Do Rigy trajektem ze Stockholmu

I když mi to přijde jako věčnost, co jsem odstátnicovala (letos na konci června), tak diplom jsem dostala až teď na konci října. To je, co? Nejen, že mi to způsobilo neuvěřitelný stres, protože Linköpings universitet po mně ten diplom vyžadovala dost tvrdě už od srpna a Karlovka mi ho prostě odmítala vydat, protože „tak se to prostě nedělá“, nakonec naštěstí všechno dobře dopadlo, ale taky to vzalo celému ceremoniálu promoce to kouzlo. Procházíte nastrojení uličkou, skládáte slib, necháte si gratulovat, ale už vlastně ani pořádně nevíte za co. Je to trošku škoda.

S rodinou už jsme to oslavili dávno. Nicméně když jsem se vrátila do Švédska za přítelem, tak trval na tom, že by mi měl něco dát, protože jsem mu vyprávěla, že se to tak dělá (bez postranních úmyslů samozřejmě…). Místo květiny nebo šperku jsem dostala něco mnohem lepšího – zážitek. Přítel totiž zarezervoval trajekt do Rigy. Zároveň to byl pro nás takový drobný dárek k oslavě ročního výročí. Můžu vám říct, že to vážně strašně letí.

Někteří z vás už o tom možná slyšeli, nabízí se víc než jen Riga. Trajektem si můžete přes víkend vyrazit do Talinnu (tam jsme byli minulý rok), Helsinek nebo třeba Petrohradu. My jsme se v pátek večer dopravili do přístavu ve Stockholmu a trajekt nás přes noc doplavil do vysněné destinace.

V sobotu jsme měli odpoledne na prohlídku vánoční Rigy a asi po šesti hodinách už jsme zase seděli na trajektu zpátky. Je to sice docela rychlovka, ale vážně to stojí za to a upřímně řečeno, ten čas vychází docela hezky, že když si to dobře rozvrhnete, tak se potom večer můžete poplácat po zádech, jak jste hezky stihli všechno, co jste chtěli, a zase jste viděli kus světa. Navíc trajekty jsou cenově velmi příznivé a na jejich palubě se nachází tax-free obchůdek, kde Švédi nakupují alkohol ve velkém, protože je to logicky levnější. Ale pozor, nákup alkoholu se cenově vyplatí jen, když toho nakupujete víc, jinak ten rozdíl v ceně skoro nepoznáte. Asi vás tak nepřekvapí, že na nočních trajektech jezdí hodně lidí především užívat si nočního života.

Je tam hodně pestrý program: kapely, taneční představení, tombola, kouzelníci a podobně. Na spoustě trajektů jsou taky aquaparky nebo alespoň sauna a jacuzzi (vřele doporučuji). Aby pasažér neumřel hlady, najdou se tam i restaurace a během prosince i bufety s vánoční tabulí. A kasína! A samozřejmě taky nespočet barů a několik nočních klubů. Ani na děti se nezapomnělo, trajekt má rozličnou nabídku od klasického dětského koutku až po místnost s herními konzolemi a podobné. Prostě se tam rozhodně nudit nebudete.

S přítelem máme vážně kliku na počasí. Po minulém roce v Talinnu, kdy se nám podařilo chytit snad tu nejhorší sněhovou vánici při mínus dvaceti stupních, jsme se vážně těšili do Rigy. Nakonec to ale tak hrozné nebylo. Sice bylo chladno, ale nic, co by se nedalo vydržet. Rozhodli jsme se, že se nebudeme zbytečně stresovat, takže jsme to vzali klidnou procházkou po starém městě s tím, že si projdeme vánoční trhy a uvidíme, kam nás vítr zavane. Stará část města je naštěstí maličká, takže není třeba veřejné dopravy, všechno jde v pohodě zvládnout pěšky. Nachází se tam spousta muzeí, takže každý má šanci najít si to svoje.

Určitě doporučuji návštěvu kostela sv. Petra, protože tam je možnost vyjet výtahem až na vrchol jeho věže a získat nezapomenutelný výhled.

Na oběd jsme zastavili v místní restauraci Folkklubs Ala Pagrabs, která nám byla internetem doporučená pro výtečné tradiční pokrmy a rozumné ceny. Dorazili jsme tam 5 minut po otvíračce (!!!) a restaurace už byla z poloviny plná! Sice jsme pak byli rozčarovaní, že jsme čekali trochu déle na jídlo, ale rozhodně to stálo za to. Mimochodem, tahle restaurace má prý největší výběr piv z celé Rigy. Můžu vám s klidným svědomím doporučit třeba to rybízové.

Abych to trošku nějak shrnula, Riga je takové celkem klasické post-socialistické město. Sovětská nadvláda se na ní hodně podepsala, ale rozhodně si ponechala určitou úroveň autenticity. Hodně vám připomene Prahu, ale jak říkám, Riga pořád zůstává svá. A jestli Lotyši něco umí úplně perfektně, tak je to vánoční výzdoba. My jsme měli možnost porovnat vzhled za světla i za tmy a byl to tedy setsakramentský rozdíl.

Takže přátelé, jak říkám: cestujte, cestujte, cestujte!

Autor článku a fotografií Michaela Kudrnáčová

wedding dress sketchMíša je z Jablonce nad Nisou. Vystudovala Sociologii a sociální politiku na FSV UK v Praze a strávila semestr studia ve Švédsku, kde se beznadějně zamilovala. Vzájemné navštěvování ale oba dost vyčerpávalo, takže po přijetí na magistra do Linköpingu padlo zásadní rozhodnutí do Švédska se přestěhovat. Trpělivě se učí švédštinu a shání práci, jinak ji nejvíc baví vaření a pečení, hra na klavír, čtení a pěší túry. Zatím prostě spíš taková žena v domácnosti.

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *