Cheeta slavní Rolling Stones (zdroj radiohobby.se)

 

Fredric Karén vypráví o své babičce nadšeně a poutavě. Vidí ji procházet se po kuchyni v domě na Nygatan v růžovém županu s velkým žlutým šálkem na kávu v rukách nebo sedět za skládacím stolkem a vykládat pasians. Babička, kterou si pamatuje, je jiná než ta, co řídila podnik: ta rozhodná, odvážná a tvrdohlavá, připravená na sebe vzít sebevětší riziko, jen aby uspěla, ne nepřístupná ke kontroverzním a ne vždy zákonným prostředkům.

Její veliké vítězství přišlo však až po její smrti. Roku 1993 přijal švédský parlament zákon o komerčním rádiovém vysílání. Jako poslední země v západní Evropě se Švédsko vzdalo státního rádiového monopolu.

Pirátské vysílání bylo v šedesátých létech rozšířeno na velké části pobřeží západní Evropy. Ne všude to ale vypadalo jako idylické dobrodružství u břehů Skåne. Stanice Radio Norr vysílající u Stockholmu například skončila pod nátlakem politiků podstatně dříve. A situace mezi anglickými stanicemi podnikajícími v Severním moři zase připomínala mafiánské prostředí.

Dobová ukázka rádiového vysílání Radia Syd z webu radiohobby.se/offshoreradio.

Autor článku Petr Čížek

Jazyková korektura Ludmila Doudová

Krátký pohled do historie

 

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *