Být ve Švédsku nemocný…

Jsem tři týdny doma, takže si dovoluji svědomitě říct, že dokážu fundovaně o tomto tématu nemocenská napsat. Hlavní je, že mi z toho už docela začalo hrabkat a když k tomu přidám, že jsem měl doma celé tři týdny i všechny tři nemocné děti (3, 5 a 8 let), tak mě asi pochopíte a uvěříte mi, jak moooooc se zítra do práce už těším.

A jak to tedy ve Švédsku funguje s nemocenskou a rodičovskou, když jste doma s nemocnými dětmi? Snad vás nebudu mystifikovat, ale tak samozřejmě, že nevím přesně všechno a třeba se budu i plést, ale hlavu mi netrhejte. To už bych potom nic nepřidal.

Před třemi týdny jsem dostal o víkendu klasickou rýmečku. Však to chlapi znáte. To je ta smrtelná nemoc, kterou trpí jenom chlapi a ženské nás ne a ne pochopit. Bolí nás celé tělíčko, nemůžeme se zvednout z postele, z nosánku nám furt teče a občas si i zakašleme. Prostě tragédie a je čas nás začít litovat a obletovat. Žena bude tedy poskakovat kolem mě, děti bude ráno vozit do školky a školy a odpoledne vyzvedávat. Mezitím přijdou ty čajíky, zábaly a všechna ta péče, kterou tak potřebujeme v těžkých chvílích. Stop. Teď realita.

Protože ve Švédsku můžete zůstat doma s nemocí týden, aniž byste navštívili lékaře a dostali nemocenskou, tak píši sms šéfovi v neděli večer, že to v pondělí rozhodně nepůjde, páč „umírám“. Odpověď klasická „krya på dig“, tedy uzdrav se. Holt budu mít pondělí zadarmo. Ano, ve Švédsku je první den zdarma a další dny jste na 80ti procentech, které platí zaměstanavatel. A teď ten zádrhel. V noci než jsi jdu lehnout nadobro do ložnice, jdu standardně zkontrolovat děti do pokojíčku. Při pohledu na Umu je mi jasné, že zítra doma nejsem sám. Obličej rudý, vlasy mokré jako by právě vylezla ze sprchy. Krásná čtyřicítka. Takže alvedon (švédský prášek na všechno…), připravit pití a doufat, že se do rána teplota maximálně srazí. Budeme doma tedy oba a pro mě to znamená, že bude ne na nemocenské, ale budu mít mít Vård av barn (VAB), tedy rodičovskou, za 80 procent mzdy, kterou mi vyplatí Försäkringskassan (švédská zdravotní pojišťovna, která vyplácí nemocenské, rodičovské, dětské příspěvky, alimenty za rodiče neplatiče atd.).

Teplota dcerce ustoupila v úterý a ve středu už byla jako rybička. Ve čtvrtek tedy s kluky do školky jedi i ona, ale do školy. Já jsem byl na tom bohužel podstatně hůř a tak zůstávám doma a čtvrtek tedy bude zadara a pátek za 80 procent mzdy. To přežiju. Angína ovšem byla výrazně silnější než já a tak v sobotu večer odjíždím k Distriktsläkare do nemocnice. V podstatě princip pohotovosti. Už pár dní totiž nejsem schopen jíst a poslední dva dny vlastně ani polykat, takže piju pomocí čajové lžičky. Angína (halsfluss) jako vystřižená z učebnice. Penicilín, ležet, odpočívat. No jasně, vždyť tědi jsou zdravé a tak je teď konečně řada na mě. Po pěti dnech doma potom navštívím obvodního lékaře a řeknu si o nechopenku. Po pěti dnech (pracovních) totiž už musím kontaktovat lékaře a vyžádat si potvrzení do počítače o nemoci a dát vědět zaměstnavateli. Od této doby už neplatí on, ale právě Försäkringskassa. Stop. A teď opět realita…

Neděle večer a nejmenší Mio hoří jako radiátor. Snad se solidarity se k němu opět přidává dcerka Uma a prostřední Lucas se asi rozhodl, že celou noc nebude spát, takže usl až ve 4 ráno. Výsledek? No jasně, já umírám na mou angínu a doma se mnou zůstávají všechny děti. Takže žena bude běhat mezi mnou a dětmi. Ovšem já jí v tom přeci nenechám a tak se také při troše vzepření k ní přidávám a pomáhám utírat nosy. Přemýšlím jestli budu mít právo aspoň jednou umřít sám…

Nakonec se z toho všeho vyklubyla ono tři krásné dlouhé a nekonečné týdny, plné dudlanů, hořících dětí, bolavých tělíček a probdělých nocí. Zítra si jdu tedy do práce konečně odpočinout.

 
Líbil se vám článek? Budu rád za sdílení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *