Havárie letu 751 aerolinek SAS

Tento miničlánek mám již pár dní připravený a ani jsem netušil jak bude tak trošku symbolický k aktuálnímu dění. Ovšem jedna věc je naprosto odlišná od katastrofy v Rusku, kde zahynuli všichni pasažéři na palubě letadla TU-154, včetně většiny členů legendárního vojenského pěveckého sboru Alexandrovci. Pasažéři Scandinavian Airlines letu 751 se Stockholmu do Barcelony (přes Kodaň, Varšavu a opět Kodaň) měli štestí, znovu se narodili, všichni pád letadla přežili!

Při pohledu na fotografie nebo videa, která jsou na webu dostupná je totálně nepochopitelné, že opravdu všichni pasažéři (122) a členové posádky (7) přežili. Letadlo typu McDonnel Douglas MD-81 vzlétlo 27. prosince v roce 1991 ze stockholmkého letiště Arlanda a mělo namířeno na mezipřistání do Kodaně. Ovšem ani ne po 3 minutách letu se zřítilo u Gottröra.

Na webu svici.sweb.cz si třeba o pádu letadla můžete přečíst toto:

27. 12. 1991 havaroval McDonnell Douglas MD-81 (OY-KHO) SAS – Scandinavian Airline System (751 Stockholm-Arlanda – Copenhagen – Warszawa – Copenhagen – Barcelona) u Gottrory, Švédsko. Letoun byl před vzletem dvakrát odmrazován, ale přesto na horní straně zůstala neviditelná námraza a během vzletu se u kořenů křídel vytvořila další. Asi 25 s po vzletu se led na horní straně pravého křídla uvolnil, vlétl do motoru a poškodil lopatky. Kapitán na zaznamenané vibrace a rány z pravého motoru zareagoval mírným snížením výkonu, ale automat tahu ATR pomalu otáčky opět zvyšoval a pumpáž motoru pokračovala. O 39 s později se totéž stalo i na levé straně. 76 a 78 s po vzletu ve výšce 980 m oba motory vysadily. Pilot okamžitě převedl letoun do klesání klouzavým letem. Piloti žádali okamžitý návrat na letiště Arlanda a pokusili se o restart levého motoru. Levý motor se nepodařilo spustit a navíc došlo k jeho požáru, který piloti uhasili. Vysadily všechny přístroje včetně radií. Do cockpitu na pomoc přiběhl kapitán letící jako cestující – kapitán Rasmussen ho požádal o spuštění APU, což se podařilo a vrátilo jim elektrickou energii, ovšem ne pro všechny přístroje. Palubní personál připravil cestující na náraz v bezpečnostní poloze. Následně posádka nouzově přistála do lesa; letoun zachytil o několik stromů, utrhla se velká část pravého křídla, ocasní částí se začalo smýkat o zem, po 110 m se letadlo rozpadlo na tři části a zastavilo se. Nikdo ze 122 cestujících a 7 členů posádky nezahynul; 25 lidí bylo zraněno, z toho 2 těžce. Příčinou byla pumpáž obou motorů po poškození lopatek, která se ještě zhoršila, když automat tahu ATR po snížení výkonu kapitánem zvýšil otáčky na maximum. Spolupůsobící příčinou bylo neprovedení vizuální kontroly letadla po odmrazování (ani pozemním personálem ani kapitánem). Posádka však zvládla nouzové přistání a zachránila všechny lidi na palubě. Kapitán Stefan G. Rasmussen přestal důvěřovat letecké technice i personálu a s létáním definitivně skončil.

…nebo na stránkách Euro Zprávy.cz toto:

Když se McDonnell-Douglas DC-9 nové generace vznesl ze stockholmského letiště Arlanda, nikdo netušil, že Let 751 společnosti SAS skončí za necelé tři minuty. Ve chvíli, kdy první důstojník Ulf Cedermark zasunul podvozek, ozvaly se tlumené rány a během několika vteřin – podobně jako u letu 1549 – zhasly oba motory. Kapitán Stefan Rasmussen neměl šanci otočit stroj, protože byl příliš nízko. V lesnaté krajině nakonec zahlédl menší mýtinu a na ní nouzově přistál. Letadlo se po pádu rozlomilo na tři části, ale všech 129 cestujících včetně posádky přežilo, s výjimkou několika těžkých zranění. Jak se později ukázalo, defekt motorů způsobily kusy ledu, které při odmrazování letadla zůstaly nepovšimnuty. Na zkáze jednotek Pratt&Whitney se také podepsal nový systém automatického zvýšení tahu (ATR), který byl nainstalován do nové verze DC-9, ale piloti s ním vůbec nebyli seznámeni. Pokud ne na celém světě, Rasmussenův čin byl minimálně ve Švédsku prvním v historii, kdy nouzové přistání skončilo bez ztrát na životech. Kapitán Rasmussen se však nedokázal vyrovnat se ztrátou důvěry ve špičkovou techniku a do kokpitu letadla už se nevrátil.

A takhle vypadaly zprávy v televizi. Z následujícího videa si určitě uděláte obrázek sami. Dle mě tedy vážně zázrak na švédském nebi…

 

A nakonec dokument National Geographic v češtině (díky Maja Bradáčová za tip):

 

Zdroj fotografií pro úvodní foto:

  • flygvardinnan.se
  • aftonbladet.se
  • sverigeradio.se
  • hd.se
 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *