Fotosoutěž s příběhem 2018 – Hlasujte!

Fotosoutěž s příběhem 2018 je tu! Prohlédněte si všechny soutěžní fotografie a hlasujte o nejlepší z nich!

Vybírat můžete 2 fotografie, z každé kategorie po jedné. Hlasuje se mailem. Napište tedy mail na sverige.cz@gmail.com, do předmětu napište Hlasování – Fotosoutěž s příběhem 2018 (můžete zkopírovat) a do těla zprávy napište číslo a jméno vaší favoritní fotografie pro každou kategorii (např. 1-020 Pepa Novák, 2-020 Lojza Novák), tzn. jedno jméno pro fotku z kategorie 1 a jedno jméno z kategorie 2. Nezapomeňte připsat své jméno a kontaktní údaje. Možná pro jednoho  vylosovaného se najde nějaká odměna…

Hlasovat můžete do konce března 2018. V prvním týdnu v dubnu vyhlásím vítěze.

Rád bych touto cestou také ještě jednou poděkoval všem partnerům této soutěže za jejich ceny, které věnovali pro vítěze.

Partnery fotosoutěže jsou Fjällräven, Zoner Software, Audiotéka CZ a Smart Press

1. kategorie – Fotografie pořízená v SE

1-001 | Helena Křenková

Výhled, na který jsme se drápali celý den. Cesta nahoru bylo něco mezi suťovým polem a kolmou stěnou. Hora v největší evropské bažině, přesto jsme během výstupu málem uschli. Na rozlehlém vrcholu jsou dvě jezírka, ale první žízeň byla zchlazena z kaluže ve skalní prohlubni, mrtvá žížala v tu chvíli vůbec nevadila. Dolů jsme šli mírnější „cestou“, ale o to delším údolím, podle všudypřítomných stop medvědí přítomnosti jsme jej přejmenovali na údolí Medvědích Hoven. Se západem Slunce jsme úspěšně dosáhli Kungsleden a povečeřeli zbytky zbytků, přesto nikdo z klientů neremcal, výhled stál za to!

1-002 | natinka996

Fotka pořízená letos na podzim ve Švédsku, tenhle malý ježeček se potuloval v parku v Uppsale, trvalo mu dlouho, než se uráčil si zapózovat.

1-003 | Kristina Lund

Planina
Přijeli jsme na místo zvané Orsa, cesta nás vedla podél řeky až k vyhlídce,  která se tyčila nad mokřady.

1-004 | Michal Kohlert

Dobrovolník a vlajkonoš české výpravy na mistroství světa v klasickém lyžování ve Falunu
V roce 2015 jsem strávil jeden semestr na studiích ve Švédsku. Na rozdíl od většiny vrstevníků hrnoucích se do velkých měst jsem si vybral malý, ale půvabný Falun. Kromě blízkosti přírody či lepší možnosti poznat život švédské komunity byl jeho výhodou i fakt, že se tam v daném roce konalo mistrovství světa v klasickém lyžování.
Jelikož vstupenky na jednotlivá sportovní klání byly na poměry českého studenta nesnesitelně drahé, zkusil jsem se přihlásit jako dobrovolník. Přestože jsem v době podání přihlášky uměl Švédsky sotva pozdravit, poštěstilo se mi a byl jsem vybrán. Za pár hodin práce denně jsem získal neomezený přístup na všechny závody, ceremoniály či tiskovky.
Přiložená fotka je z úvodního ceremoniálu, při němž organizátoři velkoryse pozvali na hlavní plochu i všechny dobrovolníky. Další zážitky přicházely později při fandění, kdy jsem byl švédskou televizní režií pravidelně zabírán ihned po pohledu na jakéhokoliv českého závodníka – jednoduše protože v areálu zřejmě nebyl jiný fanoušek s českou vlajkou.
Možná i díky tomu jsem poslední den šampionátu neunikl pozornosti organizátorů, kteří se mě zeptali, jestli bych nechtěl dělat vlajkonoše české výpravy při závěrečném ceremoniálu. Hluboce poctěn jsem danou nabídkou samozřejmě přijal a užil si posledních pět minut slávy.
Z půlročního pobytu ve Švédsku jsem si odvezl hromadu zážitků, ale nic ve mně nezanechalo tak výraznou stopu jako oněch 14 dní v rámci falunského mistrovství světa.

1-005 | Hedvika Poršová

Mlžný sever
Naši loňskou cestu po severu nás téměř stále provázela mlha. Klid v lese téměř na hranici s Finskem, jen v dálce slyšíme pilu. Asi  Husqvarna.

1-006 | Martina Vaňková

Uppsala, jaro 2017…

cyklistické a studentské město, všude plno kol, různých, občas akce vytahování kol z řeky Fyrisan… kam se dostanou různé, studenti opilí, legrace… to by se jezdilo…

1-007 | Jaroslav Hora

Fotografie polární záře ze Švédska pořízená nedaleko města Kiruna. Polární záře byla toho večera slabá, bylo jasno, teplota -32°C, ale přesto jsme s kamarády vyrazili fotit. Výsledek myslím stál za to. Ta atmosféra nás dostala.

1-008 | Jan Hofbauer

Při návratu na letiště do Kiruny jsme museli zastavit kvůli několika sobům, co nám zastoupili cestu. Nadšeně jsem vyskočil z auta a začal je fotit, protože to po dvou týdnech na severu byli první sobi, co jsme viděli. Když se ke mně ale zvířata místo útěku začaly přibližovat, raději jsem zase rychle nasedl do auta a jeli jsme.

1-009 | Olga Síbrtová

Příběh této fotky jsem pochopila až mnohem později než vznikla. Po všech cestách do poklidu Severu a všech návratech zpět do každodenního ruchu velkoměsta. Mívám jí často jako tapetu na monitoru, když potřebuju aspoň takhle digitálně koukat do čisté a svěží přírody. Napít se čisté vody z tůňky, nadechnout se čerstvého vzduchu, a vyletět mezi načechrané mráčky na neskutečně modré obloze……..Tak zase brzy na viděnou přírodo!

1-010 | Simona Kloučková

Švédsko – jezero u Bottnarydu
Jedno odpoledne ve Švédsku jsme se vydali na výlet kánoí. Po průplavu leknínovým kanálem jsme dopluli na jezero. Dopádlovali jsme k pláži a zakotvili na ní. Prošli jsme se a občerstvili se. Počasí se bláznivě střídalo, chvíli svítilo slunce, chvíli pršelo a tak stále dokola. Cestou zpátky jsme se zastavili uprostřed jezera, abychom se kochali výhledem. I přes nebezpečí utopení foťáku se háčkovi podařilo na fotografii zachytit typický švédský dům.

1-011 | Martin Ballherr

Konečně jsme se odhodlali a navštívili jedno z nejsevernějších měst Švédska a to Kiruna. V mrazivém ale slunečném počasí jsme se vydali do Ledového hotelu v Jukkasjärvi, který je vzdálený asi 12 km od centra Kiruna. Celý areál hotelu je naprosto úžasný ale to co nás čekalo uvnitř, bylo až dech beroucí!

1-012 | Radka Froňková

Fotografie je z mystického místa takzvané laponské brány. Když jsme tudy s manželem procházeli bylo léto 14. srpna, ale musela jsem si natáhnout rukavice aby mi nezmrzly ruce. Fučel studený vítr trošinku sněžilo. A přesto jsem cítila, jak lze čerpat sílu a krásu hor. Právě proto mám ráda hory severu. Jejich krása a drsnost se tu snoubí. Turisté se spoléhají na vlastní síly. Nečekají na „horskou službu“,vrtulník za rohem. Musí s rozumem brodit řeky, hledat cestu přes sedla, kde nejsou značky.

1-013 | Jakub Svoboda

Na této fotografii je zachycena momentka kousek od švédského jezera Vänern. Jeli jsme se jen tak projet a nasávali předvánoční atmosféru a opravdu mile nás překvapilo, že v každém obydleném domě lidé nezatahují závěsy, ale naopak. Svítí v oknech lampičkami. Celý dům tak vyzařuje teplo domova a lidé k sobě mají blíž. Městečko Nordkroken.

1-014 | Terezie Šimáková

Poslední návštěva v Švédsku byla krátká, ale krásná. Fotka je z poloostrovu Kullaberg, bylo nádherně, navštívili jsme nejstarší maják v zemi. Nekonečnost oceánu a historický maják ve mě probouzejí představy, jak to asi bylo před stovkami let, kdy moře brázdili mořeplavci, ještě dřív vikingové, jak maják, světlo ve tmě, je v podstatě nadějí v každé bezvýchodné situaci, která se zdá být nekonečně nevyřešitelná. Takový obraz dnešních problémů. Chtěla bych se vznášet jako pták nad tou nádhernou přírodou, povídat si s milými lidmi a dát si skořicovou rolku.

1-015 | Michal Martínek

Mladý páreček
Každý milovník Skandinávie touží zažít blízké setkání se samotnými živými symboly této země. Nechtěl jsem navštěvovat žádnou farmu a neuspokojila mě ani fotografie losí rodinky z auta u silnice. Celé dny jsem se proto toulal švédskou krajinou, s přáním narazit na ně někde v jejich přirozeném prostředí. Co troll nechtěl, narazil jsem na mladý, pravděpodobně sourozenecký páreček při návratu, těsně před pronajatou chatou. Ještě jim z očí koukal pošklebek,“ kde jsi se toulal, celou dobu tady na tebe čekáme.“

1-016 | Štěpán Beneš

Fotografie je pořízená po celodenním treku ze Sitoälvsbron z vrcholku Skierfe nad údolím Rapadalen poblíž národního parku Sarek. Dle mého skromného mínění je to snad nejhezčí výhled ve Švédsku. Na bivak asi 300 výškových metrů jsme dorazili chvilku před setměním a váhali zda nahoru vyběhnout hned nebo počkat na ráno. Nakonec po chvilce přemítání nad únavou zvítězila zvědavost s podporou sluníčka koupajícího se čiré modři. S tímhle pohledem z Vás ale veškerá únava spadne a člověk by tam vydržel sedět až do svítání.

1-017 | Marie Bradáčová

Kdysi si jedna malá holka hrávala na to, jak pluje na lodi ve studených vodách. Stará židlička od klavíru byla kormidlo, kapesníky pověšené na šňůře byly plachty a plyšový medvěd byl posádka. Žádná bouře loď nikdy nepotopila, i když vlnobití bývalo někdy tak silné, až si táta v obýváku musel zesílit televizi. Čas šel a hry na námořníky a loď zmítající se v bouři zapadly kamsi do hlubin paměti. Přišla škola, práce… A pak přišla láska k Severu. Když tak na tohle koukám pokaždé, když jedu do práce nebo do města, občas na svoje dětské hry s úsměvem vzpomínám. Kdepak by mě tenkrát na vsi kdesi uprostřed Evropy napadlo, že jednou se opravdu budu skoro každý den plavit po studeném moři. I když je to vždycky jenom slabá čtvrthodinka na přívozu 🙂

1-018 | Lucie Bjačková

Švédsko –  útesy Hovs Hallar.
Na naší první cestě na sever to byla jedna z prvních věcí, kterou jsme viděli (přijeli jsme tehdy po mostě z Kodaně do Malmö). Trošku pršelo, ale moc jsme si útesy užili. Při naší druhé cestě na sever jsme jeli trajektem do Norska a na zpáteční cestě pak trajektem ze Švédského Trelleborgu. Na Hovs Hallar už to bylo co by kamenem dohodil. Ráda se vracím po letech na stejná místa.

1-019 | Gabriela Kristková

Fotka byla pořízena mnou 16. října 2017 něco málo před 17h. Tehdy jsem byla poprvé na cestách úplně sama. Letěla letadlem a trajdala Stockholmem úplně sama. Na jednu stranu to bylo stresující, protože když se ztratíte, jste na to zas úplně sám. Na stranu druhou, nikdy nebudete mít víc svobody v tom, co podniknete a kde se jak dlouho zdržíte, než když budete cestovat sám. Taky se nemáte s kým pohádat a nikdo vás nebude ráno kopat z postele, když si zrovna chcete přispat a zkoumat město ve večerním víru. Nebudu ani mluvit o tom, jak mi to dodalo sebevědomí, že zvládnu cestovat sama a při prvním problému se nerozbrečím a nepoběžím za maminkou.

1-020 | Kristýna Tučková

Abisko
Cestování v pěti osobách v malém karavanu si již začalo vybírat svoji daň. To se tak nějak stane. Nejhůře to pak nesu já, protože musím řešit, jestli se postavit na stranu otce, přítele nebo sestry. Nemám ráda konflikty. Večer už jsem to nevydržela a prostě se musela jít projít. Téměř nezapadající slunce mi dalo hodně času, nejen si všechnu krásu nafotit, ale i užít. Přítel mě v mém smutku však nenechal. Po pár hodinách focení jsem zjistila, že za mými zády nakreslil do písku obrovské srdce a vepsal do něj naše jména. Je to klišé, ale já byla opravdu šťastná.

1-021 | Petr Kocourek

Fotografie pochází z mé návštěvy Švédska z roku 2013, kde jsem se svou švédskou přítelkyní a její rodinou.
Sám už si nepamatuji, jak se dané místo jmenovalo, ale bylo tam opravdu krásně.

1-022 | Věra Palounková

Fotografii jsem pořídila dopoledne dne 17.1.2018 ve městečku Billdal, cca 20 km od Göteborgu,při procházce a zachycuje moře v malém zálivu kolem kterého vede cyklostezka. Ten den bylo dosti zataženo, ale na chvíli vyšlo Slunce a to umožnilo vykreslit tolik odstínů modré, které jsem musela zachytit.

1-023 | Eliška Milatová

Manžel: Prosím tě zandej už ten foťák, ať Ti nevypadne z okna (za jízdy z auta).
: No jo prosím tě. Když bych nefotila, tak ale nemáme žádné fotky z cesty. Podívej se na tenhle kouzelnej žlutej barák. To je prostě moje barva. Ne jako ty broskvový hrůzy u nás.
Foceno za jízdy.

1-024 | Kjell Leander

En plats… någonstans i Sverige…

1-025 | Jan Lomský

Jen tak někde na ostrově Öland

1-026 | Michaela Mudrová

I přesto, že kemp praskal ve švech a my měli pocit, že tolik lidí bude na Ölandu všude, po příchodu na pláž to bylo zase to námi tolik milované Švédsko. Samota a klid. Nikde ani človíčka. Kde jsou všichni? Vždyť je to ten nejúžasnější západ slunce! I po pár letech se to nemění a tenhle večer jen tak žádný nepřekoná.

1-027 | Veronika Kalužová

Jen tak se projet na bruslích, Farsta Švédsko.

1-028 | Honza Radek

Na ostrově Stora Dyrön, Švédsko.

 

1-029 | Ingid Buchertova

Domečky ve Visby, Gotland

1-030 | Vojtěch Kubát

Březový les pod Hässningberget, Västerbotten, Švédsko
Na Hässningberget jsme vyrazili o jedné říjnové sobotě, abychom nasbírali trochu hub na večeři. Kopec samotný má sice v názvu „berget“, tedy „hora“, ve skutečnosti ale jde o sotva 130metrový vršek kousek od Umeå. Náš švédský spolužák Jón nás na něj vytáhl kvůli Liškám obecným. „Rostou tam po celých stádech a restaurace ve městě je vykupují 500 korun za kilo!“ povídal. Po třech hodinách hledání bez jediné houby už jsme ani nevěděli, jak se tomu smát. Místo na zem jsem proto začal koukat na opadané břízy nad hlavou. Když jsem pak sklopil foťák, abych se podíval, co jsem pořídil, zjistil jsem, že stojím na naší první lišce.

1-031 | Karel Riegel

Prosincové ráno ve Vänersborgu, na břehu největšího švédskeho jezera. Emma je česká holka, která se ve Švédsku narodila. Jít na hřiště za úplně jakéhokoliv počasí jí přijde normální. Dneska už to ale svítí nějak moc!

1-032 | Klára Fafejtová

„Je mlha. Jdeš na zamrzlý moře. Nevíš, jestli je ráno nebo večer. A je poledne. A mlha se rozplyne. A je to prostě krásný.“

1-033 | David Vojtěch

Na cestě domů z návštěvy kamaráda jednoho lednového odpoledne. Překvapen párem losů pobíhajícím po zamrzlém jezeře. Ohlédnutí zpět směrem k masivu Kebnekaise. Uf, to byla kosa a stále tak 30 km domů.

1-034 | Marek Mejstřík

Výprava na sever
Fotografii jsem pořídil při jarním asi 100 km dlouhém přechodu v severním Švédsku. Chodit sám, spát za polárním kruhem pod širákem a být týden obklopený jen horami ve mně zanechalo nezapomenutelné zážitky. Za celou týdenní cestu jsem potkal jen několik málo lidí, jako například paní s pejskem na fotce.

1-035 | Jiří Ipser

Malmö
Druhá návštěva Švédska po Jönköpingu jsme se s hokejovým Třincem podívali do Malmö. Jelikož na pozdější dopoledne byl naplánován výlet do Kodaně a večer hokej, vyrazil jsem brzo ráno na obhlídku města. Hned mě zaujal samozřejmě pro suchozemce maják a vytvořil jsem pár fotek, při cestě zpět na hotel jsem zkusil tuto fotku přes místní plastiku, foceno kousek od centrálního nádraží. Počasí vyšlo skvěle ne jako v Jönköpingu, kde opravdu každých deset minut pršelo a zase přestalo a znova celý den. Malmö krásné historické, moderní čisté město spojené přes Öresundský most. Večer výhra v hokeji tzn. super výlet, jen krátký.

2. kategorie – Fotografie pořízená v DN, NO, FI či IS

2-001 | Helena Křenková

Sauna u jezera Luirojärvi v NP Urho Kekkonen. Každý večer klienti doufali, že bude záře a ona přišla právě, když část zalezla do sauny, takže záři vybíhali pozorovat ze sauny a já pobíhala se stativem tak, abych neměla nekorektně nahou postavu na fotce. Až později večer ve srubu se ukázalo, že zrovna takovou romantickou fotku, by si leckdo přál…

2-002 | Kristina Lund

A voda zrcadlí krásu oblohy.
Fotka focená z auta. Při průjezdu norským venkovem jsme se té zelené krásy střídané řekami, jezery, fjordy a horami nemohli nabažit.

2-003 | Michal Kohlert

Prokletý Eyjafjallajökull
Před 4 roky jsme se s kamarády Honzou a Janou rozhodli procestovat celý Island. Naše odhodlání bylo tak velké, že nás nezastavily ani takové maličkosti jako absolutní nedostatek peněz či zkušeností. Obojí se záhy plně projevilo při túře údolím þórsmörk (jehož součástí je i nechvalně známý ledovec a sopka Eyjafjallajökull). V době, kdy ještě nebyl dostatečně rozšířen mobilní internet, jsme se při predikci počasí museli spoléhat výhradně na náš ne zcela erudovaný odhad. Jednoho rána jsme tak s čistým svědomím vyrazili na túru po okolních ledovcích, která se však po několika hodinách změnila v boj o život.
Důvodem byla náhlá změna počasí, která přinesla vytrvalý déšť a vítr. To v kombinaci s mou nedostatečnou kondicí a dvacetikilovou krosnou na zádech vedlo mé fyzicky zdatnější kamarády k přidání do kroku a hledání pomoci ve snad ne moc vzdálené horské chatě. Já vím, hrozná blbost.
Osamocen v neznámých horách, obklopen nekonečnými ledovci a zahlcen přívaly deště a větru jsem začal myslet na nejhorší. Co když mě už nenajdou? Co když nebudou mít síly se pro mě vrátit? Myšlenky jsem měl tak černé, že jsem dokonce vážně přemýšlel nad natočením posledního videa rodině. Místo toho jsem však odložil krosnu, vzal si z ní jen to nejdůležitější a vydal se dál hledat vysněnou horskou chatu.
Po několika dlouhých desítkách minut jsem naštěstí znovu spatřil Honzu, kterému se mezitím podařilo najít chatu, zburcovat v ní další dva chlapy a vrátit se pro mě. Společnými silami jsme se zanedlouho dostali do tepla, kde jsem se zabalil do několika dek a děkoval všem islandským skřítkům, že jsem naživu.
Island i přes tento příběh patří mezi moje nejoblíbenější země. Už ale vím, že je zapotřebí nepodceňovat jeho sílu.

2-004 | Lenka Tržická

Výlet lodí z Husavíku…

2-005 | Barbora Toflová

Norské Lofoty – asi nejkrásnější a nejkouzelnější místo, jaké jsem kdy v životě měla možnost navštívit. Původně šlo jen o krátkou letní dovolenou – týdenní road trip  z Kiruny na norské pobřeží. Nakonec mě ale celá Skandinávie chytla za srdce tak moc, že když zhruba po půl roce nastala vhodná příležitost, rozhodli jsme se s mužem na sever rovnou přestěhovat.

2-006 | Hedvika Poršová

Příjezd do Norska
Jeden den jsme si udělali výlet směr Norsko. Na hranice jsme to měli pár minut autem, tak jsme se rozhodli podívat se k těmto sousedům – a stálo to za to! Když nám zůstala za zády švédská mlha (po přejetí hraničních hřebenů), rozprostřel se před námi tento nádherný výhled.

2-007 | Martina Vaňková

Finsko… leto 2016… Rosellou na Åland, čili finské vody…
Typické skandinávské léto, kryssning, cesty za alkoholem, zábava, pohoda, nákupy v duty free, tanec, jídlo…

2-008 | Jaroslav Hora

Tato fotografie pochází z Norských Lofot, konkrétně z pláže Haukland Beach. Byla to moje první fotografická výprava za lovem polární záře. Od té doby jsem se tam za tímto úchvatným jevem vypravil a vypravuji opakovaně. Ale nejen na Lofoty, ale kupříkladu i do Tromso, či do Kiruny či Abiska ve Švédsku.

2-009 | Jan Hofbauer

Pohled z mola na městečko Henningsvaer. Vrcholy kopců v mlze tyčící se v pozadí odsud vypadají úchvatně. Výstup nahoru asi o hodinu později byl už ale úchvatný o něco méně.

2-010 | Jan Sedláček

Tato fotografie vystihuje přesně to, co pro mě Island znamená. Země plná neviditelné, ale přesto silně citelné energie. Země plná barev a přírodních úkazů.

2-011 | Simona Kloučková

Norsko – jezero Lovatnet
Po náročném dni jsme utrmácení vystoupili z autobusu do pošmourného počasí. Ubytovali jsme se, a zatímco jsme večeřeli výborné rybí koláčky, které nám uvařili místní Norové, vykouklo sluníčko. Jezero, okolní hory a zurčící vodopády se nám ukázaly v celé své kráse.

2-012 | Jakub Svoboda

Představte si, se v lednu pokusíte na Islandu dojet autem bez řádné zimní výbavy na ten nejsevernější kousek. Nám se to povedlo. Sice jsme museli auto ze závěje vyhrabat škrabkou na led, ale stálo to za to. Kousek od polárního kruhu jsme viděli tuleně, udělali společnou fotku, ale hlavně, utužili přátelství. Tomu říkám příběhová fotka. Kousek od majáku Hraunhafnartangi.

2-013 | Terezie Šimáková

V Norsku jsem strávila celkem 8 měsíců života, z toho 5 měsíců na studiích v Bergenu. Jako přírodovědec a rostlinný ekolog jsem jezdila i s místními vědci a výzkumníky do terénu, kde jsme prováděli pokusy zkoumající vliv klimatických změn na vegetaci. Alpínská vegetace je spolu s tundrou nejnáchylnější ke klimatickým změnám, proto je tady toto téma tak často studováno, na fakultě jsem byla přímo součástí oddělení zkoumajícího klimatické změny. Na fotce je výhled z jedné z botanických lokalit na městečko Flam právě z jedné této výzkumné lokality. Ukazuje typické malebné norské městečko a ještě typičtější počasí nad koncem fjordu.

2-014 | Michal Martínek

Mrazivé setkání
Jedenáct dnů jsme si parťákem užívali naprostou euforii v nitru mrazivé norské Hardangerviddy, vydáni napospas všem vlivům divoké a nespoutané přírody této náhorní plošiny. Byli jsme pouze mi dva maličcí a nekonečné pláně sněhu, ledu a kamení. I přes vše krásné, co jsme zažili a viděli, bylo příjemné potkat nějaké další spřízněné duše a vyměnit si s nimi pár pozdravů a zkušeností. Obzvláště za takto kouzelného počasí.

2-015 | Štěpán Beneš

Tahle fotografie vznikla náhodou. Ráno při snídani, kdy zůstala poslední volná palačinka mezi 4 hladovci, jsme se dohodli, že se o ní nepopereme, ale obětujeme ji místním bohům pro úspěch výpravy. Pak jsme vyrazili na špičku Lofot do městečka Å, bez konkrétního plánu. Na webu jsme se dočetli, že vyhlášená vyhlídka Reinebringen je pro pád několika lidí při výstupu pro veřejnost zavřená a bude otevřená až po výstavbě nové přístupové trasy. Cestou jsem se ale přesto pod vyhlídkou zastavili. V půli kopce jsme si po chvilce všimli šplhající osoby a po chvilce našli i další. Zákaz nezákaz, s kamarádem jsme skočili do pohorek a vyrazili nahoru. Po cestě nahoru jsme pochopili, co znamená hodnocení obtížnosti výstupu „challenging“ a proč vyhlídka vlastně uzavřená. Cestou se navíc ještě zatáhlo, začal padat sníh s deštěm a bylo vidět jen na pár metrů. Ovšem na vlastní vyhlídce se mraky na chvilku rozestoupily, údolí s osadou Reine zalilo slunce a nad ním vykreslilo nádhernou duhu. Prostě – naše oběť místní bohy jednoznačně uspokojila!

2-016 | Dino Stoilov

Souostroví Træna, Helgeland, Severní Norsko, 2016
Pohled z trajektu plující na nejvíce obydlený ostrov Husøy. Dominantou je  nejvyšší vrcholek Trænstaven na ostrově Sanna (na fotografii vpravo). Na Træně jsem prožil několik dní a každý na jiném ostrově. Počet turistů byl téměř roven nule. Naštěstí.

2-017 | Lucie Bjačková

Norsko – Hardangervidda.
Místo tak krásné, že tu „padne sáňka“i osvědčené puberťačce, která všechno ví, všude byla a od všeho má klíček 😉 Na Hardangerviddě jsme i nocovali, malý plácek blízko silnice nám, autoturistům, poskytnul vítané nocležiště. Ráno nás vzbudily „kovové“ rány. „Někdo nám buší do auta“, napadlo mě. Vylezla jsem ven a našla naše černé mondeo v obležení stáda ovcí, které se o něj otíraly. Pořádně ho zamazali, ale myslím, že ho chtěli jen vyleštit.

2-018 | Kristýna Tučková

Ramberg
V Norsku jsem si zamilovala možnost focení miniatur. Krásná místa Lofot najednou vypadají, jako by se dala držet na dlani. Mám z těch fotografií takový lepší pocit, protože ta divokost Norska je najednou příjemnější, když vše vypadá jako hračka pro děti a když se na ty fotografie podívám, je mi hned lépe a zase bych si chtěla jít hrát.

2-019 | Michaela Mudrová

Dojít vysoko. A moci tak ještě výše… Nemáme křídla… A tak pro tento den, drakový splnil se sen. A nám též.

2-020 | Vojtěch Kubát

Heimaey, Vestmanské ostrovy, Island
S přítelkyní máme takový plán. Nějakou dobu si budeme hrát na rodinu a na kariéry a potom všeho necháme a otevřeme si společnou kavárnu s pekárnou. Dlouho jsme měli jen jeden problém. Za živého boha jsme se nemohli shodnout na konkrétním místě. Po výšlapu na kopeček nad Heimaey jsme se ale konečně sladili. Bude to někde támhle. Takže pokud za 30 let nezalije největší ostrov na Vestmannaeyjar nová sopka, budete vítaní!

2-021 | Šárka a Luděk Pauknerovi

Ledovec Jostedalsbreen jsme  navštívili v roce 2015 po dvaceti letech. Chtěli na  okružní jízdě severskými státy ukázat našim dětem kraj s nádhernou a rozmanitou přírodou, kde jsme se s manželem poznali. A tak v naší rodinné historii nechybí příběh o tom, jak rodiče museli odjet na brigádu do Norska, aby se vůbec potkali. A jen tak mimochodem, k samotnému ledovci jsme museli dojít podstatně dál než kdysi…

2-022 | Michaela Franková

Norské Lofoty
Ráno jsme se probudili do hrozné mlhy na ostrově a tak místo, toho, aby jsme si užili den na nádherné písečné pláži, zabalili jsme věci, nasedli do auta, že vyrazíme tedy dál, když je mlha a nejde nic vidět. Ujeli jsem pár desítek kilometrů, pár zatáček a najednou mlha nikde, tedy byla před námi… a tak jsem nakonec příjemnej relax měli o pár kilometrů dál, na malé, přelidněné pláži…

2-023 | Eva Veverková

Údolí, ve kterém žiji od Eyjafjordu na severu Islandu, tzv. hora Vikuskarð
Borůvčí v prvním posypu sněhu na úpatí hory. Nečekaný barevný až křiklavý úkaz, rozzařující tóny barev prvního podzimního sněhu
pokrývajícího sutě a skály. Islandská příroda mne má pořád čím překvapit, i po několika letech života zde. Krásy okem turisty nespatřitelné.

2-024 | Marek Mejstřík

Fotografie je ze známé pláže Kvalvika v Norsku. S kamarády jsme měsíc stopovali napříč Norskem a Lofoty byl náš první a z odstupem času i nejhezčí cíl. Na této pláži se nám poprvé podařilo vidět půlnoční slunce.

2-025 | Jiří Ipser

Esbjerg
První návštěva Dánska a města Esbjerg výlet za hokejem za Třineckými Oceláři. Menší velmi příjemné město ,krásný historický střed města,všude samé kola a příjemní lidé. Fotek bylo víc ,ale asi největší dominanta Esbjergu mimo přístavu a vodárenské věže je na pláži Mennesket ved havet Muži u moře , doporučuji při návštěve dát si luxusní zmrzlinu.

Partneři a ceny

Fjällräven

Od chvíle, kdy společnost Fjällräven zahájila svou cestu, uplynulo již více než 50 let a její produkty používají a oceňují generace milovníků přírody na celém světě. Během této doby se několik výrobků stalo více či méně klasikou. K nim patří bunda Greenland Jacket z roku 1968, kalhoty Vidda Trousers z roku 1999, batoh Kånken z roku 1978 a bunda Expedition Down Jacket vyrobená v roce 1974. Řada dalších výrobků se dočkala ocenění za funkčnost a zohlednění životního prostředí při výrobě, jako například kalhoty Keb Trousers a batoh Kajka, abychom uvedli alespoň dva z posledních příkladů.

Vývoj pokračuje a lidé, kteří pracují ve společnosti Fjällräven, hledají i nadále inspiraci pro nové výrobky a řešení ve chvíli, kdy se sami pohybují v přírodě. A naprosto stejně jako v šedesátých letech, kdy všechno začalo, cítí nadšení a odhodlání vyrábět odolné, nadčasové a funkční outdoorové vybavení, chovat se k lidem, zvířatům a životnímu prostředí odpovědně a inspirovat druhé a pěstovat v nich zájem o pobyt v přírodě.

Cena věnována do soutěže

  • Fjällräven Rucksack Nr. 21 Small – 555-520 – Dark Navy-Uncle Blue (New colour)

Oficiální webová stránka

Zoner Software

Český program Zoner Photo Studio X ocení každý milovník fotografování. Pomůže vám se vším od stažení fotek do počítače přes jejich vylepšení až po sdílení fotek a výrobu fotopředmětů. Zoner Photo Studio nabízí práci s vrstvami, rozumí si s RAW soubory a zvládne i střih videa. Je přímo propojené s neomezenou webovou galerií Zonerama. Software si můžete vyzkoušet na 30 dní zdarma. Zoner Photo Studio připravuje softwarová divize české společnosti ZONER software, a. s. Ta je významným producentem a distributorem softwaru a také předním poskytovatelem internetových služeb souvisejících s prezentací na internetu a e-komercí.

Cena věnována do soutěže

  • Software Zoner Photo Studio

Oficiální webová stránka

Audiotéka.cz

Audiotéka je největší distributor audioknihu nás. Audioknihy v elektronické podobě, které je možné nakoupit a poslouchat přes aplikace pro mobilní telefony nebo web www.audioteka.cz. Mobilní aplikace jsou dostupné pro platformy iOS, Android a Windows 10. V nabídce Audiotéky najdete přes 3500 titulů nejrůznějších literárních žánrů i audio verze populárních časopisů Respekt, Forbes a Reportér. Služba Audiotéka je dostupná také na Slovensku přes www.audioteka.sk a v další desítce jazykových verzí po celém světě.

Cena věnována do soutěže

  • Audioknihy

Oficiální webová stránka

Smart Press

Knihy vytváříme s radostí a láskou a vybíráme takové tituly, které mají smysl, baví nás a věříme, že budou bavit i vás, naše čtenáře. Náš zapálený tým se věnuje především vydávání originálních kuchařek českých autorů a knih s tematikou zdravého životního stylu (zdravé vaření, eko/bio, zahradničení). Dokázali jsme, že i osvětové téma se může stát bestsellerem. Díky Hance Zemanové (Biokuchařky Hanky Zemanové) či Jaroslavu Svobodovi (Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku) se o nakladatelství dozvěděly desítky tisíc čtenářů.

Cena věnována do soutěže

  • Švédská kuchařka – Kulinářské tradice severu | Dominika Wittenberg Gašparová
  • Outdoorová kuchařka | Petra Pospěchová

Oficiální webová stránka

Related Post

Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *