Friluftsdag – školní den v lese

Na Švédsku se mi líbí, že již od raného věku dětí, počínaje školkou, jsou vedeny k ústě k přírodě. Propojení výchovy a přírody je tady skoro ukázkové. Není to jen záležitost jedné školky či školy. Vždyť naše děti už nějakou tou školkou a teď i školou prošly.

Máme za sebou páté stěhování ve Švédsku. Snad to bude po skoro čtyřech letech na jednom místě už na hooodně dlouho naposled. Ostatně 5+1 musí přeci na pár let stačit. Navíc jsme se přestěhovali na sídliště, které leží přímo pod mou milovanou jižní horou Södra Berget. Hora s nespočtem nádherných zákoutí a hlavně místo hojného výskytu orchidejí, které chodím každoročně fotit. Teď to mám všechno jako na talíři.

V pondělí přišla dcerka ze školy s papírem, kterým na mě už z dálky mávala, že jej musím podepsat. Aha a copak to je? V pátek máme tati Friluftsdag a ty půjdeš s námi na Södra Berget. Okej, takže zase jeden den dovolené v pytli, ale na druhou stranu ideální možnost k seznámení se s jejími novými spolužáky, poznat její učitele a pár rodičů, kteří by měli jít také s námi. Konec konců, proč ne. Zní to rozumně a hlavně, budeme venku a děti se budou učit o přírodě, a to se přeci musí podporovat!

Pondělí prší, úterý prší… začínám být nervozní… sleduji předpověď na mobilu na smhi.se nevím zda se radovat či plakat. Sice má být parádně jasno, ale v noci bude mínus… první letošní mínus. Zima je tady. A fakt. V pondělí ráno vstávám a nevěřícně koukám ven. Všude bílo, tedy ne, že by to bylo pod sněhem, to ne, ale vše pokryl mráz a jinovatka. Venku -5 stupňů. Náš problém je, že stěhování ještě není úplně u konce a tak je drtivá většina oblečení v krabicích nebo pytlích. Pochopitelně tu turistické někde na dně, protože nikdo nepočítal, že ještě budu vyvíjet nějakou aktivitu. Byť to před pár týdny ještě v plánu bylo. Stěhování však vše změnilo, ale zpět. Najít rukavice, teplou čepici, zateplené kalhoty apod. je nadlický výkon. Improvizujeme.

Sraz v 8:15 u školy. Děti všechny, tedy 20 kousků na třídu. Jdeme dvě. Personál 4 kusy, chybí 3 nemocní a rodičů nás jde 6, včetně mé maličkosti. To bychom snad mohli zvládnout. Seřadit a vyrazit. Tempo tedy špunti nastavili od startu vražedné, uvidíme pod sjezdovkou jak jim to půjde. Není zrovna nejpříjemnější. Švédská reprezentantka ve slalomuNo, co byste řekli? Měl jsem pravdu. Za 15 minut jsme dorazili pod sjezdovku na Södra Berget a začalo to odpadat jako hrušky. Po pár desítkách minut jsou nakonec všichni bez újmy na vrcholu a jdeme vstříc Frilufts centru (volnočasovému centru), kde se to všechno odehraje.

Probíhá první svačení, následuje rozdělení do skupin a vyrážíme do cílového místa. Děti jsou rozděleny do čtyř skupin a každá jde na své stanoviště. My rodiče, nevím zda blbí či tak aktivní, tedy já a otec kamarádky mé dcery se ujímáme rozděláni ohně a přípravě oběda. Bude wrap s kuřecím masem a wook zeleninou. Jen tak mezi námi, je jedenáct večer a já i po sprše smrdím kouřem…

Než se udělá pořádný základ pod velkou plochou pánev, tak odbíhám zkouknout co děti dělají. Stanoviště jedna jsem nepochopil. Děcka lítaly po lese jako zběsilé a řvali a vydávali zvuky. Těžko říct čím to bylo. Druhá skupina seděla pod střechou přístřešku a poslouchala povídání zaměstnance Frilufts centra (horala), který jim vysvětloval švédské pravidlo v přírodě, tedy Allemansrätten. Pravidlo chování se ve švédské přírodě. Ve třetí a čtvrté potom spolupráci mezi sebou ve spojení s přírodou.

Takovouto aktivitu tady děti mají každý rok, ale v přírodě jsou několikrát do roka.

Ve dvě odpoledne jsme byli zpět pod sjezdovkou a s jednou dceřinou kamarádkou jsme vyrazili domu. Dcera Uma se chtěla pochlubit našimi kočkami. Dvě nás už očekávaly u dveří do bytu, ale třetí ne a ne najít. Až když nám bylo divné, proč jsou otevřené dveře do skříně a venku plno prádla, jsme něco objevili. Ráno bylo totiž vše uklizeno. No řekněte, neustlala si tam pěkně…

Related Post

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *