Dalších 6+1 zajímavostí, které jste o Norsku (možná) nevěděli…

Na Nory příchází jaro. To se projevuje hned několika způsoby. Například slezl sníh. To ale Norům nezabrání v tom, aby vytáhli kolečkové lyže a zvesela si užívali dál národního sportu číslo jedna. S lepším počasím (tedy ono podle Norů neexistuje špatné počasí, jenom špatné oblečení) nastal čas užít si frilufstliv, barbeque, tréninky pochodových kapel na oslavy 17. května, nákup levného alkoholu ve Švédsku, zběsilé řádění norských maturantů a konverzací o tom, kdo vyhraje letošní Eurovision.

1. Frilufstliv

Blíží se léto, slezl sníh, je na čase zahodit normální běžky a vyměnit je za kolečkové a rozhodně nastal čas užít si trochu norského Friluftslivet. Tohle slovo je těžko přeložitelné, ale skvěle vystihuje norský životní styl. Doslovný překlad by byl asi život na čerstvém vzduchu. Poprvé ho použil norský spisovatel Henrik Ibsen ve své básni „Paa Vidderne“ z roku 1859, kde hlavní hrdina utíká do přírody, aby si utřídil myšlenky o budoucnosti. Nezáleží na tom, jestli se jdete projít, zaplavat si do fjordu, naštípat dříví, na hyttetur (další skvělé norské slovo znamenající výlet na chatu) nebo budete slézat hory a běhat po kopcích. Frilufstliv je v Norsku dokonce regulérní studijní obor. Popravdě řečeno, pokud máte za barákem takové přírodní scenérie jako v Norsku a vzhledem k tomu, že tu jsou ceny piva takové jaké jsou, tak kdo by radši vysedával v hospodě místo toho, aby vyrazil ven? A že je venku hnusně, padají trakaře, žení se čerti a vůbec to vypadá, že každou chvíli bude konec světa? Nevadí, Norové pro to mají další skvělé pořekadlo: “Det fins ikke dårlig vær, bare dårlige klær.” Tedy v překladu: „Neexistuje špatné počasí, jenom špatné oblečení.“

2. Barbeque a norská ruka

K norskému létu neodmyslitelně patří barbeque. Ono teda patří i k norské zimě. Z nějakého důvodu platí, že na výlet na běžkách v hezkém počasí přibalíte kromě obvyklého pomeranče a kvikk lunsje, což je norská obdoba čokolády KitKat, ještě jednorázový gril. (Pozor, nikdy před žádným Norem nezmiňte nahlas, že kvikk lunsj je něco jako Kitkat – neexistuje horší urážka. Kvikk Lunsj je norské kulturní dědictví!). S grilováním (či se stolováním obecně) je spojen koncept norské ruky. Norové jsou národ nemnoha slov. Po internetu koluje vtipná tabulka, která Nory naprosto vystihuje.

Tedy například místo: “Promiňte, ale nerozuměl jsem vám, mohl byste to zopakovat?” zdvihnou Norové jedno obočí, zatváří se neuvěřitelně tupě a udělají zvuk, který se dá nejlépe foneticky přepsat jako Hæ. Abychom se tedy dostali k té norské ruce. Představte si, že sedí čtyři a více lidí u stolu. Na jednom konci stolu sedí Nor, na druhém konci pak leží například kečup. Pakliže byste očekávali, že přijde na řadu něco jako: „Prosím Tě, podal bys mi ten kečup?“ tak se hluboce mýlíte. Nor totiž natáhne ruku jako Saxana z filmu Dívka na koštěti a obslouží se sám.

3. Eurovision

Ještě nemáte Eurovision horečku a nespekulujete, kdo letos vyhraje? Tak to pravděpodobně nejste z Norska. Norové jsou totiž do Eurovision blázni. Je to jedna z mála událostí, při které se dokonce dobrovolně socializují. Například loni Norsko reprezentovala Agnete Kristin Johnsen z kraje Finnmark na severu Norska. Tahle 21letá blondýnka je po otci Laponka (Sámka), což je etnická menšina žijící na severu Norska, ke které se v současnosti hlásí zhruba 40.000 obyvatel. Sámové mají vlastní kulturu, tradice,  jazyk i vlajku. Podobně jako etnické menšiny všude jinde ve světě, i v Norsku byli Sámové dlouho utlačování a ponoršťování (fornorsking). Vyučování sámštiny na školách bylo zakázáno, zájemci o koupi či pronájem půdy museli prokazovat znalosti norštiny a norský původ atd. Zlom přišel v roce 1979, kdy došlo ke sporu o stavbu vodní elektrárny na řece Alta, která je známá jako jedna z nejlepších lososových řek na světě. Stavba vodní elektrárny vyvolala obavy místních obyvatel o zachování přítomnosti lososů v řece a možné narušení migrace sobů a stala se předmětem vleklého sporu za občanská práva Sámů. Sámští aktivisté drželi hladovku před norským parlamentem, na tisíc lidí se připoutalo na staveništi, ale elektrárna byla nakonec stejně postavena. Ale alespoň se Sámové dočkali uznání svých práv, omezené samosoprávy a založení vlastního parlamentu, který sídlí ve městě Karasjok. V roce 1997 se norský král Harald V. oficiálně omluvil Sámům za politiku ponoršťování a diskriminaci v minulosti. V souvislosti se soutěží Eurovision došlo k rozhořčení, když pořadatelé soutěže zakázali používání vlajek, které nejsou oficiálními vlajkami zúčastněných států. Na soutěži by tak nemohla zavlát nejenom sámská vlajka, ale například ani welšská, baskická nebo palestinská. Organizátoři soutěže ale tento zákaz po protestech zrušili.

4. 17. máj – Den podepsání norské ústavy

Sedmnáctý máj je ten nejdůležitější svátek v roce. Důležitější než Vánoce, Velikonoce, královy narozeniny a Eurovision dohromady. Sedmnáctého května 1814 byla totiž formálně přijata norská ústava. V té době se chýlily ke konci napoleonské války a Dánsko (jakožto člen Napoleonova poraženeckého tábora) mělo podstoupit Švédsku (jakožto členovi vítězné protinapoleonské koalice) Norsko. Nicméně než na předání Norska došlo, stihl dánský místodržící v Norsku a pozdější král Kristián Frederik a dalších 112 úředníků, majitelů panství vojáků, kupců a rolníků  během čtyřiceti dnů sepsat norskou ústavu. Ústava neústava, stejně pak byli připojeni ke Švédsku. Oslava sedmnáctého máje je tedy oslavou sepsání ústavy a ne norského dne nezávislosti. K osamostatnění Norska a rozpuštění švédsko-norské unie došlo až 26. října 1905.

Jak tedy vypadá oslava sedmnáctého máje? Den obvykle začíná velkou snídaní s rodinou nebo přáteli. Pozor, toto je jediný den v roce, kdy mají Norové dovoleno pít už od rána, bez toho aby byli označeni za alkoholiky. Ke snídani totiž neodmyslitelně patří šampaňské. Kdo má, ten si obleče bunad – což je tradiční norský kroj. Jednotlivé bunady se liší podle toho, odkud jejich majitelé nebo majitelky pocházejí. Jedno ale mají společné – jsou vyrobené z vlny, takže je v nich neskutečné vedro a pěkně škrábou. V neposlední řadě jsou taky extrémně drahé, jejich cena se pohybuje okolo 80.000 Kč. Pokud nevlastníte bunad, je čas na oblek a šaty nejlépe v červené, modré anebo bílé barvě. Dopoledne se pak konají tradiční průvody, které si nezadají s těmi socialistickými prvomájovými. Akorát, že Norové jsou hrdí na to, že jsou Norové. V průvodu jsou reprezentovány všechny generace seskupené podle svých školek, škol, zájmových spolků či dobrovolnických organizací a všude vlají národní vlajky všech velikostí. Předminulý rok jsme se s kamarádkou Laurou, která je z Německa, účastnily průvodu na sedmnáctého máje v Longyerbyenu na Svalbardu. Laura chvíli nevěřícně kroutila hlavou nad všemi obyvateli dvoutisícového městečka, kteří za zpěvu národních písní a mávání vlajek pochodovali ulicemi a pak se mě zeptala: “Dovedeš si představit, že by takovéhle oslavy probíhaly v Německu?”

Takže ve zkratce pokud chcete na 17. máje zapadnout mezi Nory: Vstaňte, oblečte bunad nebo oblek, posnídejte šampaňské, v průvodu notně mávejte norskými vlajkami za zpěvu písní o tom, jak je Norsko skvělé a boží, nacpěte se k prasknutí waflemi s brunostem a zmrzlinou, celý den popíjejte “levný” alkohol dovezený ze Švédska a na závěr zapomeňte, jak jste se dostali domů a kdo z vás sundal bunad.

5. Russefeiring

Norské střední mají pouze tři ročníky. V posledním ročníku se studentům říká “Russ”. Od zhruba 20. dubna do 17. května celý ročník zešílí a jsou jim omluveny jakékoliv podivnosti a zvrhlosti. Celé období se nese v duchu party, ježdění v autobusech a dodávkách dekorovaných obscéními nápisy, plnění zvláštních výzev zahrnujících nahotu a alkohol a rozdávání “russekortene” – vizitek s vtipnými i méně vtipnými nápisy. Celý tenhle alkoholový kolotoč se ale odehrává PŘED závěrečnými zkouškami, které jsou na konci května! Russ musí po celou dobu oslav nosit uniformu – barevné lacláče (nejčastěji červené, ale i modré a černé podle toho, jaký typ školy studují). Nejdůležitější částí oblečení je ale čepice na které jsou připnuté odznáčky. Čím více odznáčků, tím víc cool Russ je. Není totiž vůbec lehké je získat. Každý rok rada Russ uveřejní seznam výzev, za jejichž splnění lze získat odznáček. Tak třeba například:

  • zůstat vzhůru 24 nebo 48 hodin
  • proplazit se zadními sedadly cizího auta, které zastavilo na červenou
  • vypít pivo zatímco máte v puse dva tampony
  • získat deset podpisů od příslušníků opačného pohlaví na své spodní prádlo
  • sníst v jídelně krabici zmrzliny pouze za použítí rukou
  • vypít láhev vína za 20 minut
  • mít sex se dvěma lidmi se stejným křestním jménem během jednoho večera
  • mít sex se sedmi různými lidmi během sedmi dní
  • koupit si balíček kondomů nebo tamponů pouze za použití posunků a řeči těla
  • obejmout policistu
  • být střízlivý po celé období Russ oslav
  • být ve škole každý den po celé období Russ oslav

Pokud by vás zajímal plný seznam úkolů, tak nažhavte google překladač a můžete ho zkouknout zde.

6. Harrytur

Ne tohle není slovo, které znamená Harry jede na výlet (tur = výlet, túra). „Harry“ je v norském slangu něco nevkusného a termínem „Harrytur“ označil v roce 2002 norský ministr zemědělství Lars Sponheim nájezd Norů do Švédska za účelem nákupu především levného alkoholu, ale i cigaret, snusu, čokolády atd. V Trondheimu dokonce operují autobusové společnosti, které vás zadarmo odvezou do sto kilometrů vzdáleného supermarketu ve Storlienu, hned na hranicích se Švédskem, počkají, až si nakoupíte, a pak vás zase odvezou zpět do Trondheimu. Úsměvné je, že ne všichni jedou zdarma autobusem. Nabízí se pak otázka, proč strávit tři hodiny v autě, další hodinu stáním ve frontě v Systembolaget (švédská obdoba norského Vinmonopolet, specializovaný obchod s alkoholem) a ušetřené peníze za alkohol stejně projet v naftě. Nicméně harrytur není jen výsada Norů. Pokaždé, když jedu stopem z Trondheimu domů do Čech, většinou narazím na Nory, kteří jedou nakoupit alkohol do Švédska, Švédy, kteří jedou do Dánska, Dány, kteří jedou do Německa a Němce, kteří jedou do Čech…

7. Zakazování věcí

Stát ví nejlépe, co je pro vás nejlepší. Nebo alespoň v Norsku ano. Proto se tu vyžívají v zakazování věcí, které by mohly být špatné. Alkohol si koupíte pouze ve specializovaných obchodech. A to jenom ten s obsahem alkoholu do 50ti procent, ten nad 50 procent už je nelegální. A v den voleb si alkohol nekoupíte ani tam – v roce 1990 se pár Norů v den voleb opilo a tak se prodej piva radši zakázal.

Na plakátech nebo veřejných plochách nesmí být reklamy na alkohol a cigarety, či jen jejich vyobrazení. V rámci plánu na úplné vymýcení kouření do roku 2035 teď Norsko plánuje zákaz prodeje tabáku lidem narozeným po roce 2000.

Trondheim nedávno zakázal vyobrazovat na reklamních plochách polonahé modely (rozuměj na spodní prádlo, bikiny a tak), aby tím obyvatelé nebyli pod mentálním tlakem k získání perfektního těla – (ufff konečně můžu přestat běhat, když už nebudu vidět ty ošklivé polonahé modelky s vypracovaným tělem na reklamních plochách na autobusových zastávkách…).

Divíte se, že jste nikdy neslyšeli o žádném norském boxerovi? Aby taky ne, box tady byl až do roku 2014 zakázán.

Norsko je jedinou zemí na světě, kde kdy bylo vlastnictví, import nebo používání skateboardu ilegální, a to od roku 1977 do roku 1989. Norské ministerstvo dopravy to odůvodnilo tím, že skateboardisti neohrožují při jízdě jenom sebe, ale i (především postarší) chodce.

Umělá potravinová barviva? Zakázáno.

Import medikamentů pro osobní použití? Pokud se nejedná o produkt, který je v Norsku licencovaný a příbalové informace nejsou v norštině, tak je zakázán.

Po teroristickém útoku Anderse Breivika v roce 2011, který na ostrově Utøya zabil 77 lidí se společnost COOP Norway rozhodla zakázat 51 videoher, mezi nimi i World of Warcraft a Modern Warfare II, o kterém Breivik prohlásil, že „Je to pravděpodobně nejlepší vojenský simulátor, který je aktuálně k dispozici. Modern Warfare 2 považuji za součást mého tréninku víc než cokoliv jiného.“

Norská rada pro rozhlasové a televizní vysílání (The Norwegian Film Control Comission) dokonce zakázala britskou komedii Život Briana od skupiny Monthy Python. Film údajně porušuje sekci 142 norské ústavy, kde se píše, že žádná náboženská nebo etnická minorita nesmí být cílem urážek. V sousedním Švédsku se pak rozběhla marketingová kampaň s plakáty hlásajícími: „Film, který je tak vtipný, že ho v Norsku zakázali“

PS: Toto je volné pokračování článku 8 zajímavostí, které jste o Norsku (možná) nevěděli…

Radka sice vyrostla v Českém ráji, ale už více než pět let žije v Norsku. Původní plán byl jen půlroční pobyt v rámci studijního programu na univerzitě v Trondheimu, který se nakonec ale pěkně protáhl. Ráda chodí po horách, pádluje a stopuje a Norsko už zná skoro jako svoje boty. Její srdeční záležitostí je Svalbard, kde čtyři měsíce žila a studovala. Je tak trochu závislá na cestování a moc neposedí – prostopovala Asii, Afriku, Patagonii a rodičům a známým vyrazila dech výletem do Iráku. V hlavě má neustále tunu nápadů a plánů, kam jet a co dělat. Aktuálními největšími sny jsou napsat turistické průvodce po Svalbardu a Norsku, přest avět si dodávku na obytný domek a vyrazit s nim na cesty po Americe.

Radka sice žije v Norsku, ale cestuje s chutí po celém Světě. Pokud vás zajímá, kde všude a jaké zážitky tam na ní čekaly, tak můžete navštívit její FB stránku @nestujapojd.

Related Post

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *