Malá ochutnávka poutní cesty S:T Olavsleden

Mívám bláznivé sny. Někdy možná nereálné, tedy alespoň ne v téhle době a situaci. Vidím se jak jdu s batohem na zádech ze severu Švédska na jeho jížní cíp. Řekněme tedy z nejsevernějšího švédského městečka Karesuando do třeba takového Trelleborgu. Nebo třeba zdolat celou Kungsleden, alespoň tedy její severní polovinu.

Nebo jak jsem již jednou psal zdolat skandinávskou poutní cestu S:T Olavsleden (čti sankt ulovslieden), která začíná u nás ve městě Sundsvall, přesněji ve vesničce Selånger, která je takovým příměstským satelitem a končí v norském Trondheimu. Stačí zdolat 564 km dlouhou trasu. Pochopitelně jak jinak, když je to poutní cesta, tak od kostelu ke kostelu.

A takových tras a plánů mám plné rukávy. Bohužel rodinná situace a malé děti tomu nenahrávají a já si nemohu dovolit nechat ženu doma samotnou se třemi malými dětmi. Musím si tedy počkat a spokojit se s menšími cíly nebo jen s ochutnávkami. V tomto případě jsem ochutnal první z 29 etap, jak praví oficiální web poutní cesty S:T Olavsleden (mimochodem, poutní cesta je švédsky pilgrimsleden).

Švédské léto je krátké, ale většinou velmi intenzivní (naštěstí ne jen na bouřky) a tak je potřeba využít každé příležitosti, kdy venku svítí slunce. V zimě potom můžeme sedět doma a hrát si a plánovat. Já to naplánoval tak, že syn Lucas (5) chtěl zůstat doma s mámou a já tedy vyrazil s dcerou Umou (9) a nejmenším potomkem Mio (4). Záměrně jsem vybral první etapu kvůli rychlé možnosti vyzvednutí nás autem ženou, kdyby něco a také proto, že tato část je velmi milostrdná a snad i poutavá pro děti, které běžně nechodí po horách a tak potřebují stále nějaký stimul.

Venku mělo být jasno, s obláčky, teplotou lehce přes dvacet a lehoulince pofukovat, takže ideální počasí (tedy alespoň pro mě). Trasa ze Selånger do Matforse je dlouhá 14 kilometrů a má 3 různé povrchy. S dětmi jsem se rozhodl nijak pochopitelně nespěchat a tak jsme vyrazili v pravé poledne, pěkně po jídle. Je potřeba to vytrávit a ne se válet na gauči.

K ruině starého kostela nás odvezla žena se synem a zanechali nás napospas. Celou cestu jsem museli započít, jak jinak, než startovní fotografií u kostela. Co kdyby nám nějaké končetiny cestou odpadly, tak ať víme jak vypadaly.

První část, dejme tomu 2/5 cesty vedou po silnici s místním provozem. Není to žádná hlavní cesta, ale přeci jen občas nějaké to auto projede. Prďola měl tedy na sobě reflexní vestu (bezpečnost nadevše). I přesto, ale děti zvládaly sledovat nejen značení, které je naprosto dostačující (nikde jsem celou cestu žádnou značku nepostrádal), ale také všude přítomná domácí zvířata. Počínaje všemi možnými druhy koňů, po krávy, psy, kočky či slepice. Později se k nim přidaly ovce, kozy a nespočet ptáků všude po okolních stromech a staveních.

Další 2/5 cesty potom následovala uježděná hlíněno-kamenná cesta mimo hlavní část vesnice a tak jsme míjeli osamocená stavení sem tam a jinak si vychutnávali okolní krajinu s prevážně lány trávy, která bude sloužit v dlouhých zimních měsících nejen jako potrava a podestýlka pro koně a krávy. Dokonce jsme měli štěstí na právě balící dva traktory a tak nejmenší Mio už nechce být nic jiného než traktorista. Ach ty dětské sny.

Následovala finální část, a to poslední 1/5 cesty, která vedla lesem a vyústila ve vesničce před Matforsem. Lesní část nám nabídla les mnoha barev a druhů. Možností kouknout na orchideje, objevit první hřib! a nejmenší mohl pozorovat své oblíbené lesní mravence.

Celou cestu jsme si povídali o přírodě, zvířatech okolo nás a historii, která tuto cestu již tisíc let provází. Pokud budeme mít tedy chuť tuto cestu jen ochutnat, tak první etapa je jedna z nich. Pochopitelně úplně jiný zážitek dostanete potom třeba mezi městy Östersund a Åre nebo na její norské straně. Tohle je, ale i moc fajn procházka švédským venkovem severu. I s malými dětmi tedy doporučuji.

A co vy? Už někdo tuto poutní cestu ochutnal?

Související články

Fotografie byly pořízeny fotoaparátem Nikon D7000 a upraveny v programu Zoner Photo Studio

Related Post

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *