Jak poznáte, že už jste v Norsku moc dlouho…

Co byste řekli, uhodnete podle čeho se pozná, že už jste v nějaké zemi moc dlouho? Myslíte, že to poznáte, když odhalíte místní zvyky a zákonitosti? Já bych řekl ano. Mě osobně Švédi ještě stále překvapují, ale Radka už má s Nory celkem jasno. Teď jen můžeme doufat, že v tom Norsku vydrží a informace nejen z pevninského Norska nám bude podávat jako na zlatém podnosu. #Pavel

Pojďme se tedy podívat na 8 věcí, které Radka odhalila…

1. Přestanete používat kapesník a začnete tahat chrchle z paty

Zatímco Češi jsou takzvaným národem smrkáčů, Norové jsou naopak národem popotahovačů. Zatímco nám přijde nechutné si neustále utírat nos do rukávu popřípadě popotahovat, chrchlat, tahat zelené kemry z paty, zacpat si jednu nosní dírku a druhou ty hleny vystřelit do úctyhodné vzdálenosti, Norové to mají přesně naopak. Pro ně neexistuje nic nechutnějšího, než si nosit hleny zabalené v kapesníku někde po kapsách a když už to jinak nejde a musí se opravdu vysmrkat, protože už nezvládají popotahovat, dělají to v soukromí na toaletách. Vážně – zkuste kolik zdvižených obočí si v Norsku vysloužíte za vysmrkání se na veřejnosti. (Zdvižené obočí je projev největšího opovržení)

2. S blížícími se Velikonocemi vás nechává úklid, barvení vajíček, pletení pomlázky a pečení naprosto chladnými

Zmíníte-li se před Nory, nebo ještě lépe před emancipovanými Norkami, že v Čechách je Velikonoční tradicí vyšlehat ženy pomlázkou, začnou okamžitě padat pojmy jako domácí násilí a už se sepisuje stížnost k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. Zdejší Velikonoční tradicí je nabalit pomeranče, kvikklunsj, jednorázový gril, detektivku od Jo Nesbo a lyže (rozumějte běžky, viz další bod) a vyrazit na chatu uprostřed ničeho. Velikonoční prázdniny tady trvají týden a jsou spojeny s velkou migrací do okolních hor a kopců.

3. Když mluvíte o lyžování automaticky tím myslíte běžky

Norové jsou posedlí běžkováním. To, že se říká, že se narodili s lyžemi na nohách není klišé, oni to o sobě rádi a vehementně prohlašují. Náš přednášející se nás s oblibou každé pondělí ptá, kdo byl na běžkách a otázky pokládá jen těm, kteří přiznali, že bězkovat nebyli. Klasická pondělní konverzace tedy vypadá takto:

  • Nadšený Nor: “Tak co, byl jsi tenhle víkend lyžovat?” (automaticky tím myslí běžky)
  • Cizinec: “Ne.”
  • Zmatený Nor: “Ne?????!!!!!”
  • Cizinec: “Opravdu ne.”
  • Opravdu zmatený Nor: “Ale vždyť napadl čerstvý sníh!”
  • Cizinec: “Já nelyžuju.”
  • Šokovaně se tvářící Nor (tzn. nepatrně zdvihlé jedno obočí): “Ale teď žiješ v Norsku, takže se musíš naučit lyžovat, ikke sant?”

Norové totiž automaticky předpokládají, že skutečnost, že žijete v Norsku zároveň znamená, že začnete milovat běžky. Pokud už zvládnete se na běžkách udržet a nehodit tlamu při každém sjezdu kopce, přijdou na řadu pulky. Tedy expediční sáňky. (Potkáte li v létě Nora, jak za sebou táhne na laně pneumatiku, tak trénuje na zimu na nějaký bláznivý trip jako Amundsenův přechod Hardangerviddy či podobně.)

*ikke sant = není-liž pravda

4. Přestane vás překvapovat, že oběd je v 11 hodin dopoledne a večeře ve 4

Stejně tak vás už nezaskočí, že oběd není oběd, ale kus chleba se šunkou a sýrem. Nejlépe brunostem. (Norové mají výborné slovo pålegg – což zahrnuje všechno, co si mohou dát na chleba). Jednotlivé plátky chleba pak proložíte papírem a zabalíte do stylového obědového “matpakke”. Pozor, obědový matpakke je životně důležitá věc. Nezabalíte-li dítěti do školy matpakke, pak si skoro koledujete o návštěvu z barnevernet 😀 Uděláte-li si k obědu byť jen obyčejné špagety s kečupem, už je to pro Nory kulinářský zážitek. Hlavním jídlem je tu večeře, která je většinou servírovaná mezi 4tou a 6tou hodinou odpoledne. V pátek to je norská verze tacos, v sobotu očekávejte pizzu – nejlépe Grandiosu, což je norské národní jídlo číslo jedna. Pojmy jako “fredagstaco” (páteční taco) a “lørdagspizza” (sobotní pizza) si ihned osvojíte (I díky všemi oblíbené totálně vlezlé písničce RESPEKT FOR GRANDIOSA) a podle tacos a pizzy si nastavíte svůj vnitřní kalendář.

5. Začnete se cítit provinile, pokud je venku hezky a vy jste vevnitř

V zimě je vlezlo a tma, tak se snažíte využít těch pár hodin, kdy je venku světlo (pokud jste mezi těmi štastnějšími a bydlíte pod polárním kruhem). S přicházejícím jarem přibyde světla, sleze sníh a začne pršet. Tedy pršet – typické jarní počasí v Trondheimu vypadá asi takto. Vzbudíte se a kouknete se z okna, kde svítí sluníčko. Řeknete si paráda a vyrazíte si koupit snídani. Když o deset minut později vycházíte z obchodu, ocitáte se uprostřed sněhové bouře, která se v mžiku mění v krupobití, přecházející ve vichřici a přívalový déšť. Promočení a zmrzlí dorazíte domů, shodíte ze sebe mokré oblečení, připravíte snídani a kocháte se pohledem z okna na dokonalé slunečné počasí. S dobrou náladou si tedy sbalíte věci do školy/práce a vyrazíte na autobus. Cestou se kocháte nádherným počasím. Jen co ovšem vystoupíte z autobusu, celá předchozí situace se začne opakovat. Pořadí není dané, takže tentokrát to začne vichřicí, která přejde do krupobití, hustého sněžení a orkánu, který ustane ve chvíli, kdy projdete dveřmi do školy. Léto je taky paráda. Nezapomenu na červenec 2013, kdy jsem si každý den natahovala vlněnou čepici a rukavice, abych cestou do práce na kole nezmrzla. Nepropadejte panice, v těch slunných dnech (rozumějte pokud je dvanáct a více stupňů), Norové odhodí svršky (a někdy i spodky) a začne celonárodní opalovací šílenství 🙂

6. Váš šatník se začne skládat hlavně z vlněných spodků a nepromokavých svršků

To se pojí s předchozím bodem. Postupně zjistíte že máte ve skříni kolekci norských pletených svetrů Viking (které mimochodem pěkně koušou). Jeden slabší, jeden silnější a jeden pro jistotu mezi tím. Začnete také uvažovat nad tím, že umět plést je vlastně docela super a vlastně byste si mohli uplést svůj vlastní Viking svetr, než za něj dávat 900 NOKů. Stejně tak vlastníte kolekci vlněných spodků od Devoldu do nula stupňů, minus deseti, dvaceti a pro jistotu i do minus třiceti 🙂 Přes ně pak přetáhnete extra skinny džíny a na nohy natáhnete conversky. Protože to je cool.

7. Zkontrolujete yr.no alespoň jednou denně

A pro jistotu víte, jaké je počasí v různých destinacích jako je Malaga nebo Gran Canaria (protože až vám dojde trpělivost, tak si koupíte letenky do těchto jižních norských kolonií) anebo v Bergenu (to abyste se cítili o něco lépe, když je zrovna v Trondheimu hnusně… ) a také na vaší hyttě (to abyste kdyžtak mohli použít egenmelding a vyrazit tam). Zároveň pokud se vám nezdá počasí na yr.no, kontrolujete storm.no, protože tam jsou třeba větší optimisté, a vy tak třeba ještě máte šanci vytáhnout běžky. Nebo naopak už máte šanci vytáhnout kolečkové běžky. Zároveň pak kontrolujete pent.no, který porovnává počasí na yrstorm a vy si tak můžete vybrat, co se vám víc hodí. (Samozřejmě byste mohli zhodnotit situaci pohledem z okna, ale to není tak sofistikované…)

*egenmelding – vlastní prohlášení o tom, že jste byli nemocní, které vás “omlouvá” z práce na dobu kratší než tři dny. Na více než třídenní absenci už je potřeba potvrzení od doktora

8. Rozeznáte mužská a ženská jména a dokonce je zvládnete i správně vyslovit

Vzpomínám si na svoje začátky studia na univerzitě v Trondheimu. Denně jsem si vyměnila několik emailů s osobou na international oddělení ohledně mého studijního plánu. Všechny moje emaily začínaly stejně: “Dear Mr. Oddrun …..” Po pár týdnech jsem měla emailové konverzace dost a zašla jsem na international oddělení osobně. Jaké bylo moje překvapení, že pan Oddrun nebyl statný viking ve středních letech, jak jsem si ho představovala, ale milá postarší paní…

Obdobně jsme na mé univerzitě na Svalbardu měli pozvaného hostujícího přednášejícího, který měl mít lekci o těžbě ropy v Arktidě. Nějaká Kjetil…. Nikde žádná paní v dohledu, tak se vesele vybavuji se svým spolužákem, otočená zády k tabuli, zatímco PAN přednášející Kjetil už na mě zle zahlíží a nervozně si odkašlává…

Občas si představuji, že něžné polovičky vikingských válečníků byli něco jako trpaslice z Tolkienových příběhů. Stejně drsné, ale s kratším plnovousem. Tím si vysvětluji ta jména. Posuďte sami, jestli dokážete uhodnout, která jména jsou ženská, která mužská a která mohou být obojí.

  • Oddfrid
  • Torill
  • Sigve
  • Gunvor
  • Solveig
  • Terje
  • Bjørg
  • Borgny
  • Sondre
  • Kim

Autor článku a fotografií Radka Staňková

Radka sice vyrostla v Českém ráji, ale už více než pět let žije v Norsku. Původní plán byl jen půlroční pobyt v rámci studijního programu na univerzitě v Trondheimu, který se nakonec ale pěkně protáhl. Ráda chodí po horách, pádluje a stopuje a Norsko už zná skoro jako svoje boty. Její srdeční záležitostí je Svalbard, kde čtyři měsíce žila a studovala. Je tak trochu závislá na cestování a moc neposedí – prostopovala Asii, Afriku, Patagonii a rodičům a známým vyrazila dech výletem do Iráku. V hlavě má neustále tunu nápadů a plánů, kam jet a co dělat. Aktuálními největšími sny jsou napsat turistické průvodce po Svalbardu a Norsku, přest avět si dodávku na obytný domek a vyrazit s nim na cesty po Americe.

Radka sice žije v Norsku, ale cestuje s chutí po celém Světě. Pokud vás zajímá, kde všude a jaké zážitky tam na ní čekaly, tak můžete navštívit její FB stránku @nestujapojd.

Related Post

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

2 komentáře: „Jak poznáte, že už jste v Norsku moc dlouho…

  • 2017-11-09 (9:30)
    Permalink

    Pobavilo, díky. A jaké je tedy řešení u jmen? 😀

    Terje vím, to je soused v Dejvicích. Oddfrid a Solveig by měly být ženské, a jinak vůbec netuším 🙂

     
    Reagovat
    • Radka
      2017-11-09 (9:48)
      Permalink

      Ahoj! No jo, mě sem nenapadlo dát řešení! 😀

      Takže:
      Oddfrid je ženské
      Torill je ženské
      Sigve je mužské
      Gunvor je ženské
      Solveig je ženské
      Terje je mužsé
      Bjørg je ženské
      Borgny je ženské
      Sondre je mužské
      Kim může být obojí, ale já se převážně potkala s mužskými

      Tak kolik jste jich odhadl správně? 😀

       
      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *