Když Švédsko bylo ještě chudé

Nedávno jsem narazila na internetovou diskuzi, kde se Švédi pohoršovali nad tím, jaké jsou jejich historické filmy, či spíše nad tím, že skoro žádné nejsou. Udělala jsem malý výzkum a víte, že měli pravdu? Historické filmy a velkofilmy jako např. Statečné srdce nebo Králova řeč ve švédské produkci nenajdete, jsou mistry detektivek a chladného humoru. Je to velká škoda, protože historie skýtá spoustu skvělých námětů a neuvěřitelných příběhů (čím neuvěřitelnější, tím zpravidla reálnější). Já osobně bych třeba s velkým potěšením shlédla něco o králi Gustavu III., který za svůj život svedl několik válek, měl averzi ke své manželce a jelikož stále nemohli mít děti, dostávalo se jim od dvořanů názorné sexuální výuky, byl osvíceným panovníkem, snažil se do Stockholmu vnést ducha Paříže a zemřel na následky postřelení na maškarním plese – to je příběh jiskřivý jako víno.

Jedna výjimka však ve švédských historických vodách je a tou je knižní tetralogie od spisovatele a historika Vilhelma Moberga. Tetralogie se nazývá Utvandrarserien (Série o vystěhovalcích) a popisuje osud Švédů, kteří v 19. století prchali do Nového světa za vidinou lepšího života. Díly tetralogie se jmenují Utvandrarna (Vystěhovalci), Invandrarna (Přistěhovalci), Nybyggarna (Usedlíci) a Sista brevet till Sverige (Poslední dopis do Švédska). Zfilmovaní byli VystěhovalciUsedlíci a na stejný motiv byl napsán muzikál Kristina från Duvemåla (Kristina z Duvemåly), režie filmů se ujal Jan Troell a hlavní ženské role Kristiny se zhostila Liv Ullman, dvorní herečka a bývalá manželka Bergmana. Za tuto roli byla oceněna nominací na Oscara.

Foto z filmu Utvandrarna (zdroj na konci článku)
Foto z filmu Utvandrarna (zdroj na konci článku)

 

Vystěhovalci pojednávají o ne zrovna veselém období švédské historie v období od poloviny 19. století do počátku 20. století. Dnes, když se řekne Švédsko, si každý představí nezměrný blahobyt a sociální stát, který rozhazuje peníze plnými hrstmi, ale takto to ve Švédsku vypadá až od konce druhé světové války, kdy se jim jakožto jedné z mála válkou nezničených ekonomik začaly peníze hrnout proudem. Po připlutí prvních Evropanů do Ameriky tam byla v roce 1638 založena kolonie Nové Švédsko, která existovala do roku 1655, kdy byla připojena ke kolonii Nové Nizozemí. Stále tam však bydleli a připlouvali Švédi a Finové, v roce 1700 jich tam bydlelo přes 1.200 a stálá kolonie zapříčinila zvyšující se zájem o novou zemi, kde je vše možné a všichni jsou šťastní. Do 19. století odcházeli do Ameriky hlavně ti, kteří usilovali o náboženskou svobodu a byli tím pádem nepohodlní (stejně jako několik postav z Vystěhovalců), poté přišly na řadu politické a ekonomické důvody. Lidé z celé Evropy odcházeli a masivně přeplouvali Atlantik s vidinou lepšího života. Ze Švédska odešlo až 1,5 milionu lidí, většinou z krajů Småland a Halland (1860 žily ve Švédsku necelé 4 miliony obyvatel). Jak to tehdy vlastně ve Švédsku vypadalo?

V 19. století přichází industrializace, síla páry, výroba textilu a železnice, malí zemědělci prodávají svá kamenitá, neúrodná políčka velkým sedlákům a stěhují se do měst za vidinou práce v manufakturách. V roce 1850 se 80 % obyvatel stále živilo zemědělstvím! Přichází základní zemědělská technika, půda se tím pádem stává výnosnější, ale v letech 1865–1867 postihl severní Švédsko a Finsko tak obrovský hladomor, že lidé k jídlu nacházeli jen kůru ze stromů a červy ze země. V roce 1834 vypuká v Göteborgu epidemie cholery, šíří se po celé zemi a zemře na ni až 10 % obyvatel, lidé umírají i na tuberkulózu (ve Stockholmu způsobila TBC prý každé páté umrtí). Zajímavé je, že na začátku 19. století stát povolil domácí pálení alkoholu a lidé začali pít tak, že jejich roční spotřeba byla 45 litrů čistého alkoholu na hlavu, 1860 bylo domácí pálení zakázáno a 1865 vznikl Göteborgs Utskänkningsaktiebolag, zárodek nám dobře známého Systembolaget.

Je nutno podotknout, že Vystěhovalci nabízí svému čtenáři/diváku ne tak optimistický obrázek, jak se může z běžného popisu překotného vývoje společnosti v 19. století zdát – rodina ve Smålandu je stíhaná neúrodou, dluhy, hladem a neschopností odrazit se jakýmkoliv způsobem od dna. Nálada je prosáknutá zoufalstvím, v rodině přibývá hladových krků a otec Karl-Oskar se se svým synovcem upnou na vidinu Ameriky, nového světa, kde neexistují sociální třídy, kde „vyroste za dva dny tolik trávy, že je z ní seno na celý rok“ a kde se každý, kdo se snaží, má královsky. Nakonec učiní to těžké rozhodnutí odejít, spolu s několika dalšími obyvateli vše prodají a vydávají se na velmi strastiplnou cestu. Ne všichni vkročí na půdu Nového světa, ale nakonec dorazí do Minnesoty a zaberou si pro sebe kus úrodné půdy. Film je podbarvený velmi sugestivní hudbou, při které člověku trne krev v žilách, je prosycen atmosférou strachu, nejistoty a zároveň malé naděje, že přece jen cestu přes Atlantik přežijí a budou moci začít znovu. Nebudu vám popisovat děj, už takhle jste si udělali představu, ale rozhodně vám doporučuji tento film shlédnout – je ověnčený cenami, plný záběrů, které vás stisknou u srdce a rozhodně vás nenechá chladným.

Zdroj

lucie.podhornaLucka studuje v Brně švédštinu a Švédsko má procestované z jihu až na úplný sever. Cestuje ráda jen s kamarády, bahotem, foťákem a na stopa, protože tak člověk svou vysněnou destinaci pozná daleko lépe, než za okny hotelu. Překládá, tlumočí, zkoumá světovou historii, chtěla by ochutnat spettekaka, napsat úspěšně diplomku a stát se odbornicí na Švédsko.

Related Post

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

2 komentáře: „Když Švédsko bylo ještě chudé

  • 2015-08-06 (5:24)
    Permalink

    Ahoj, už jen při čtení a představě mě mrazí v zádech. Film musím sehnat a kouknout na něj. Švédsko mám moc rád (proto stále sleduji tento blog), ale pravda je, že o tomto období nic moc nevím. Doposavad jsem hltal informace z dnešní doby, nebo zdoby Vikingů a tak trochu i z doby 30ti leté války. Díky za inspiraci a typ.

    Reagovat
    • Pavel Stanco
      2015-08-06 (9:13)
      Permalink

      Myslím si, že bude v ČR možná složité film sehnat. Severské filmy se tam všeobecně moc nehrají v TV. Jednodušší by to snad mělo být s knihou. Pro bydlící ve Švédsku je film k vidění na Viaplay (včera jsem na něj chvíli koukal, má 3 hodiny…).

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *